Je to hvězda? Je to asteroid? Ne, je to JWST. Astronomové pozorují světelné křivky slavného teleskopu

  • Astronomové ze Země pozorují Vesmírný dalekohled Jamese Webba
  • Jeho jasnost se v průběhu času mění
  • A to doslova rychle a zběsile

Pokud se budete o astronomické objevy zajímat trochu podrobněji, narazíte na světelnou křivku (anglicky light curve). Jedná se o graf závislosti jasnosti na čase. Sleduje tedy změnu jasnosti objektu v průběhu času. Může jít o hvězdu, která přechází před vzdálenou hvězdou a ohýbá a zesiluje její světlo, tranzit planety, proměnnou hvězdu nebo třeba o planetku. Jak planetka rotuje, přiklání se k nám různě velkou částí povrchu, což se projevuje v její jasnosti.

Světelné křivky JWST

Hitem posledních dnů je ale trochu netradiční objekt Sluneční soustavy – Kosmický dalekohled Jamese Webba. Před pár dny dokončil proces rozkládání a přechází na seřízení segmentů primárního zrcadla. Optika se nachází na chladné straně, kterou ale nevidíme. JWST se na nás „dívá“ horkou stranou, která směruje k Zemi a také ke Slunci. 

Pozorujeme tak část sběrnice, solární panel, ale především velkou sluneční clonu, která JWST chrání před teplem, aby mohl pracovat při nízkých teplotách a pozorovat v infračervené části spektra.

Clona má  velikosti 22 metrů x 14 metrů má pět vrstev. Každá má zhruba velikost tenisového kurtu ale je tenká jako lidský vlas a je potažena hliníkem pro odrazivost. 

JWST se postupně dostává do bodu L2, ale astronomové ho stále pozorují. Na internetu se objevují světelné křivky. Asi nejlepší uveřejnil Peter Plavchan, který JWST pozoroval z George Mason University Observatory. Na videu níže vidíte JWST na hvězdném pozadí. 

Plavchan pozoroval JWST v průběhu více než 6 hodin.  A rozhodně bylo na co se dívat. Jasnost JWST se dramaticky měnila, jak ukazuje světelná křivka.

Světelná křivka je symetrická. Pokud to nevidíte na prvním obrázku, tak se podívejte na další.

Proč JWST mění jasnost? Důvod je vlastně podobný „prasátkům“, které hází některé družice. V tomto případě za to nemůže JWST, ale naše planeta, která se „pod“ JWST postupně otáčí. Nejdříve pozorujeme odlesky od struktur na jedné straně sluneční clony, která je symetrická, takže o pár hodin později vidíme totéž v obráceném gardu.

S trochou nadsázky jde o potvrzení toho, že je clona rozložena správně. Na palubě JWST nejsou z mnoha dobrých důvodů kamery, vědci jsou tak odkázání jen na data – třeba o teplotách v různých částech dalekohledu. Jak je však patrné, pomohou i externí data.

Chcete JWST zamávat?

Bez dalekohledu a potřebných znalostí JWST neuvidíte. Pokud mu však chcete alespoň zamávat, je to jednoduché! JWST se nyní pohybuje v souhvězdí Jednorožce. S jeho nalezením nad jihovýchodním obzorem vám pomůže nepřehlédnutelné souhvězdí Orionu, případně také velmi jasná hvězda Sirius. 

Klepněte pro větší obrázek
Souhvězdí Jednorožce. Foto: Stellarium

Přesnou pozici JWST na obloze ukazuje tato stránka. Vzdálenost JWST od Země pak web NASA.

Pokud byste náhodou chtěli pozorovat Hubblův dalekohled, vystačíte si i s pouhým okem. Už více než 32 let se pohybuje po oběžné dráze Země. Má to však háček. Hubble obíhá se sklonem jen asi 28 stupňů vůči rovníku, takže z našich zeměpisných šířek není pozorovatelný. Pokud se však budete toulat blíže k rovníku, můžete jeho přelety najít třeba na známé stránce www.heavens-above.com.

Váš názor Další článek: Apple chce mít brýle pro virtuální a rozšířenou realitu s pořádným výkonem. Hlavní čip má být ve stylu M1

Témata článku: Vesmír, Internet, Výzkum, Země, Astronomie, Dalekohledy, Orion, Teleskop Jamese Webba, Hubble, JWST, Sirius, Astronom, Hvězda, Observatory, George Mason, Asteroid, Jasnost, Průběh času, James Webb, Teleskop, Křivka, Units, Dalekohled, Dalekohledy na Heureka.cz