Klimatický model předpovídá, že v důsledku pokračujícího klimatického jevu El Niño zažije Karibik, Bengálský záliv, Jihočínské moře a některé části Aljašky a Amazonie v letošním roce nejteplejší dvanáctiměsíční období v historii. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.
„To jsou místa, kde bude zvýšené riziko extrémů, a tyto extrémy jsou opravdu škodlivé,“ říká vědecký pracovník Michael McPhaden z Pacifické laboratoře pro mořské prostředí při Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). „Jsou škodlivé pro lidské zdraví a zvyšují riziko vzniku požárů. A v oceánech zvyšují riziko mořských vln veder, které poškozují mořské ekosystémy, rybolov a korály,“ dodává.
Může za to silná fáze El Niño
Globální povrchové teploty na většině naší planety jsou v současné době rekordně vysoké. Hlavním důvodem je oteplování způsobené uhlíkovými emisemi ze spalování fosilních paliv. K tomu se však navíc přidává silná fáze El Niño, která začala v polovině roku 2023 a která teploty ještě více zvyšuje.
Během jevu El Niño se teplá voda šíří po hladině Tichého oceánu směrem k Jižní Americe. Tato rozsáhlá oblast teplé vody přenáší velké množství oceánského tepla do atmosféry, což způsobuje nárůst teplot na pevnině. V opačné fázi, známé jako La Niña, se tento proces obrací: studená voda se šíří po povrchu Tichého oceánu směrem od Jižní Ameriky, pohlcuje teplo z atmosféry a snižuje pevninské teploty. To znamená, že globální průměrná povrchová teplota obvykle během fází El Niño dosahuje rekordních hodnot, a poté během La Niña klesá.
McPhaden a jeho kolegové použili počítačový klimatick7 model, který kromě El Niña zohledňuje i aerosolové znečištění a sopečné erupce. Na jeho základě se pokusili předpovědět, kde se na světě vyskytnou rekordní vedra. Jejich regionální předpovědi se týkají průměrné povrchové teploty v období od července 2023 do června 2024.
Jev El Niño letos způsobí po celém světě rekordní vedra
„Toto varování má skutečnou hodnotu, i když není přesně načasováno na konkrétní roční období,“ říká McPhaden. „Dává určitý čas na přípravu, aby bylo možné co nejlépe chránit životy, majetek, živé mořské zdroje a hospodářský rozvoj.“
Rekordní vedra jsou trvalá a neodvratná
Vědecký tým zvažoval dva scénáře: silné El Niño a mírnější El Niño. V tuto chvíli je již zřejmé, že letos jsme svědky silného El Niña. Dle McPhadena se letošní rok pravděpodobně zařadí mezi pět nejsilnějších od roku 1950. V případě tohoto scénáře El Niño vědci předpovídají, že průměrná globální povrchová teplota bude v období od července 2023 do června 2024 o 1,1 až 1,2 °C vyšší než průměr z let 1951 až 1980.
To odpovídá 1,4 až 1,5 °C nad průměrem z let 1850 až 1900, který je považován za předindustriální referenční hodnotu. Tato skutečnost naznačuje, že model hodnoty podhodnocuje, protože tato úroveň již byla překročena. Od ledna 2023 do ledna 2024 byla průměrná globální povrchová teplota o více než 1,5 °C vyšší než průměr z let 1850 až 1900, přičemž během ledna 2024 byla dokonce o 1,7 °C vyšší než uvedená úroveň.
Podle nezávislého klimatologa Maximiliana Herrery, který sleduje extrémní teploty, byly již během probíhajícího El Niña překonány teplotní rekordy, zejména v tropech. „Rekordní vedra jsou trvalá a neodvratná.“ konstatuje.
Výsledky vědeckého bádání byly 29. února publikovány v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci v něm doslova uvádějí, že „Vývoj jevu El Niño v roce 2023 může způsobit globální nárůst přízemní teploty vzduchu (SAT), což může vést k bezprecedentnímu oteplení po celém světě.“