Jezero smrti Karačaj: Tady vás voda mohla zabít. Místo je silně radioaktivní dodnes

  • Radioaktivní jezero je katastrofou srovnatelnou s Černobylem
  • Jde o jezero Karačaj v Čeljabinské oblasti v bývalém Sovětském svazu
  • Dnes je zabetonováno, ale stále „září“ a je velmi nebezpečné

Stačí pouhých pět minut na břehu tohoto jezera, aby vaše tělo schytalo smrtelnou dávku radiace, na kterou během několika příštích dnů až týdnů můžete zemřít. Za hodinu pobytu na břehu obdrží vaše tělo takovou dávku, že už nemusíte odejít po svých a dočkat se večera. To se říkalo o jezeru Karačaj a nebyly to jen smyšlené báchorky, dávky radiace zde byly opravdu extrémní.

Jezero Karačaj v Čeljabinské oblasti v bývalém Sovětském svazu je dnes už vysušené a z větší části zabetonované. Přitom se nejedná o výsledek žádné před Západem zatajené jaderné nehody, ale o ignoraci životního prostředí.

Poblíž stojící závod pro výrobu atomových zbraní v Majaku totiž místo uzavřeného cyklu oběhu chladící vody používal otevřený okruh. Vodu čerpal a zase vypouštěl do blízkého jezera Kyzyltaš a řeky Teča.

Zářil, září a bude zářit

Historie oblasti začala kolem roku 1941, kdy se sem přesunula průmyslová výroba z válkou ohrožené evropské části Sovětského svazu. V roce 1945 začalo 70 tisíc vězňů s výstavbou podzemního komplexu zařízení, které později dostalo název Majak. Jeho součástí bylo město pro 100 tisíc lidí, původně označováno jako oblast Čeljabinsk-40.

Bylo zde také zařízení pro vývoj a výrobu atomových zbraní, které později dostalo oficiální jméno Ozjorsk (původně oblast Čeljabinsk-65). O pracovních podmínkách, které tam panovaly, si můžete udělat představu z toho, že tehdejší soudy dávaly na výběr 25 let nucených prací na Sibiři, nebo 5 let v Majaku…

První atomový reaktor v oblasti byl spuštěn už po osmnácti měsících od zahájení výstavby. Chladicí vodu bral přímo z řeky Teča, kam ji obohacenou o pořádnou porci radioaktivity zase vracel. Řeka přitom v té době sloužila jako zdroj pitné vody!

V roce 1951, pod nezvratnými důkazy o devastaci populace v okolí řeky, se jaderný odpad začal odkládat do blízkého jezera Karačaj. Mezitím však radioaktivita z Čeljabinska dorazila až do Severního ledového oceánu.

Rozhodnutím ukládat odpad do bezodtočného jezera došlo k vysoké koncentraci znečištění na jednom místě. Jestliže před rokem 1951 dostávali muklové v průměru dávku 95 REM (limit je 2 REM), po tomto roce stoupla na 113 REM a v některých extrémních případech i přes 400 REM. O jednotce REM píše Wikipedia.

Srovnatelné s Černobylem

V neděli 29. září 1957 explodoval v podzemním komplexu Majak jeden ze zásobníků na tekutý radioaktivní odpad. Incident později dostal jméno katastrofa v Kyštymu (Wikipedia). Síla výbuchu odpovídala sto tunám TNT, do širokého okolí rozprostřel radioaktivní mrak. Bezprostředně bylo zasaženo na čtvrt miliónu lidí a odhaduje se, že celková dávka radioaktivity mohla být okolo jedné čtvrtiny toho, co o pár desítek let později vyprodukoval výbuch v Černobylu.

Tehdy ale šlo o výbuch v utajovaném podzemním zařízení, takže obyvatelstvo mohlo zapomenout na evakuaci do bezpečné zóny. Tehdejší úřady ani neinformovaly o hrozícím radioaktivním zamoření. První příznaky, kterých si mohli nešťastní obyvatelé všimnout, byla až propukající nemoc z ozáření a úhyn rostlin zhruba ve 20 kilometrů širokém okruhu od epicentra.

Další velká katastrofa nastala v roku 1967 v souvislosti s velkým suchem. Hladina jezera poklesla a obnažila tak vrstvy bahna, které byly nasycené radioizotopy, jako je Cesium137 nebo Stroncium90. Bahno vyschlo a proměnilo se v jemný prach, který vítr roznášel do okolí. Zasáhl skoro půl miliónu lidí. S odstupem času se pouze odhaduje, že tito nešťastníci mohli dostat podobnou dávku jako oběti výbuchu v Hirošimě.

Nebezpečí trvá

Po katastrofě způsobené velkým suchem se začalo se zavážkou jezera. Ještě před pár lety bylo na satelitních snímcích menší jezero patrné (viz galerie výše), v současnosti už na místě voda není. Většina jaderného odpadu je ukryta pod více než deseti tisíci betonovými panely a zavezena zeminou. I tak ale stačí pár minut pobytu poblíž, abyste dostali silnou dávku ozáření.

Jako časovanou bombu lze vnímat sedimenty uložené na dně jezer Tečenské kaskády. Pokud by někdy došlo k povodním nebo jinému průšvihu, který by bahno dostal do oběhu a posléze do Severního ledového oceánu, může lidstvo odepsat bohatá rybí loviště. A pokud by se voda s bahnem vylila z břehů a následně vyschla, bude se opakovat problém s radioaktivním prachem.

Místo je zkrátka silně rizikové dodnes, přitom se o něm moc neví. Sovětskému svazu se jej podařilo celkem dobře tajit a ani současné Rusko pochopitelně nemá zájem problém připomínat.

Váš názor Další článek: Minulý týden nehavaroval pouze Uber, ale také Tesla Model X. Akcie se propadly

Témata článku: Historie, Příroda, Země, Wikipedia, Rusko, Voda, Ekologie, Sovětský svaz, Odpad, TNT, Nezvratný důkaz, Podzemní komplex, Atomová zbraň, Vysoká koncentrace, Satelitní snímek, Rema, Pracovní podmínka, Krycí vrstva, Radioaktivita, Jaderný odpad, Jemný prach, Pitná voda, Západ, Radioaktivní prach, Černobyl


Určitě si přečtěte

Jak dopadl velký den Applu s náloží novinek: Sledujte, co letos připravil

Jak dopadl velký den Applu s náloží novinek: Sledujte, co letos připravil

** Apple večer představil novinky ** Ukáže nové operační systémy, ale čekala se i nová zařízení ** Začíná vývojářská konference Applu WWDC 2018

Karel Javůrek | 87

Nová zbraň Microsoftu proti iPadu: Levný tablet Surface Go bude stát jen deset tisíc

Nová zbraň Microsoftu proti iPadu: Levný tablet Surface Go bude stát jen deset tisíc

** Microsoft představil nový tablet Surface Go ** Nový model zaujme nízkou cenou, ale schopnostmi zařízení Surface ** Microsoft nepoužil čip ARM, ale klasický procesor od Intelu 

Karel Javůrek | 116

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 44

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

** Portál občana už funguje, vyřídíte na něm první požadavky ** Funkce se budou postupně rozšiřovat ** Web je docela moderní a přehledný

David Polesný | 65

15 věcí, které umí Windows 10, ale možná o nich vůbec nevíte

15 věcí, které umí Windows 10, ale možná o nich vůbec nevíte

** Systém Windows 10 umí spoustu užitečných drobností ** O mnoha praktických funkcích pravděpodobně ani nevíte ** Poznejte užitečné tipy, které se vám mohou hodit každý den

Vladislav Kluska | 36

Takhle zemřete, když asteroid dopadne na vaše město

Takhle zemřete, když asteroid dopadne na vaše město

** Jak by to dopadlo, kdyby na světovou metropoli či do nedalekého moře dopadl velký asteroid? ** Simulovali to odborníci z University of Southampton ** Výsledky jsou velmi zajímavé

Petr Kubala | 32