V Jižní Koreji otevřeli v mnoha směrech zajímavou „cyklistickou dálnici“. Je dlouhá 32 kilometrů a vede mezi městy Daidžon a Sedžong, přičemž cyklistický pruh se nachází uprostřed dálnice, jež má po obou stranách tři jízdní pruhy.

V Jižní Koreji otevřeli v mnoha směrech zajímavou „cyklistickou dálnici“. Je dlouhá 32 kilometrů a vede mezi městy Daidžon a Sedžong, přičemž cyklistický pruh se nachází uprostřed dálnice, jež má po obou stranách tři jízdní pruhy.

Kromě z našeho pohledu netradičního umístění zaujme jihokorejský koncept ještě jednou zajímavostí: nad komunikací jsou nainstalovány solární panely, jež vyrábějí elektrickou energii a současně chrání cyklisty před přímým sluncem.

Kromě z našeho pohledu netradičního umístění zaujme jihokorejský koncept ještě jednou zajímavostí: nad komunikací jsou nainstalovány solární panely, jež vyrábějí elektrickou energii a současně chrání cyklisty před přímým sluncem.

Podle magazínu Fast Company produkují panely nad cyklostezkou dostatek elektřiny, která stačí nejen k napájení dálničního osvětlení, ale též poskytuje energii nabíjecím stanicím pro elektromobily. Jeden prostor tak získal hned několik praktických využití.

Podle magazínu Fast Company produkují panely nad cyklostezkou dostatek elektřiny, která stačí nejen k napájení dálničního osvětlení, ale též poskytuje energii nabíjecím stanicím pro elektromobily. Jeden prostor tak získal hned několik praktických využití.

Nutno podotknout, že se nejedná o úplně unikátní nápad – v Nizozemsku testují projekt SolaRoad, v jehož rámci nahradili asi 70 metrů cyklostezky solárními panely. Zde však lidé na bicyklech nejezdí pod panely, ale přímo po nich, což má celou řadu nevýhod – například zvýšené namáhání, znečišťování, a ne úplně vhodný úhel solárů vůči slunci. Vybudování kratičkého úseku navíc stálo v přepočtu 81 milionů korun, takže dvacetikilometrové verze se pravděpodobně v dohledné době nedočkáme.

Nutno podotknout, že se nejedná o úplně unikátní nápad – v Nizozemsku testují projekt SolaRoad, v jehož rámci nahradili asi 70 metrů cyklostezky solárními panely. Zde však lidé na bicyklech nejezdí pod panely, ale přímo po nich, což má celou řadu nevýhod – například zvýšené namáhání, znečišťování, a ne úplně vhodný úhel solárů vůči slunci. Vybudování kratičkého úseku navíc stálo v přepočtu 81 milionů korun, takže dvacetikilometrové verze se pravděpodobně v dohledné době nedočkáme.

V Jižní Koreji se cyklisté na cyklostezku a z ní dostávají pomocí podzemních tunelů. To výrazně zvyšuje jejich bezpečnost, protože mohou najíždět a sjíždět, aniž by přišli do kontaktu s dalšími účastníky silničního provozu. Během jízdy jsou z obou stran chráněni trojitými svodidly, takže sice nemají výhled na silnici, ale jsou chráněni před sluncem.

V Jižní Koreji se cyklisté na cyklostezku a z ní dostávají pomocí podzemních tunelů. To výrazně zvyšuje jejich bezpečnost, protože mohou najíždět a sjíždět, aniž by přišli do kontaktu s dalšími účastníky silničního provozu. Během jízdy jsou z obou stran chráněni trojitými svodidly, takže sice nemají výhled na silnici, ale jsou chráněni před sluncem.

Svůj úkol spojit Daidžon a Sedžong plní cyklostezka stejně, jako každá jiná komunikace, ale mnohem efektivněji a bezpečněji. Má však i své nevýhody, mezi něž patří hluk z dálnice a možné zdravotní problémy spojené s vdechováním výfukových plynů a emisí z rychle jedoucích osobních a nákladních automobilů.

Svůj úkol spojit Daidžon a Sedžong plní cyklostezka stejně, jako každá jiná komunikace, ale mnohem efektivněji a bezpečněji. Má však i své nevýhody, mezi něž patří hluk z dálnice a možné zdravotní problémy spojené s vdechováním výfukových plynů a emisí z rychle jedoucích osobních a nákladních automobilů.

Názory veřejnosti na cyklostezku uprostřed dálnice se proto různí: zatímco někteří si myslí, že jde o fantastický nápad, který představuje první krok k vytvoření podobných pruhů pro cyklisty dojíždějící do práce, část uživatelů si je přesvědčena, že by bylo vhodnější umístit je na krajnici.

Názory veřejnosti na cyklostezku uprostřed dálnice se proto různí: zatímco někteří si myslí, že jde o fantastický nápad, který představuje první krok k vytvoření podobných pruhů pro cyklisty dojíždějící do práce, část uživatelů si je přesvědčena, že by bylo vhodnější umístit je na krajnici.

Projekt ukazuje potenciál, který skrývají silniční komunikace. Například Čína vybudovala kilometr dlouhou solární dálnici v hlavním městě provincie Šan-tung Ťi-nan, jižně od Pekingu, která je schopna posílat do sítě 1 GWh ročně. To znamená, že dokáže vyrobit dostatek energie pro 800 domácností, čímž pomáhá v úsilí o snižování emisí uhlíku a využívání čistší energie.

Projekt ukazuje potenciál, který skrývají silniční komunikace. Například Čína vybudovala kilometr dlouhou solární dálnici v hlavním městě provincie Šan-tung Ťi-nan, jižně od Pekingu, která je schopna posílat do sítě 1 GWh ročně. To znamená, že dokáže vyrobit dostatek energie pro 800 domácností, čímž pomáhá v úsilí o snižování emisí uhlíku a využívání čistší energie.

Kromě z našeho pohledu netradičního umístění zaujme jihokorejský koncept ještě jednou zajímavostí: nad komunikací jsou nainstalovány solární panely, jež vyrábějí elektrickou energii a současně chrání cyklisty před přímým sluncem.
Podle magazínu Fast Company produkují panely nad cyklostezkou dostatek elektřiny, která stačí nejen k napájení dálničního osvětlení, ale též poskytuje energii nabíjecím stanicím pro elektromobily. Jeden prostor tak získal hned několik praktických využití.
Nutno podotknout, že se nejedná o úplně unikátní nápad – v Nizozemsku testují projekt SolaRoad, v jehož rámci nahradili asi 70 metrů cyklostezky solárními panely. Zde však lidé na bicyklech nejezdí pod panely, ale přímo po nich, což má celou řadu nevýhod – například zvýšené namáhání, znečišťování, a ne úplně vhodný úhel solárů vůči slunci. Vybudování kratičkého úseku navíc stálo v přepočtu 81 milionů korun, takže dvacetikilometrové verze se pravděpodobně v dohledné době nedočkáme.
V Jižní Koreji se cyklisté na cyklostezku a z ní dostávají pomocí podzemních tunelů. To výrazně zvyšuje jejich bezpečnost, protože mohou najíždět a sjíždět, aniž by přišli do kontaktu s dalšími účastníky silničního provozu. Během jízdy jsou z obou stran chráněni trojitými svodidly, takže sice nemají výhled na silnici, ale jsou chráněni před sluncem.
8
Fotogalerie

Jihokorejská cyklostezka vede uprostřed dálnice, chrání cyklisty před sluncem a vyrábí elektřinu

V Jižní Koreji otevřeli v mnoha směrech zajímavou „cyklistickou dálnici“. Je dlouhá 32 kilometrů a vede mezi městy Daidžon a Sedžong, přičemž cyklistický pruh se nachází uprostřed dálnice, jež má po obou stranách tři jízdní pruhy.

Kromě z našeho pohledu netradičního umístění zaujme jihokorejský koncept ještě jednou zajímavostí: nad komunikací jsou nainstalovány solární panely, jež vyrábějí elektrickou energii a současně chrání cyklisty před přímým sluncem.

Solární cyklostezka

Podle magazínu Fast Company produkují panely nad cyklostezkou dostatek elektřiny, která stačí nejen k napájení dálničního osvětlení, ale též poskytuje energii nabíjecím stanicím pro elektromobily. Jeden prostor tak získal hned několik praktických využití.

Nutno podotknout, že se nejedná o úplně unikátní nápad – v Nizozemsku testují projekt SolaRoad, v jehož rámci nahradili asi 70 metrů cyklostezky solárními panely.

Zde však lidé na bicyklech nejezdí pod panely, ale přímo po nich, což má celou řadu nevýhod – například zvýšené namáhání, znečišťování, a ne úplně vhodný úhel solárů vůči slunci. Vybudování kratičkého úseku navíc stálo v přepočtu 81 milionů korun, takže dvacetikilometrové verze se pravděpodobně v dohledné době nedočkáme.

V Jižní Koreji se cyklisté na cyklostezku a z ní dostávají pomocí podzemních tunelů. To výrazně zvyšuje jejich bezpečnost, protože mohou najíždět a sjíždět, aniž by přišli do kontaktu s dalšími účastníky silničního provozu. Během jízdy jsou z obou stran chráněni trojitými svodidly, takže sice nemají výhled na silnici, ale jsou chráněni před sluncem.

Výhody i nevýhody

Svůj úkol spojit Daidžon a Sedžong plní cyklostezka stejně, jako každá jiná komunikace, ale mnohem efektivněji a bezpečněji. Má však i své nevýhody, mezi něž patří hluk z dálnice a možné zdravotní problémy spojené s vdechováním výfukových plynů a emisí z rychle jedoucích osobních a nákladních automobilů.

Názory veřejnosti na cyklostezku uprostřed dálnice se proto různí: zatímco někteří si myslí, že jde o fantastický nápad, který představuje první krok k vytvoření podobných pruhů pro cyklisty dojíždějící do práce, část uživatelů je přesvědčena, že by bylo vhodnější umístit je na krajnici.

Projekt ukazuje potenciál, který skrývají silniční komunikace. Například Čína vybudovala kilometr dlouhou solární dálnici v hlavním městě provincie Šan-tung Ťi-nan, jižně od Pekingu, která je schopna posílat do sítě 1 GWh ročně. To znamená, že dokáže vyrobit dostatek energie pro 800 domácností, čímž pomáhá v úsilí o snižování emisí uhlíku a využívání čistší energie.

Určitě si přečtěte

Články odjinud