Po Japonsku začne s blockchainem ve volbách experimentovat také Jižní Korea. Tamní Národní volební komise a Ministerstvo pro vědu a ICT totiž vyvinuly nový volební software pro počítače a mobilní telefony založený právě na blockchainu.
O bezpečnost japonských elektronických voleb se má postarat blockchain
První zkoušky v soukromém sektoru začnou už v prosinci, přičemž podle odezvy se poté úřady rozhodnou, zdali systém jednou nasadí třeba i u klasických státních voleb.
Pointa v nasazení blockchainu, který známe především ze světa kryptoměn, spočívá v integritě dat. Jakmile do blockchainové databáze něco uložíte, nemůžete tuto hodnotu už nikdy změnit, protože všechny další zápisy matematicky souvisejí s těmi předchozími.
Komercializace blockchainu začíná. Za deset let firmám přinese 3 biliony dolarů
Blockchain je tedy odolný vůči snahám o podvod. Když by se hacker pokusil změnit nějakou hodnotu – v případě voleb třeba stav hlasování –, matematická integrita databáze se prostě zhroutí. Naopak když hacker pronikne do klasické SQL databáze a změní některou z uložených hodnot, nemusí se to při špatném návrhu vůbec nikdo dozvědět.
Zatímco klasické databáze vyžadují špičkové zabezpečení, blockchain je špičkově zabezpečený už z principu svého designu.
Právě proto nasazení blockchainových systémů zvažují také banky, logistické společnosti aj. I kdyby tedy jednou kryptoměny zmizely ze světa, jejich systém decentralizované databáze, která eviduje všechny schválené transakce, dost možná přežije.
