Na Jižní Moravě se ve čtvrtek v podvečer objevilo tornádo. Michaela Valachová z Českého meteorologického úřadu několik hodin poté komentovala situaci pro pro ČTK: „Z pohledu ČHMÚ nemáme měření, které by potvrdilo, že to bylo tornádo. Ale z těch všech fotek od lidí a podobně očividně tornádo to je. Zároveň můžu potvrdit, že meteorologické podmínky pro to byly vhodné.“
Oživeno v pondělí 9.20: iRozhlas napsal, že podle meteorologa Martina Setváka z Českého hydrometeorologického ústavu je už jisté, že tornádo dosáhlo kategorie F4. To je druhý nejničivější stupeň, kdy vítr dosahuje rychlosti 333–418 km/h.
Blesk pořídil nové záběry z dronu na vesnice poničené tornádem. Na střechách se modrá náhradní krytina.
Podívejte se na video se zachyceným tornádem, podle komentáře z Lužic u Hodonína:
Ne Břeclavsku byla vyhlášena mimořádná událost třetího stupně. To znamená, že jde o hromadné postižení více lidí. Toto nejsou záběry z amerického katastrofického filmu:
Kategorie tornád jsou definované rychlostí větru a úrovní škod, které způsobily. Nejnižší je F0. U kategorie F2 má vítr rychlost 180 až 252 km/h, strhává střechy, dokáže převrátit vagón, vyvrátit a lámat vzrostlé stromy. Do této třídy, snad i k F3 by mohlo spadat tornádo, které se dnes prohnalo Břeclavskem.
Podle ČHMÚ škody způsobené čtvrtečním tornádem odpovídají síle F3, kdy se rychlost větru pohybuje kolem 219 km/h. Nevyloučil ale ani vyšší stupeň.
V nejsilnější kategorii F5 pak proudí vítr rychlostí 418 až 511 km/h a tornádo vyhazuje předměty o hmotnosti několika tun třeba až do stametrové vzdálenosti.
Oživeno: Další záběry pořízené velmi zblízka.
Co je tornádo
Tornádo je silně rotující svislý vír ve tvaru nálevky, chobotu. Spouští se ze spodní základny konvektivních bouří, má průměr desítky až stovky metrů a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu. Pokud se vír povrchu Země nedotkne, označuje se jako tromba. V případě tromby pak může jít i o přízemní vír, který se nespouští z bouřkového oblaku.
Tornáda jsou často vázána na tzv. supercelu, potom je nazýváme jako supercelární. Supercela je zvláštní typ bouřky, kterou tvoří jediná mohutná konvektivní buňka. V supercelách nejčastěji pozorujeme ty nejničivější prvky bouřek jako jsou velké kroupy, silný vítr, nebo právě tornáda.
Supercely vznikají ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch. Většina tornád se vyskytuje pod jádrem bouře, nejčastěji na jejím jihovýchodním okraji. Výskyt supercel v Česku není častý, ale i přesto se průměrně dvě až tři za rok u nás vyskytnou.
Srážková situace na Windy.com v době, kdy se na Břeclavsku objevilo tornádo
Nesupercelární tornáda jsou výrazně slabší a nezpůsobují rozsáhlé škody. V Česku se jich vyskytne ročně kolem pěti.
Součástí tornád někdy bývají sekundární savé víry. Jsou to jedny z nejnebezpečnějších přírodních jevů na Zemi. Vznikají z neznámých příčin v okrajích tornád, trvají jen sekundy a jejich extrémní savosti neodolá téměř nic.
Silná tornáda jsou v Evropě výjimečná
Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě. Nejčastější jsou v oblasti amerického středozápadu a jihu. Zde se jedná se o tzv. tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím, v oblasti Velkých plání.
Tornáda těchto velikostí jsou ve střední Evropě výjimečná. Menší tornáda nebo tromby ale v počtu jednotek ročně vznikají i u nás. Podívejte se na stránku Tornáda.cz, která výskyt tornád a tromb v České republice dokumentuje.
Simulátor tornáda
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru vytvořil vzdělávací interaktivní simulátor, který si můžete vyzkoušet přímo ve webovém prohlížeči. Aplikace umožňuje nastavit průměr válce vzdušného víru a rychlost rotace/tlakový rozdíl. V levém dolním rohu se pak zobrazí aktuální kategorie podle zmíněné stupnice. Pak už jen stačí pro představu o síle takového přírodního jevu animaci spustit a sledovat, co se stane s jednoduchou grafikou stromů a budov.
Simulátor pracuje s yardy a mílemi za hodinu:
Rozšířená Fujitova stupnice podle NOAA:
- EF0 (slabé): 65-85 mph, menší škody
- EF1 (slabé): 86-110 mph, mírné škody
- EF2 (silné): 111-135 mph, značné škody
- EF3 (silné): 136-165 mph, vážné škody
- EF4 (ničivé): 166-199 mph, devastující škody
- EF5 (ničivé): 200-230 mph, extrémní škody
Zdroje: Heslo Tornádo na české Wikipedii, CC BY-SA 3.0 • Heslo Tornado na anglické Wikipedii, CC BY-SA 3.0 • Článek O tornádech na webu Tornada.cz, CC BY-NC-SA 3.0 • YouTube Björn Wobedo
Titulní foto: Czech Thunderstorm Research Association, Lucka Přikrylová, Michal Hluchý