Jizva na tváři Marsu: Údolí Marineru může odpovědět na otázku života, vulkanismu a vůbec

  • Valles Marineris je obří soustava kaňonů na Marsu
  • Na dně nejhlubšího z kaňonů kdysi podle českých vědců probíhala vulkanická činnost
  • Mohla tam také proudit voda k povrchu

V listopadu 1971 vstoupila americká kosmická sonda Mariner 9 na oběžnou dráhu Marsu. Na rudé planetě v té době zuřila prachová bouře, ale později se sondě podařilo získat na 7300 fotografií a zmapovat většinu povrchu. Mimo jiné nám přinesla dosud nevídané snímky některých geologických útvarů.

Na fotografiích z povrchu vypadá Mars jako poměrně nezajímavé těleso. Ve skutečnosti se ale na jeho povrchu nachází některé z nejúchvatnějších geologických útvarů ve Sluneční soustavě.

Mezi ně patří komplex Tharsis. Najdeme v něm obří sopky a to včetně nejvyšší hory ve Sluneční soustavě – Olympus Mons.

Sopky jsou nepřehlédnutelným svědkem dávných časů, kdy na Marsu probíhala vulkanická činnost.

Valles Marineris

Relativně nedaleko obřích sopek se nachází Valles Marineris (údolí Marineru). Největší známý systém kaňonů dostal svůj název po sondě Mariner 9. Valles Marineris má délku 4 tisíce km, šířku 200 km a hloubku až 10 km. Rozkládá se tak na téměř čtvrtině obvodu planety.

Od mise Marineru 9 uplynulo už téměř půl století, ale největší záhadu Valles Marineris se vyřešit nepodařilo. Vědci stále s jistotou nevědí, jak systém kaňonů před miliardami let vznikl.

V 70. letech byla jednou z prvních hypotéz tekoucí voda, která sice na Marsu kdysi opravdu byla, ale za vznikem Valles Marineris zřejmě nebude. Další možností bylo stažení podpovrchového magmatu.

V současné době je preferovanou hypotézou velké namáhání litosféry v průběhu jejího vzniku. Tzv. rifty najdeme také na Zemi a obvykle velmi úzce souvisí s vulkanickou činností.

Vulkanická činnost ve Valles Marineris?

V březnu 2006 přilétla k Marsu sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Na palubě má tři kamery, dva spektrometry a radar. Nejslavnějším z nich je nepochybně kamera HiRISE.

Kamera HiRISE

HiRISE není žádný drobeček. V podstatě je to dalekohled o průměru 50 cm a hmotnosti 65 kg. Z výšky 300 km má kamera rozlišení asi 0,3 m. Pro srovnání: snímky v Google Maps mají rozlišení přibližně 1 m.

Kamera pracuje ve třech barevných pásmech (modrozeleném, červeném a blízkém infračerveném). Cena kamery se odhaduje na 40 milionů dolarů. Fotografie z HiRISE najdete na hirise.lpl.arizona.edu. Je jich tam už na 53 tisíc.

Tým vědců z ČR, Německa a USA pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV nedávno využil snímky z HiRISE a zaměřil se na dno Coprates Chasma, což je nejhlubší z kaňonů ve Valles Marineris.

Na dně kaňonu objevili vědci rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy. Až nápadně se podobají pozemským sypaným kuželům. Jedná se o sopky vznikající ukládáním drobných úlomků sopečných hornin.

Podobných kuželovitých útvarů bylo objeveno na 130. Dokonce se podařilo studovat detaily jednotlivých lávových proudů a to včetně ztlušťování těchto proudů, kdy byla láva vtlačena pod již ztuhlý povrch.

Veškerá pozorování nasvědčují tomu, že v minulosti v této oblasti docházelo k sopečné činnosti, která byla spojena s výronem roztavených hornin a nešlo tedy o tzv. bahenní vulkanismus, jak se dříve myslelo.

Mars má poměrně řídkou atmosféru, takže na jeho povrch dopadne každý trochu větší objekt, který se mu připlete do cesty. Z množství kráterů mohou vědci odhadnout stáří lávových polí. V případě Coprates Chasma se odhaduje na 200 až 400 milionů let.

Po objevu důkazů sopečné činnosti využil tým vědců pod vedením Petra Brože také data ze spektrometru CRISM, který se nachází rovněž na zmíněné sondě MRO.

Data ukazují, že se v oblasti nachází opál, což je minerál bohatý na vodu a křemík. V oblasti patrně docházelo k hydrotermálním procesům. Na povrch proudila směs horké vody a rozpuštěných chemických látek. A to je zpráva, u které zaplesá srdce každého astrobiologa.

Dřívější studie hydrotermálních procesů na Zemi ukázaly, že opál vzniklý vysrážením z křemičitého roztoku může uchovat biologické známky případného života. Opál už sice byl na Marsu objeven i jinde, ale ve Valles Marineris je výrazně mladší.

Coprates Chasma může být jedním z nejlepších míst na povrchu rudé planety, ve kterém bychom měli hledat důkazy o možném dávném životě na Marsu. Pokud bychom důkazy o životě na Marsu našli, znamenalo by to, že ve vesmíru nejsme sami. Když vznikl život na dvou planetách, proč ne na milionech a miliardách další?

Zdroj: Amazonian volcanism inside Valles Marineris on Mars

Diskuze (5) Další článek: Informační technologie na vzestupu. SolarWinds slaví 10 let v Brně

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, USA, Mars, Česko, Sluneční soustava, Německo, Mimozemský život, Geologie, Vědec, Horká voda, Oběžná dráha, Otázka života, Kaňon, Dolar, Mariner, Česká republika, Český vědec, Google Maps, Případný život, Nejlepší místo, Dávný čas, Obří soustava, Sopka