„Kdybyste se mě zeptali, co je obsaženo v elektronických cigaretách nebo liquidech, moje krátká odpověď by zněla: "Nevíme to úplně přesně."“ píše v úvodu článku pro web The Conversation australský vědec Alexander Larcombe. „Obrovská a stále se rozšiřující nabídka výrobků a příchutí na trhu, změny složek při jejich zahřívání nebo vzájemné interakce a nedostatečné označování způsobují, že odpověď na tuto otázku je složitá.“
Analytická chemie, včetně výzkumu jeho vlastního týmu, poskytuje alespoň nějaké odpovědi. Ale pochopení dopadů na zdraví je velmi složité. Zdravotní rizika elektronických cigaret se liší v závislosti na celé řadě faktorů, včetně toho, jaká zařízení nebo příchutě lidé používají a jakým způsobem je používají. Jinými slovy: vapeři prostě nevědí, co inhalují, a nemohou si být jisti dopady na své zdraví.
Co víme o e-cigaretách?
Navzdory komplikovanosti existují určité shody mezi zjištěními různých laboratoří. Mezi hlavní inhalované složky patří nikotin, aromatické látky a tekutiny – především propylenglykol a glycerin. Znepokojivé je, že v inhalovaných plynech figurují také těkavé organické látky, pevné částice a karcinogeny, z nichž o mnohých víme, že jsou škodlivé.
Larcombův výzkum zjistil přibližně v polovině e-liquidů, které si uživatelé kupují k doplňování opakovaně plnitelných e-cigaret, 2-chlorfenol. Jedná se o příklad chemické látky, která nemá žádný opodstatněný důvod se v náplních vyskytovat. Celosvětově je klasifikována jako „škodlivá při vdechování“ a její přítomnost je pravděpodobně způsobena kontaminací při výrobě.
Jednou z možných složek, která se v posledních týdnech objevila ve zprávách, je radioaktivní polonium 210, tedy stejná látka, jež byla v roce 2006 použita k vraždě bývalého ruského špiona Alexandra Litviněnka. Queenslandská vláda nyní testuje náplně do elektronických cigaret na její přítomnost.
Polonium-210 se nachází i v tradičních cigaretách a dalších tabákových výrobcích, protože rostliny tabáku ho (a další radioaktivní látky) absorbují z půdy, vzduchu a hnojiv s vysokým obsahem fosfátů. Zda se polonium-210 nachází v aerosolech produkovaných elektronickými cigaretami, se teprve ukáže. Je to ale docela dobře možné, pokud glycerin v liquidech pochází z rostlin a k jejich pěstování se používají podobná hnojiva.
Nejde jen o náplně
Pozornost vědců budí nejen tekuté náplně, ale také samotné elektronické cigarety. Materiály, z nichž jsou vyráběné, se totiž mohou dostat do našeho těla. V moči, krvi a slinách osob konzumujících e-cigarety, byly v minulosti opakovaně prokázány toxické kovy a související látky, jako je arsen, olovo, chrom a nikl. Tyto látky mohou představovat vážná zdravotní rizika. Mohou se vyluhovat z nejrůznějších částí e-cigarety, jako je žhavící spirála, drátky nebo pájené spoje.
Proces zahřívání e-liquidů za účelem vytvoření inhalovatelného aerosolu také mění jejich chemické složení a vytváří další škodlivé produkty. Mezi ně patří například formaldehyd (látka používaná k balzamování mrtvých těl), acetaldehyd (klíčová látka, která přispívá ke kocovině po požití alkoholu) či akrolein (používaný jako chemická zbraň v první světové válce a nyní používaný jako herbicid).
Tyto chemické látky jsou často detekovány ve vzorcích získaných z elektronických cigaret. Vzhledem k různým zařízením a způsobu odběru vzorků se však naměřené hodnoty v jednotlivých studiích značně liší. Uváděné hodnoty jsou často velmi nízké, což vede zastánce vapingu k tvrzení, že e-cigarety jsou mnohem bezpečnější než kouření tabáku. Tento argument však nebere v potaz, že mnoho uživatelů elektronických cigaret (zejména mladistvých) nebylo kuřáky klasických cigaret, což znamená, že přesnější by bylo porovnávat používání e-cigaret s dýcháním čerstvého vzduchu.
Uživatelé elektronických cigaret jsou nepochybně vystaveni většímu množství toxinů a škodlivých látek než nekuřáci. Lidé, kteří si kupují klasické tabákové cigarety, jsou navíc konfrontováni s množstvím nepřehlédnutelných varování o nebezpečnosti kouření, zatímco vapeři zpravidla nikoli.
Problémy s označováním
Dalším důvodem, proč není možné zjistit, co je v elektronických cigaretách a náplních obsaženo, je nedostatek informací poskytovaných výrobci, včetně chybějících varování na etiketě. I když jsou etikety na výrobku přítomny, ne vždy odrážejí, co se v něm vlastně nachází. Koncentrace nikotinu v e-liquidech je často zcela jiná, než je uvedeno na etiketě, a některé e-liquidy „bez nikotinu“ často nikotin obsahují.
Náplně jsou také označovány obecnými názvy příchutí, například „jahodová“ nebo „tabáková“. Uživatel však nemá možnost zjistit, jaké chemické látky byly použity k výrobě těchto příchutí, ani jaké změny v těchto chemických látkách mohou nastat zahříváním a/nebo interakcí s dalšími složkami a součástmi zařízení. Jen jahodová příchuť přitom může být vyrobena z více než 35 různých chemických látek.
Aromatické chemické látky mohou být definované jako „potravinářské“ nebo klasifikované jako bezpečné pro konzumaci. Jejich přimíchávání do tekutých náplní, zahřívání a vdechování je však zcela jiný typ expozice než jejich konzumace ústy
Škodlivé látky
Pěkným názorným příkladem je benzaldehyd (mandlové aroma), který při vdechování narušuje imunitní funkci plicních buněk. Tím může potenciálně snížit schopnost vaperů vypořádat se s dalšími vdechovanými toxiny nebo infekcemi dýchacích cest.
Benzaldehyd je jednou z pouhých osmi složek e-liquidů, které jsou v Austrálii zakázané. Seznam je tak krátký, protože nemáme dostatek informací o zdravotních účincích dalších aromatických chemických látek v případě vdechování a jejich interakcích s ostatními složkami náplní.
Abychom mohli lépe posoudit zdravotní rizika vapování, musíme se dozvědět více o tom, co se děje při zahřívání a vdechování aromatických chemikálií a o interakci mezi různými složkami náplní. Je také nutné zjistit, jaké další kontaminující látky mohou být přítomny v náplních. V neposlední řadě potřebujeme vědět více o tom, jak lidé e-cigarety používají, abychom mohli lépe pochopit a kvantifikovat zdravotní rizika.