Genetika | Lidé | Sociologie

Jste „objímači“ a trpíte „kožním hladem“? Mohou za to vaše geny

  • Srdečnost ve společenských kontaktech je z poloviny určená dědičností
  • Platí to především pro ženy, u mužů nehrají geny významnou roli
  • Nedostatek těsných kontaktů se může projevit jako „kožní hlad“
Foto: Pixabay
Jste „objímači“ a trpíte „kožním hladem“? Mohou za to vaše geny | Foto: Pixabay

V době koronavirové krize lidé výrazně omezili kontakty a udržovali „společenský odstup“. Ubylo vřelého potřásání rukama, o objímání a polibcích na tvář nemluvě. Jak ukazují průzkumy, propad v intenzitě sociálních kontaktů byl drastický. Například obyvatelé Wuchanu přicházeli před uvalením karantény do těsnějšího kontaktu denně v průměru s osmnácti lidmi.

Po uzavření města se denně potkávali těsněji jen se dvěma lidmi a to byli většinou rodinní příslušníci. U nás byl „předkovidový“ stav ve společenských kontaktech podobný. V průměru jsme přicházeli do těsnějšího styku v devatenácti lidmi. Po vyhlášení nouzového stavu klesl průměrný počet sociálních kontaktů na šest. Na „předkovidovou“ úroveň jsme se vrátili v půlce června.

Zdaleka ne všichni trpí nedostatkem sociálních kontaktů stejně. Sklony k intenzivní formě kontaktů, jako je objímání či poplácávání po rameni, jsou z významné části dědičné. Dokazuje to nová studie týmu vedeného Korym Floydem z University Arizona publikovaná ve vědeckém časopise Communication Monograph.

Z evolučního hlediska mají srdečné projevy při společenských kontaktech pozitivní význam. Napomáhají k upevnění vazeb, posilují spolupráci, potlačují agresi i stres. Lidé si tak projeví podporu, což může mít v konečném důsledku pozitivní dopady na jejich zdraví.

Ne nadarmo lidová moudrost říká, že sdílená radost je dvojnásobná a sdílená starost poloviční. Floyd se pozastavil nad známým faktem, že někteří lidé jsou při osobních kontaktem srdečnější a jiní bývají „studení jako psí čumák“. Jako jednu z příčin těchto rozdílů odhalil dědičné předpoklady.

Co prozradila dvojčata

Kory Floyd hodnotil projevy srdečnosti u párů jednovaječných a dvojvaječných dvojčat. Jednovaječná dvojčata sdílejí sto procent dědičné informace. Dvouvaječná dvojčata mají společných jen 50 % dědičné informace. Platí, že čím podobněji se dvojčata chovají, tím vyšší je vliv genů a tím menší je vliv okolního prostředí.

Pokud vyrůstají dvojčata společně, působí na ně do značné míry i stejné prostředí a to jejich chování „unifikuje“. Pokud však jsou ve hře geny, pak je podobnost chování dvouvaječných dvojčat navzdory stejnému prostředí nižší, než je tomu v případě jednovaječných dvojčat.

Ve studii se ukázalo, že u žen určují geny srdečnost při sociálních kontaktech ze 45 %. Zbývajících 55 % rozdílů v srdečnosti žen určují životní podmínky, např. životní zkušenosti. Velmi silně se tento sklon projevoval u žen ve věku nad padesát let. U mužů geny do srdečnosti při sociálních kontaktech významně nepromlouvají

Obecně přitom platí, že muži jsou při sociálních kontaktech méně srdeční než ženy. Ženy jsou nejen srdečnější ve svých projevech, ale také jsou jim příjemnější projevy srdečnosti od druhých. Muži považují tyto projevy častěji za přehnané a nepříjemné. Také sklony k ochotě přijímat srdečné projevy druhých jsou podmíněny dědičně, i když ne tak silně.

Důvody, proč mají ženy dědičnou dispozici k srdečnějšímu jednání při společenských kontaktech, zůstávají podle Keryho Floyda záhadou. Zřejmě jim z toho plynou větší evoluční výhody než mužům.

Zajímavé výsledky přinesl i detailnější pohled do vlivů vnějšího prostředí, které se u žen promítají do srdečnějšího chování při sociálních kontaktech. Kupodivu tu nehraje tak velký vliv rodinné prostředí. Daleko významnější vycházejí vlivy mimo rodinu, např. vliv kamarádů a vrstevníků.

Sami autoři upozorňují na fakt, že výsledky studie platí pro populaci jako celek. Nelze z ní vyvozovat sáhodlouhé závěry pro jednotlivce.  Závěry tedy nijak nemohou zpochybnit příklady mužů, kteří se chovají srdečněji než ženy, nebo naopak ženy, které jsou méně srdečné než muži. To jsou jen výjimky z obecně platného trendu. Člověk může mít určité dědičné dispozice, ale ty se u něj z mnoha nejrůznějších důvodů nemusí naplno projevit.

Kožní hlad

V dobách koronavirové krize mohou lidé s dědičnými dispozicemi k srdečnosti silně postrádat potřásání pravicí, objetí či polibky. Více či méně však chybí sociální kontakty skoro všem, protože jako živočišný druh jsme založení společensky a právě v intenzivních sociálních vazbách tkví významné výhody, které nám pomohly evolučně na výsluní.  

Společenská izolace nám nesvědčí. Kory Floyd dokonce hovoří o „kožním hladu“ - tedy o naléhavé potřebě těsného tělesného kontaktu s bližními. Potřeba kontaktu vyvěrá z toho, že se člověk rodí jen málo vyvinutý. Dítě vyžaduje velmi intenzivní péči, při které přichází často do velmi těsného tělesného kontaktu s nejbližšími lidmi. Jsme na kontakty od narození zvyklí.

A co radí Kory Floyd k zahnání „kožního hladu“ v situacích, kdy nemůžeme přirozenou potřebu sociálních kontaktů uspokojit? Mazlete se kočkou nebo se psem. Pomůže vám to od stresu. V noci pomůže, když obejmeme polštář. Úlevu přináší i automasáž. „Nic z toho není plnohodnotná náhražka, ale je to lepší než nic,“ dodává Kory Floyd.

Diskuze (9) Další článek: Podívejte se, jak se tiskne 2,5 metru vysoký model rakety Super Heavy s lodí Starship

Témata článku: Zdraví, Výzkum, COVID-19, Genetika, Karanténa, Lidé, Sociologie, Kontakt, Hlad, Dvojče, Sociální kontakt, Projev, Srdečnost, Gen


Určitě si přečtěte

Na měsíc jsem opustil Google a potupně se zase vrátil zpět (komentář)

Na měsíc jsem opustil Google a potupně se zase vrátil zpět (komentář)

** Zkusil jsem se zbavit závislosti na vyhledávači od Googlu ** Jako alternativy posloužily Bing, Seznam a DuckDuckGo ** Mají své silné stránky, ale i nepřekonatelná negativa

Lukáš Václavík | 58

Čím nahradit Total Commander: 11 správců souborů nejen pro profíky

Čím nahradit Total Commander: 11 správců souborů nejen pro profíky

** Total Commander je fernomén mezi správci souborů ** Našli jsme 11 povedených alternativ ** Zvládnou to samé a ke všemu jsou většinou zadarmo

Karel Kilián | 87

Nejlepší programy z roku 2000: Podívejte se, bez čeho jste tehdy vůbec nemohli fungovat!

Nejlepší programy z roku 2000: Podívejte se, bez čeho jste tehdy vůbec nemohli fungovat!

** Dnes už skoro všechno uděláte ve webovém prohlížeči a na mobilu ** Před dvaceti lety to ale bylo jiné ** Zavzpomínejte na legendy, které jste pravděpodobně také používali

Jakub Čížek | 126

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

** Předpověď počasí Windy nabízí nepřebernou škálu funkcí ** Zorientovat se v nich nemusí být vždy snadné ** Proto přinášíme 12 užitečných tipů a triků

Karel Kilián | 10