Foto:   Ba´Gamnan ,  CC BY-SA 2.5

Foto: Ba´Gamnan, CC BY-SA 2.5

Foto:   Marco Becerra ,  CC BY 2.0

Foto: Marco Becerra, CC BY 2.0

Foto: Pixabay

Foto: Pixabay

Foto: Pixabay

Foto: Pixabay

Foto:   HarshLight from San Jose, CA, USA ,  CC BY 2.0

Foto: HarshLight from San Jose, CA, USA, CC BY 2.0

Foto:   Przemek P ,  CC BY-SA 3.0

Foto: Przemek P, CC BY-SA 3.0

Foto: Pxhere

Foto: Pxhere

Foto: Needpix

Foto: Needpix

Foto:   Marco Becerra ,  CC BY 2.0
Foto: Pixabay
Foto: Pixabay
Foto:   HarshLight from San Jose, CA, USA ,  CC BY 2.0
8
Fotogalerie

Jurský Park by se již mohl stát realitou. Alespoň podle spoluzakladatele Neuralinku

Max Hodack, spoluzakladatel společnosti Neuralink, se domnívá, že již disponujeme technologiemi potřebnými pro vybudovaní skutečného Jurského parku – a že bychom se o to minimálně měli pokusit.

„Kdybychom chtěli, pravděpodobně bychom Jurský park dokázali postavit,“ uvedl v sobotu na svém Twitteru. „Nebyli by to geneticky autentičtí dinosauři, ale… Možná 15 let chovu + inženýrství k získání nových super exotických druhů.“

O něco později Hodak dodal, že tzv. de-extinkce (vytváření organismu splňujícího charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý, nebo je výsledkem křížení takových či příbuzných druhů) by mohla být cenným nástrojem pro zvýšení biologické rozmanitosti.

„Biodiverzita (antifragilita) je rozhodně cenná; ochrana je důležitá a má smysl. Ale proč se tam zastavujeme? Proč se více nesnažíme záměrně generovat novou rozmanitost?“ konstatoval.

Řadě odborníků se však podobné nápady příliš nelíbí. Hlavním důvodem je skutečnost, že takto vzniklé organismy by mohly způsobit pohromy v současných ekosystémech – stejně jak jsme tomu občas svědky v případech zavlečení nějakého invazivního druhu.

Titulní foto: vipnyc, CC BY-NC 2.0

Určitě si přečtěte

Články odjinud