Oživeno 22:45 | Co se vlastně stalo? O moc chytřejší bohužel nejsme ani po společné tiskové konferenci NASA a Intutive Machines. Její výstup by se dal jednoduše shrnout v několika bodech:
- Přesná poloha sondy je zatím velkou neznámou – čeká se na přelet družice LRO
- Sonda komunikuje, byť spojení je omezené
- Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu, ale s nižším výkonem
- Stále není jasné, v jaké orientaci se sonda nachází, ale není správná
- Buď se převrátila (stejně jako její předchůdce z mise IM-1), anebo je ve stínu balvanu
- Experimenty na palubě fungují a komunikují
- Kvůli omezené výrobě elektřiny nicméně operátor maximálně utlumil činnost sondy
- NASA a soukromý sektor, který měl na palubě techniku, nyní vyberou ty nejdůležitější experimenty, které mohou pokračovat
- Akcie Intuitive Machines se dnes propadly o 20 %
- Na sociálních sítích se vyrojila hromada vtípků a animací, které kritizují tvar sondy s příliš vysokým těžištěm
Intuitive Machines se ani po několika hodinách nepochlubila byť jedinou fotografií z místa, a tak se už komunita na internetu baví, jak to asi celé dopadlo:
Oživeno 18:50 | Řízení letu přijímá základní telemetrická data z Atheny, ale ještě není vyhráno. Z dat je zřejmé, že sonda přistála (dotkla se povrchu) a funguje solární dobíjení. Inženýři budou v následujících minutách postupně vypínat nepodstatné systémy.
Velkou neznámou ale zatím i nadále zůstává orientace modulu a schopnost odeslat fotografie. Živý přenos NASA končí s tím, že se snad více dozvíme na pozdější tiskové konferenci.
Oživeno 18:35 | Athena odeslala snímky ze sestupu, zatím ale nevíme, jestli bylo úspěšné samotné přistání. Řízení letu má totiž k dispozici pouze telemetrická data. A podle nich zatím není jisté, jestli se to podařilo – respektive v jaké orientaci se lander nachází. Čekáme na obraz.
Snímky ze sestupu Atheny na měsíční povrch
Oživeno 6. března | Krátce po úspěšném přistání sondy Blue Ghost na Měsíci, jejíž záběry v posledních dnech oblétly celý svět, je na řadě druhá loď Nova-C Athena. Vyrobila ji soukromá společnost Intuitive Machines, na palubě veze hromadu komerčních experimentů i zařízení NASA včetně vrtné soupravy, která se na Měsíci pokusí najít vodu.
Sledujte přímý přenos přistání sondy Athena na Měsíci:
- Co přistává: Intuitive Machines 2/IM-2 (modul Nova-C Athena)
- Kde to přistává: Mons Mouton
- Náklad: Experimenty NASA i komerčního sektoru v čele s misí PRIME-1
- Hlavní účel: Hledání vody na Měsíci
- V kolik to přistává: 18:30 SEČ
Dron, rover, mikrorover a lunární LTE od Nokie
Z dalšího nákladu je zajímavý ještě dron Micro Nova a malý rover MAPP od společnosti Lunar Outpost, kteří rozšíří pátrání na místě. Při komunikaci se základnou si vyzkouší 4G, na palubě totiž nakonec nechybí ani LTE modul od Nokie – další klíčový milník pro budoucí osidlování Měsíce stroji a lidmi.
Micro Nova je maličký dron s tryskou, který bude v nízké gravitaci poskakovat a podívá se do stinných míst, kde by se mohl nacházet led
A aby toho nebylo málo, do třetice je na palubě ještě rover velikosti angličáku, nebo krabičky od zápalek – AstroAnt z dílny MIT. První rover, který na Měsíc vyslala soukromá univerzita.
Níže si můžete připomenout původní článek o misi PRIME-1, který jsme připravili minulý týden v předvečer (úspěšného) startu na palubě rakety SpaceX Falcon.
Pokud půjde vše podle plánu, ve čtvrtek zhruba hodinku po půlnoci se z floridského kosmodromu odlepí další falkon. Tentokrát ovšem na palubě neponese novou várku starlinků, ale něco mnohem zajímavějšího: Lunární přistávací modul Nova-C (Athena), který má na Měsíci objevit vodu.
Schéma přistání na Měsíci
Athena přistane na vrcholku Mons Mouton poblíž kráteru Shackleton u jižního pólu Měsíce. Zatímco svahy kráteru téměř nepřetržité ozařují sluneční paprsky, nitro se utápí v šeru a funguje jako dokonalý mrazák, který tu mohl uchovat některé zajímavé suroviny.
Když okolo Měsíce koncem 90. let kroužila sonda Lunar Prospector, její přístroje v temných hlubinách skutečně naměřily zvýšenou koncentraci vodíku, a tak planetární geologové celé roky doufají, že jestli je tam někde voda v pevném skupenství, Shackleton je ideální adept.
Mise PRIME-1 má za úkol najít vodu
V oceňované sci-fi sérii For All Mankind, která popisuje alternativní historii kosmického soupeření mezi USA a SSSR, objevili vodu v kráteru už zkraje 70. let astronauti Edward Baldwin a Danielle Poole. Ve skutečném světě si ale na odpověď budeme muset ještě chvíli počkat.
Přistávací lunární modul kategorie NOVA-C Athena s misí PRIME-1
Pokusí se o to právě Athena, jejíž hlavní náplní je mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jak už napovídá název, vodu se pokusí najít pomocí prvního hlubšího vrtu na Měsíci.
TRIDENT vyvrtá metr hlubokou díru
Na palubě Atheny se nachází malý elektrický vrták TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain), který provede vrt zhruba do hloubky jednoho metru a vzorky poté prozkoumá přímo na místě.
Pokud by se v oblasti Shackletonu skutečně nacházel led – ať už na jeho stinných svazích, či v širším okolí pod štítem měsíčního regolitu –, mohl by jednou stejně jako v sérii For All Mankind posloužit k výrobě vodíkového paliva a okysličovadla pro další spanilé lety k Marsu i potřebám budoucích základen na Měsíci.
Vrtací souprava TRIDENT
Díky šestinové gravitaci oproti Zemi by to totiž bylo mnohem ekonomičtější – raketové tankery by při opuštění Měsíce potřebovaly zlomek energie oproti tomu, kdyby startovaly ze Země.
Mise PRIME-1 je proto naprosto esenciální pro dlouhodobé – generační – cíle programu Artemis. Sice si jej spojujeme hlavně s návratem člověka na Měsíc, ale NASA, ESA a hromada dalších agentur a soukromých společností neutrácejí miliardy dolarů jen pro pár nových fotografií ve 4K, na kterých astronauti z mise Artemis 3 a po více než padesáti letech opět zapíchnou vlajku do tamního prachu. To by byla sakra drahá selfíčka.