Oživeno v pátek 27. ledna:
V pátek o půl druhé našeho času proletěla nad jižním cípem Jižní Ameriky planetka 2023 BU. K Zemi se dostala na vzdálenost asi 3 600 km, šlo tak o jedno z nejtěsněji prolétávajících zaznamenaných těles vůbec.
Takhle NASA zobrazuje trajektorii asteroidu. Zeleně je značená geostacionární dráha (přibližně 35 800 km nad rovníkem), planetka 2023 BU se dostala téměř 10krát blíže. Na druhém obrázku je oběžná dráha měsíce. Naopak třeba ISS poletuje jen cca 408 km od Země.
Vědci odhadují rozměry BU 2023 na 8 metrů. Podobně velké objekty dopadají na Zemi průměrně jednou za 5 let a obvykle se rozpadnou při kontaktu s atmosférou cca 30 km nad Zemí. Zajímavé je, jak zemská gravitace pozměnila oběžnou dráhu asteroidu – doteď oběhla Slunce jednou za 359 dní, teď by její dráha měla být výrazně eliptická a oběh se prodlouží na 425 dní.
Původní článek vyšel v pondělí 23. ledna 2023 s následujícím nadpisem:
K Zemi se řítí asteroid, ve čtvrtek bude blíž než některé družice. Objevili ho teprve včera
Ve čtvrtek 26. ledna ve 22:17 SEČ proletí v těsné blízkosti naší planety asteroid velký tři až osm metrů. „Gratulujeme Gennadiji Borisovovi k objevu asteroidu 2023 BU (3,7 m - 8,2 m). 2023 BU se k Zemi přiblíží 26. února na vzdálenost 1,53 až 1,55 zemského poloměru.“ uvedl v neděli večer amatérský astronom Steven M. Tilley na Twitteru.
Nově objevený objekt už má svou stránku na Wikipedii s tím, že proletí ve vzdálenosti 9 877 ± 2 600 kilometrů od středu naší planety. Vzhledem k tomu, že Země má poloměr přibližně 6 400 km, by měl být asteroid v nejbližším bodě vzdálen asi 3 500 km od povrchu.
Mimořádně blízký objekt
Asteroid objevil v neděli 22. ledna 53 minut po půlnoci Gennadij Borisovov během pozorování na astronomické observatoři Margo poblíž krymského města Naučnij. Z dosavadních výpočtů vyplývá, že se těleso vůči Zemi pohybuje rychlostí 9,3 km/s (tj. 33 480 km/h). Patří do skupiny asteroidů Apollo, což jsou planetky křižující dráhu Země.
Asteroid bude při svém průletu k naší planetě blíž než třeba geostacionární družice, nacházející se nad rovníkem ve výšce zhruba 35 800 kilometrů. Družice GPS obíhají ve výšce 20 200 km. Ostatně ani nízká oběžná dráha Země (LEO) není tak daleko, ve střední oběžnou dráhu (MEO) se mění 2000 km nad povrchem naší planety (hranice není ostrá). Dle webu The Watchers se bude jednat o čtvrtý nejbližší průlet vesmírného objektu v historii sledování.
Přiblížení k Zemi zakřiví oběžnou dráhu objektu a prodlouží dobu jeho oběhu kolem Slunce ze 359 na 429 dní. Dle databáze Centra pro studium objektů blízkých Zemi (Center for Near Earth Object Studies) se bude jednat o absolutně nejtěsnější průlet známého asteroidu kolem naší planety v letošním roce.
Dráha asteroidu 2023 BU
Dráha asteroidu je podle analýz velmi podobná trajektorii, po které se kolem Slunce pohybuje Země. Většinu času se nachází za její orbitou (směrem k Marsu), přibližně poslední měsíc se však nalézal v prostoru mezi Zemí a Sluncem a v posledních dnech se pomalu ale jistě přibližoval.
Není důvod k obavám
Web The Sky se zabývá otázkou, zda asteroid 2023 BU narazí do Země. „Na základě nejnovějších vysoce přesných výpočtů dráhy provedených Jet Propulsion Laboratory (JPL) bylo potvrzeno, že asteroid 2023 BU se v blízké budoucnosti se Zemí nesrazí.“ uvádí.
Pokud by se takto velký asteroidu střetl se Zemí, neznamenalo by to žádné vážnější ohrožení. Dvakrát větší čeljabinský meteor vyvolal tlakovou vlnu, která rozbíjela okna. Střepy a další úlomky pak zranily asi tisíc lidí.
Dle simulace na webu Asteroid Launcher by při vstupu objektu o průměru 8 metrů rychlostí 10 km/s pod úhlem 45 ° asteroid explodoval 17 kilometrů nad povrchem a výsledný výbuch by byl ekvivalentní 16 kilotunám TNT. K tak velkému nárazu dochází přibližně jednou za 5 let.