Kam vede přírodní výběr současné lidstvo? K horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a chudobě

  • Britsko-nizozemská studie potvrdila, že se člověk stále ještě nevymanil z přirozeného výběru
  • Ten postrkává současnou britskou společnost nežádoucím směrem
  • Konkrétně k horšímu zdraví, nižšímu zdělání a nižším příjmům
Foto: Public Domain Pictures
Kam vede přírodní výběr současné lidstvo? K horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a chudobě | Foto: Public Domain Pictures

Představa, že moderní civilizace zastavila evoluci lidstva, je mylná. Člověk Homo sapiens se stále vyvíjí. Naše evoluce přitom nenabírá zrovna příznivý směr. Jakkoli lidé měří úspěch tím, kolik vydělávají peněz, jaké si pořídili auto nebo dům a jakou si mohou dovolit rekreaci, z ryze biologického hlediska existuje jen jedno jediné měřítko úspěšnosti.

Tím je počet potomků a v něm mají navrch lidé s nižšími výdělky, s horším vzděláním a slabším zdravím. Vyplývá to z výzkumu ekonoma Davida Hugh-Jonese z University of East Anglia v anglickém Norwichi a genetika Abdula Abdellaouiho z Universiteit van Amsterdam zveřejněného ve vědeckém časopise Behavior Genetics.

Přirozený výběr je milosrdnější ke skupinám s nižšími příjmy a nižším vzděláním, k lidem, kteří se stali rodiči v nízkém věku, ale i k těm, kteří žijí single, a k těm, kteří za život vystřídají víc sexuálních partnerů. Přirozený výběr naopak intenzivněji prosévá nositele genů spojených s dosažením vyššího vzdělání a vyšších výdělků.

Znevýhodnění jsou z evolučního hlediska lidé s nízkým rizikem poruch pozornosti a hyperaktivity nebo s nízkým rizikem vážných duševních depresí a také s geny spojenými s nízkým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

„Podle Darwinovy evoluční teorie se všechny druhy vyvíjejí v důsledku přirozeného výběru malých odchylek v dědičné informaci. Zvýhodněny jsou ty varianty, které zvyšují konkurenceschopnost jedince, jeho schopnost přežít a rozmnožovat se. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit více o tom, jaké vlastnosti jsou pozitivně a negativně selektovány přirozeným výběrem v současné populaci žijící ve Velké Británii,“ přibližuje cíle studie David Hugh-Jones.

Genetické vysvědčení s třiatřiceti známkami

Vědci využili data o více než třech stech tisících obyvatelích Spojeného království převzatá z britské databáze UK Biobank. Ta shromažďuje informace o dědičné informaci Britů, faktorech životního prostředí a jejich vlivech na rozvoj nejrůznějších onemocnění.

Hugh-Jones a Abdellaoui využili tzv. polygenních skóre, což jsou jakési „výsledné známky“ pro dědičnou informaci daného člověka za to, jak chrání nebo naopak disponuje svého nositele k chorobám, vzdělání, životnímu stylu nebo k typu osobnosti. Hodnotili také data ze dvou generací obyvatel Spojeného království o počtu jejich sourozenců a o počtu dětí, které tito lidé sami zplodili.

Pro každého sledovaného člověka sestavili vědci pomyslné genetické „vysvědčení“ s 33 „známkami“ – tedy panel s polygenními skóre pro 33 vlastností. A zjistili, že 23 z 33 polygenních skóre má významnou spojitost s tím, kolik daný člověk za svůj život zplodí dětí.

Polygenní skóre, která korelovala s nižšími výdělky a nižším vzděláním, signalizovala, že jejich nositelé zplodí víc dětí. To znamená, že varianty dědičné informace stojící v pozadí těchto polygenních skóre evoluce upřednostňuje a v populaci nabývají na četnosti.

„Polygenní skóre, která korelovala s vyššími výdělky a vyšším vzděláním, předpovídala, že tito lidé budou mít méně dětí. To znamená, že přírodní výběr je eliminuje a jejich výskyt v populaci slábne. Pozorované trendy k vyšší evoluční úspěšnosti byly zvláště silné u lidí s nižším vzděláním a s nižšími příjmy a dále u lidí, kteří žijí single,“ říká Hugh-Jones.

Autoři studie vysvětlují pozorované trendy ekonomickou teorií plodnosti, která byla poprvé zformulována před více než 60 lety. Podle ní mají geny spojené s vyššími výdělky na člověka dva zcela protichůdné účinky. Na jedné straně si tito lidé mohou dovolit víc dětí. Zároveň jim ale během péče o dítě utíkají větší peníze a ty jim pak v rodinném rozpočtu chybí. To je silně tlačí k tomu, aby měli dětí méně.

U lidí s nižšími příjmy není tento druhý efekt tak silný, a to vede k plození vyššího počtu dětí. Svou roli tu sehrává také fakt, že lidé s vyšší životní úrovní chtějí, aby jejich děti dosáhly přinejmenším stejné, pokud ne vyšší životní úrovně. Aby se k tomu děti propracovaly, musí do nich rodiče poměrně hodně investovat – času i peněz. A to málokdo zvládne s větším počtem dětí.

Nárůst nerovnosti ve společnosti

"Přirozený výběr by mohl vyvolat nárůst nerovnosti v lidské společnosti, protože upřednostňuje lidi s polygenními skóre, jež člověka disponují k nižšímu vzdělání, nižšímu výdělku a horšímu zdraví,“ uzavírá Hugh-Jones. To vyznívá „společensky nekorektně“ a není pochyb o tom, že Hugh-Jones a Abdellaoui budou podrobeni velmi ostré kritice.

V dnešní době je společnost spíše nakloněna představě, že každý nosí v torně maršálskou hůl a když se mu dostane dostatečné podpory a adekvátních podmínek, neexistují pro něj zásadní překážky na cestě vzhůru. Tenhle náhled se promítá i do koncepce školských systémů, kde se zdůrazňuje potřeba rovnosti podmínek.

Na opačné straně názorového spektra stojí zastánci představ, které kladou důraz na dědičné vlivy a v dědičné informaci vidí bezmála jakousi „knihu osudu“.

Moderní i klasická genetika vždycky zdůrazňovaly, že vlastnosti jako studijní schopnosti nebo zdravotní stav jsou zčásti podmíněny dědičně a zčásti jsou ovlivněny vnějšími podmínkami. Na svět přicházíme s určitými dispozicemi a ty můžeme do určité míry ovlivnit.

Moderní věda do tohoto schématu vnesla navíc interakci dědičnosti a vlivů vnějšího prostředí v podobě epigenetických změn a jejich přenášení z generace na generaci v podobě tzv. transgenerační epigenetické dědičnosti. Nejvíc se proto zcela jistě mýlí ti, kteří mají ve všem jasno, předestírají jednoduchá vysvětlení a nabízejí jednoduchá řešení tak komplikovaných problémů, jako je vzdělanost, prosperita a zdraví společnosti.

Pokud však vědcům vychází, že přinejmenším britská populace má vývojovou tendenci k horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a nižším příjmům, pak je to mimo jakoukoli debatu důvod k hlubokému zamyšlení. A nejen pro Brity.

Diskuze (35) Další článek: NASA možná zruší misi k asteroidu Psyche, který obsahuje kovy za kvintiliony dolarů

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Genetika, Evoluce, Biologie, Velká Británie, Lidé, Nízký příjem, Přírodní výběr, Darwin, Chudoba, UK Biobank, Dědičná informace, Homo Sapiens, Přirozený výběr, Výdělek, Spojené království, Vzdělání



Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co nového se zase objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co nového se zase objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce
Mapy GoogleStreet View
MacBook Air M2 bude hit. Apple vsadil na nový design, vrátil MagSafe a displej ozdobil výřezem

MacBook Air M2 bude hit. Apple vsadil na nový design, vrátil MagSafe a displej ozdobil výřezem

** Po dlouhých letech se mění ikonický design MacBooku Air ** Apple zlepšil výkon, obraz i zvuk ** Zůstává přitom pořád skvělá výdrž a dokonale tichý chod

Lukáš Václavík
MacBookApple
Jak nakupovat na německém Amazonu. Tipy, triky a na co dát pozor

Jak nakupovat na německém Amazonu. Tipy, triky a na co dát pozor

** Amazon.de je tím hlavním, přes který byste měli v ČR nakupovat ** Má ale svá úskalí týkající se češtiny, cen a dopravy ** Prozradíme trky, které se vám budou hodit

Lukáš Václavík
E-shopyAmazonTipy
Jak stáhnout video z Youtube: 10 nejlepších nástrojů

Jak stáhnout video z Youtube: 10 nejlepších nástrojů

** Vybrali jsme deset nejlepších nástrojů pro stahování videa z YouTube ** Můžete si vybrat, jestli chcete aplikaci, doplněk do browseru nebo webovou službu ** Videa z YouTube poté můžete sledovat offline

Karel KiliánStanislav Janů
TipyNejlepší programy
V nitru DJI Mini 3 Pro: Ten dron je větší záhada než tajemný hrad v Karpatech [galerie]

V nitru DJI Mini 3 Pro: Ten dron je větší záhada než tajemný hrad v Karpatech [galerie]

** Létá skvěle, fotí slušně a má autopilota ** Jak se to všechno podařilo vtěsnat do 249 gramů? ** Podívejte se na rozborku nejlepšího dronu letošní sezóny

Jakub Čížek
KvadrokoptéraDJIDrony
Domácí síť bez kompromisů. Jak dosáhnout na maximální propustnost a dokonalé pokrytí

Domácí síť bez kompromisů. Jak dosáhnout na maximální propustnost a dokonalé pokrytí

Rychlost sítě omezuje ten nejpomalejší prvek po cestě. Poradíme vám, jak vybudovat síť s maximální propustností a dokonalým pokrytím domácnosti.

Antonín Trčálek
SíťRouter
15 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

15 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme 15 tipů a triků, o kterých možná nevíte

Karel Kilián
Mapy.czMapyTipy