Nepokouší se o nějakou obdobu perpetua mobile? CO2 se v atmosféře objevil protože jsme tím získali energii uvolněnou při sloučení kyslíku s uhlíkem (nebo něčím složitějším třeba metanem). Opačný postup bude vyžadovat energii stejnou a kde ji vezmete? Nejde o to, že je možné ze vzduchu izolovat oxid uhličitý (už ovšem ta izolace samotná stojí nějakou energii) a disociovat ho zpět na uhlík a kyslík (tím, že mu vrátíme energii, kterou jsme si předtím vzali). A je jedno, jestli to uděláme přes C6H12O6 nebo uhličitan vápenatý. Otázkou je co potom s těmito produkty. Glukózu sníme nebo spálíme a oxid uhličitý se uvolní do ovzduší zpět, vápenec, pokud si nepostavíme krápníkové jeskyně nebo ho neuložíme někde jinde opět svůj uhlík v podobě CO2 vrátí. Já mám ovšem ještě jednu závažnou otázku. Je to otázka k celému problému takřka klíčová. Víme, že Země přijímá teplo od Slunce. Do vesmíru potom nějaké teplo vyzařuje (pokud by vyzářila stejně jako přijme, je vše v pořádku, protože žádné teplo nepřibývá). Celý kolotoč kolem CO2 stojí na tom, že CO2 (a některé další plyny včetně třeba vodní páry) působí jako jakýsi polštář (skleník je velmi dobré přirovnání), který teplo zadržuje. To je asi známé všem a ekoteroristům nejvíce. No ale změřil už někdy někdo, kolik tepla od Slunce dostaneme a kolik ho vyzáříme. Je jasné, že aby se Země neoteplovala, musíme vyzářit mnohem víc, protože kromě tepla přicházejícího od Slunce je tu teplo z dalších zdrojů (slapové pohyby uvnitř planety, tektonické jevy, sopečné erupce, spalování fosilních paliv (uvolňování tepla dříve deponovaného)...). Zajímalo by mě, jaká je tepelná bilance Země a jak moc se na tom podílí skleníkové plyny. Nechci zpochybňovat skleníkový efekt, ten zajisté funguje (je na to dost důkazů), díky němu vyzáříme méně tepla, než kolik bychom ho vyzářili, ale spíš mi jde o to, jestli někdo počítá s množstvím tepla uvolněným z fosilních paliv (neboť vše v důsledku skončí v podobě tepla, nejen těch minimálně 60% ztrát spalovacího motoru, ale i ten zbytek, který nejprve zajišťuje pohyb). Nebo je snad věda ještě dál a dokáže říct, že tolik a tolik CO2,methanu, vody... může být ve vzduchu, abychom byli tepelně na nule a případně i kolik ho musí být, abychom vyzářili i to, jsme vyzvedli ze zásob. Případně pro dané složení atmosféry spočítat, jestli bereme nebo dodáváme.
