Kde se bere elektřina v zásuvce? Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty

Neviem či pojem potenciál objasním zrozumiteľne. Keď poviem potenciál napr 5V tak to vždy znamená akoby bod vzdialený o 5V oproti bodu s nulovým potenciálom (tento je nekonečne ďaleko od akéhokoľvek náboja). Zrozumitelnejšia bude analógia s potenciálnou energiou (polohovou) nejakého predmetu vo výške. Potenciálna energia znamená schopnosť takého telesesa vykonať prácu pri strate potenciálnej (polohovej) energie pri páde, kedy sa potenciálna energia zmení na kinetickú.
Potenciál teda vyjadruje napatie vždy voči nule. Potenciálny rozdiel (rozdiel potenciálov) potom vyjadruje vždy napatie medzi dvoma bodmi (vodičmi, svorkami a pod) resp hladinami, pričom obe hladiny majú nenulový potenciál..Prečo nie 4-fázová (ani 2-fázová) ale práve 3-fázová sústava.
4-fázová sústava by bola zbytočná pre vytvorenie efektu točivého magnet. poľa, len by sa navýšil počet vodičov sústavy. Presne tak dobre to zvládne i 3-fázová sústava. Pre akúkoľvek obecne viacfázovú sústavu je doležité zachovanie symetrie, tj súčet všetkých fázových prúdov v ľubovolnom momente je vždy nula. Preto je možné u 3-fázového prenosu tento nulový vodič vynechať. U sústavy nízkeho napatia 400V/230V je 4. vodič doležitý iba pre možnosť napájania 1-fázových spotrebičov, ktoré sa pripoja medzi jednu ktorúkoľvek fázu a "nulák". 3-fázovému motoru ale stačia 3 vodiče - štvrtý má len funkciu ochranného vodiča, pripojuje sa len na kostru motora.
Prečo nie 2-fázová sústava: táto by by poskytla točivé magnetické pole v statore motora len pokiaľ by bol fázový posun menší než 180°. V dosledku toho by ale súčet fázových prúdov už nebol nulový, sústava by nebola symetrická a musel by sa viesť aj 3. vodič spoločný pre obe fázy ako pracovný, čo nedáva zmysel, pretože v 3-fázovej sústave sa prenášajú výkony v 3 vodičoch z 3 fázových vinutí generátoru či trafa, kdežto u 2-fázovej by sa prenášali 3 vodičmi výkony len z 2 vinutí.
Snáď som to vysvetlil zrozumitelne.

1) ale napeti prece neni konstanta, jedna se o ubytek napeti na vodici a ten je zavisly na proudu U=R*I2) To je vec interpretace. Treba bylo mineno: plus na minus 50x za sekundu, naopak 50x zase kundu MP

Pokud do site posilate 230V, tak to konstanta je a pokud hovorite o ubytku napeti vlivem odporu, tak ano, to napeti snizuje, cimz se ztraty na vedeni jeste naopak SNIZUJI (protoze v P = U * I je U mensi). Klasicky vzorecek P = R*I*I, kde opravdu je kvadraticka zavislost, plati pro pripad, ze mam spotrebic s konstanim odporem a zvysuji napeti, cimz mi roste proud (a vykon). toto neni situace ktera nastava v rozvodne siti, protoze tam nepeti nad 230V typicky nezvysujeme.2) napsano to tam je trochu jinak, ale rozumime si.

To si asi trochu pletete výkon spotřebiče a ztrátový výkon na vedení (ve vodiči)...

Pro přenesení daného výkonu po vedení například na 230V budou ztráty 100 násobkem oproti přenosu téhož výkonu při napětí 2300V. To je to P=R*I*I - to je ale určité zjednodušení. Pokud do toho začneme ale zahrnovat snížení napětí na spotřebiči následkem úbytku na vedení a tím změnu výkonu - bez diferenciálních rovnic takovou síť těžko spočítáme. 230V v reálné síti samozřejmě konstanta nemůže být, proto je tam tolerance 10% a trafa mají přepínání odboček.

Pardon, mate samozrejme pravdu, protoze se vzrustajicim proudem roste ubytek na napeti, proto ta kvadraticka zavislost. ale na te frekvenci trvam :))

A na frekvenci ceho? Proste jedna vlna osahuje jak vzestupnou, tak sestupnou cast a musis ji vnimat jako celek. Nebo kolik jsi zchopen ze sinusovky ziskat vyssich harmonickych ?MP

Frekvenci 100 Hz má okamžitý výkon. Třeba žárovka nebo stará zářivka bez spínaného zdroje tak bliká. Ale napětí i proud v síti za 1/50s projde jeden kopec nad nulou a jeden pod nulou.

Ano, prubeh vykonu (u linearni odporove zateze) ma diky shodnym znamenkum napeti a proudu tvar absolutni hodnoty.Logicky, jinak by se jednalo o jalovinu, ktera tece tam a sem.MP

je tam silne elektricke pole, to je normalne, ze to citis, ale nezabije ta to, neboj, to by si sa musel zamerne priblizit viac, nez je bezpecna vzdialenost

JJ, to je naprosto normalni. Pisu o tom vyse. Provesena 400ka, suche pocasi. Kdyz se mi to stalo poprve (nekdy v minulem tisicileti, to jsem jeste nebyl elektrikar), myslel jsem, ze mne pichla vosa :)Nejlepsi je presny opak - DRZ SE KOVOVYCH / VODIVYCH SOUCASTI (mas - li nejake). Proud se bude vybijet prubezne a nic neucitis, a ne, ze se nabije nejaka parazitni kapacita, a pak dostanes neprijemny stipanec z pomerne tvrdeho zdroje (byt s malou energii).MP

Díky za radu. Také jsem nejprve myslel, že mě bodl snad sršeň.

Dalo by se tohle pole nějak prakticky využít (pro nějaký minimální odběr)?

Samozřejmě že dalo, ale jakýkoliv odběr to bude mít snahu stahovat na nulový potenciál, takže by to musel být fakt nějaký velmi malý odběr.

S elektronikou napajenou elmag. sumem se experimentuje uz dlouho.
Koneckoncu kdo z bastliru nestavel radio ze sluchatek, diody, kondenzatoru a uzemeni …?!MP

Tzv krystalku, ze?

Třeba pro nabití telefonu? https://www.youtube.com/watch...

U 400kV vedení je 230kV proti zemi a výsledná intenzita elektrického pole pod vedením dosahuje běžně něco kolem 5 kV/m. Přípustných je až 15 kV/m ve výšce 1,8m nad zemí a podle předpisů nesmí docházet v okolí vedení k indukci proudů nad 10mA v okolních objektech. Jinak doporučuju - efektní je vzít pod takové vedení zářivkovou trubici :)

Pokopaný?

Proč by měl? Fáze vlevo je už jen doporučení a zvyk (viz. výtah z aktuálních norem výš). Na bezpečnost to nemá vůbec žádný vliv.

Když o tom tak přemýšlím, tak v současné době je spíš nebezpečné rozšiřování tvrzení, že fáze je vždy vlevo, protože to tak být nemusí a zatímco střední vodič (nulák) člověk může klidně i olizovat, tak pokud tak u fáze to zase tak bezpečné není. Takže pokud se člověk s názorem, že fáze je na 100% vlevo, bude hrabat v zásuvkách v objektu, kde tomu tak není, nemusí to rozchodit. Prostě fáze je tam, kde mi ji ukáže zkoušečka, nikoliv dětská říkanka.Lidi si ale pamatují pár kravin ze školy a myslí si, že to jde aplikovat i za 50 let. Jenže ani ta básnička, ani 220V/380V, už dávno nemají se skutečností nic společného. Laikové by se v tom tedy nejenom neměli hrabat, ale ani by o tom nemuseli šířit moudra.

To je pravda. I když se dnes stále častěji používají frekvenční měniče.

To je pravda, ale třeba v bytech má většina lidí zavedenu jednu fázi a zásuvky, kde je těch 230V a z toho 400V nedostanou. Třífázové vedení může být třeba tam, kde není zavedený plyn.

Pointa je, že na 400 kV vedeni je fázové napětí 230 kV. Tedy 1000x více než doma. Ne 1739x. Ale je to drobnost, kterou jsem asi ani neměl zmiňovat, protože v záplavě ostatních článků je tento super a nechci jej shazovat.

Přesně tak, těch 1,73... je odmocnina ze 3, což každého elektrikáře musí hned trknout.

Ono tohle je složitější. Můžete mít obě strany trafa do trojúhelníka nebo hvězdy (Dd, Yy) a pak máte pravdu, poměr je přesně 1000. Ale když použijete trafo Dy nebo Yd (o lomené hvězdě a jiných vylomeninách radši nemluvim) tak jsou poměry trochu jiné. Myslím že to je opravdu drodnost, kromě toho přímá transformace z vvn na nn u nás není přípustná (ale je možná, do zemí třetího světa naše firmy taková trafa dodávají, není to problém techniky, ale legislativy, prostě čeps nemůže dodávat nikomu elektriku do baráku).

Z normy to vyplývá nepřímo. ČSN 33 2000-4-46 v článku 46 N6.1 praví, že pro zásuvková spojení se musí používat vzorů stanovených příslušnou ČSN a v příloze NK jsou zakresleny zásuvky pouze s fází vlevo. Dále, ČSN 33 2130 a ČSN 33 2180; Z každé této normy vyplývá připojení fázového vodiče v zásuvce vlevo. Takže ano, specificky nikdo nikde neříká, že fáze musí být vlevo, nicméně z platných norem je to jednoznačně vyplývající fakt. A osobně si nedovedu představit revizáka, který by se podepsal pod instalaci s fázemi vpravo.

To není pravda. Konkrétně my máme v celé kanceláři fázi vpravo a pravidelné revize jsou bez problémů.

Ono záleží na typu zásuvky.
U zásuvky s ochranným kolíkem jedině vlevo, žádná jiná alternativa není povolena.Zásuvky typu SCHUKO (bez kolíku), které pravidelně víří ČOI, je na to značně benevolentní postoj.

Který revizní technik povolí SCHUKO?

To je vtip?

Tak jednak je třeba si uvědomit, že předmětná norma není závazná, ale doporučující, z čehož vyplývá, že povinnost fáze vlevo nikdy ani normou definována nebyla. V případě že by byla fáze vpravo, by se jen do zprávy uvedlo že instalace neodpovídá normě, ale nutně to nemusí vést k závěru, že zařízení není schopno bezpečného provozu. Druhou věcí je, že většina institucí které po tobě revizi chtěli jasně vyžadovali, že vše musí odpovídat normě.Ovšem, v normě už je přímo uvedeno že orientace je doporučení (někdo tu normu přímo citoval), a tedy i fáze vpravo je s normou v souladu, jen nerespektuje její doporučení. Dnes už je to totiž jedno. Fáze na konkrétní straně byla důležitá v době, kdy většina spotřebičů měla třídu ochrany 0 maximálně 1. Ale dnes když je naprostá většina spotřebičů ve třídě 2 a čím dál častěji i 3 a třída ochrany 0 je zakázána, tak umístění fáze nehraje absolutně žádnou roli, protože tam tu zástrčku stejně můžeš dát jak chceš. Co se týče schuko zásuvek, tak s tím není vůbec žádný problém. Ve firmě máme dokonce i pár "čínských" zásuvek a kromě toho že jsme museli zpracovat předpis která zařízení se v nich smí používat s tím žádný revizák problém neměl. Ovšem když tam viděl EU spotřebič přes redukci, tak to se mu už nelíbilo.

Zde je odkaz na vysvětlení jednotlivých tříd:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_spot... ... Třída 1 jsou prakticky všechny spotřebiče, co mají klasickou zástrčku se zemnícím kontaktem. Je tam proto, že je spojen minimálně s kovovými kryty (pračka, sekačka, PC, atd). Na tom, kde je fáze nezáleží, protože s krytem je spojené jen PE a pokud by se při poruše na krytu fáze objevila, okamžitě vybavuje proudový chránič, který je už dávno povinný. Třída 2 používá vidlici jen s 2 kontakty. Opět je jedno, kde je fáze, protože to jde stejně zapojit libovolně. Třída 3 jsou věci napájené přes nějaký adaptér třídy 1 nebo 2, ze kterého leze už jen pár voltů. Prostě vše, do čeho nejde rovnou 230V, ale jen nízké napětí (třeba notebook). Zde tedy opět na fázi nezáleží, protože tam vůbec není připojená.Jen dodám, že se bavíme o nových instalacích, které jsou dělány podle aktuálních norem. Přehazování fáze nejde aplikovat na staré instalace, kde není N+PE, ale jen PEN. Protože prohodit L a PEN v instalaci, kde je pravá dutinka spojená s kolíkem, by znamenalo fázi na kolíku a pokud by to nikoho nezabilo rovnou, tak připojený kovový spotřebič s fází na krytu už jistě ano. Žádný chránič, který by to zachránil tam není (a ani být nemůže).

Diky! Posledni dobou mi vrtalo hlavou proc spousta pocitacovych monitoru prichazi s externim zdrojem napeti, ktery ma casto kratky kabel takze nejde odlozit nekam daleko a akorat prekazi pod monitorem.
A tohle se zda jako velmi dobre vysvetleni - monitor s externim zdrojem patri do tridy 3 a tim padem jsou pozadavky na nej podstatne nizsi.
(ac jsem vystudovany elektrikar, v oboru nedelam a tohle mi nikdy nedocvaklo. Jeste jednou diky)

Ty zase perlíš. U nás je povolena pouze jedna varianta zásuvky a to s ochranným kolíkem.Fáze může být vlevo i vpravo.Barva fázových vodičů je libovolná i když se zachovávají určité zvyklosti. S výjimkou zelenožlutého vodiče, který se nesmí použít jinak než jako ochranný vodič.

Je k tomu nějaký důvod, nebo to prostě jenom zapojoval debil?

Důvod je ten, že od doby co má drtivá většina spotřebičů třídu ochrany II a spotřebiče s třídou ochrany 0 jsou zakázané, už je to uplně jedno, jak s ohledem na funkčnost, tak i s ohledem na bezpečnost.

Možná by sis ty normy měl otevřít v aktuální verzi.ČSN 33 2000-4-46 Ed 3:
NA.5
Poloha připojení nulového a fázového vodiče vůči ochrannému kontaktu (kolíku) je u pevného rozvodu doporučena takto: Jednofázové zásuvky se doporučuje připojit tak, aby ochranný kolík byl nahoře a nulový (střední) vodič, aby byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu (viz též ČSN 33 2180 a ČSN 33 2130 ed. 3). Tento způsob zapojení se doporučuje dodržet i u jednofázových zásuvek prodlužovacího přívodu. V každém případě se však doporučuje dodržet jednotnou orientaci dutinek s připojeným nulovým a fázovým vodičem v celém objektu.*pod obrázkem:*
POZNÁMKA Ve výše uvedeném obrázku je u jednofázových zásuvek znázorněno doporučené připojení nulového a fázového
vodiče (viz NA.5). Je možno použít i opačného připojení těchto vodičů. Doporučuje se však, aby byla dodržena jednotná
orientace dutinek s připojeným nulovým a fázovým vodičem v celém objektu.Ve stále platné ČSN 33 2000-4-46 Ed 2 ještě poznámka o tom, že fáze vlevo je jen doporučení není, ale ta jen dojíždí a končí příští rok. ČSN 33 2000-4-46 Ed 3 platí už od loňska.ČSN 33 2130 Ed 3:
5.3.3 Zásuvky musí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Jednofázové zásuvky se DOPORUČUJE připojit tak, aby ochranný kolík byl nahoře a nulový (střední) vodič, aby byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu, viz též ČSN 33 2180 4).4) Případné připojení nulového vodiče na levou dutinku však účinnost ochrany neovlivňuje, neboť z hlediska ochrany je rozhodující připojení ochranného vodiče k ochrannému kontaktu. ČSN 33 2180 je aktuálně jediná norma, kde to stále je. Ale je z roku 1980 s poslední aktualizací v roce 1987. Jakmile se aktualizuje, jistě to zmizí i zní.

Jo to by soudruzi nesměli chtít za ty normy tak těžký love.

V době, kdy si každý jouda předplácí hromady služeb od Spotify po MS Office 365, je 2000,- ročně za přístup do ČSN Online moc? Pro lidi, co to nepotřebují ano, ale lidi, pro lidi, co s tím dělají, to je prd a alespoň by tu pak nepsali nesmysly.

Nejde o to zda to je moc ci malo. Jde o princip ze norma/narizeni ktere je nutne dodrzovat neni volne pristupne. Predstavte si to na prikladu se zakonem - "neznalost neomlouva", avsak pokud zakon porusite, budete pykat. Co na tom ze jste si jeho obsah nemohli precist protoze na nej nemate.
Cela tato situace mi prijde proti zdravemu rozumu.

Tak tak, když jsem kdysi dělal zkoušky na §50 (už to bude snad 15 let), tak nás učili, že je to jen doporučení.
Sranda pak je, když si člověk koupí šizenou prodlužku nebo rozdvojku, kde chtěl nějaký rákosník ušetřit a místo nuláku a ochranného vodiče tam dal jen jeden drát a obojí spojil - samozřejmě ve víře, že nulák je přece vždy vpravo...to je pak čistý zkrat

Ano ale řekni mi jediný rozumný důvod proč se neřídit doporučeným z ČSN?

Píšu někde něco takového? Já to stále dodržuji. Pouze píši to, že je to už jen DOPORUČENÍ, nikoliv POVINNOST.

Popis by nebol? V druhom videu som nepochopil prečo používa svorku na 4 vodiče a prečo to isrkí. Veď nie je uzemnený (ak je to pod prúdom)

Aby od sebe vodiče oddělil. Když jsou moc blízko u sebe, zvyšují se ztráty.
Vyrovnává se náboj mezi tělěsy. Řekněmě něco, jako když občas dostanete ránu od židle, zábradlí či od jiného člověka.

Ja som myslel, že ich spája. Tam sú 3 fázy a nulák?

Ne, to je 4x jedna fáze:
https://ctrlv.cz/shots/2018/08/03/DRgP.png...
Více slabších vodičů, rozložených takto v prostoru, totiž u těchto vedení dokáže přenést vyšší výkony než jeden vodič o průřezu jako mají ty 4 dohromady. Výkon totiž nejde vnitřkem vodiče, ale po povrchu. 4 slabší vodiče mají větší povrch než jeden silnější. Díky tomu se používají AlFe lana, tedy vodiče, co mají železné jádro, kvůli vyšší nosnosti, a kolem je hliník, který vede výkon:
https://goo.gl/kUC3Gw...

Hlavni duvod je nizsi divergence pole a tedy zamezeni koronovani.Skin efekt se uplatni hlavne u vysokych frekvenci, u 50 Hz je to temer zanedbatelne.MP

Skin efekt má také vliv:
http://oenergetice.cz/elektrina/vodice-venkovni...

Projdi nebo lepe projed se na kole v lete za sucheho pocasi pod 400kV vedenim. Uslysis srseni na izolatorech a pokud bude vedeni provesene, ucitis, jak pri priblizeni ke kovovemu ramu kola preskoci jiskra a stipne to. Proste se jedna o stridave napeti a vzduch neni isolator, ale dielektrikum kondenzatoru.MP

Já taky :)))))

Nebo zmínit, že my obyčejní spotřebitelé platíme jen činnou část příkonu našich domácností.

Dá se to nějak exploitovat? Třeba použitím kondenzátoru nebo motoru a následně si ho doma převést na činný?

Dotaz typického Čecha...Ostatně prvními hackery byli čeští sedláci. Elektroměry na začátku století měly dvě měřící cívky. Jednoduchou na první fázi a s dvojitým počtem závitů na druhé (nebo třetí). První měřila jednofázovou spotřebu, druhá "přičetla", když byla spotřeba třífázová. Lidé našli v třífázové zásuvce kombinaci, kdy se elektroměr "netočil". Vyšroubovali pojistku pro světelný obvod a propojili do ní onu neměřenou fázi.
Kontrolní otázka: proč neměřenou fázi nevedli raději do zásuvky?

Nedoporučoval bych s tím blbnout. Například určitý typ moderního elektroměru funguje tak, že chytráci co dodávají do sítě činný výkon načerno v domnění jak přečůrají distributora se pak strašně diví. Ono to totiž počítá spotřebu z toho co proteče a je fuk kterým směrem. Takže co chytrák vyrobil, sám nespotřeboval a ilegálně poslal do sítě - to si ještě zaplatí.

Starší "kolečkové" měly zpětnou brzdu. Jinak se se zpětným tokem nepočítá, takže klidně věřím, že elektroměr může vzít absolutní i když ten integrál (sumu časových vzorků, pravý integrál to už dneska neni, to bylo v dobách analogových) u krát i musí brát se znaménkem jinak by měřil nesmysly. Pokud se něco nezměnilo (a změnit by se mělo), tak test elektroměru při cejchování se skládá z několika úkonů: Rozběh při minimálním proudu (tuším <1% nominálu), přesnost při maximálním proudu, zastavení při po vypnutí nominálního proudu, žádný náměr při čistě jalovém proudu velikosti nominálního proudu. Nic o zpětném toku tam není, neni tedy u elektroměru pro domácnost předepsané, jak se má v této situaci chovat. Ale to ještě není ten hlavní problém, hlavní problém je, že není předepsané, jak se má chovat při odběru harmonických. No a jak víme, harmonické generují téměř všechny moderní spotřebiče. Výjimkou jsou jen spotřebiče tepelné a staré žárovky s přimhouřením oka ještě pravěké nabíječky trafa a podobně.Pro podniky (velkoodběratele) se potom používají šestikvadrantové elektroměry, ty měří každý směr jalového výkonu zvlášť a to ještě zvlášť při odběru a zvlášť při dodávce výkonu činného. Kilovarhodiny induktivního výkonu jsou v pohodě, tam jen nesmí překročit nějaké maximum, ale každou kilovarhodinu kapacitního si distributor nechá zaplatit. To že u těchto odběratelů jsou hlídané i harmonické a další složky proudu to by bylo na daleko delší povídání.

To máte větší šanci, že sestrojíte perpeetum mobile. Podle mých vědomostí to nelze.
Ono totiž ten jalový výkon se 100x za sekundu přesune tam a zpět mezi vámi a elektrárnou, elektroměr ho tedy 100x za sekundu přičte a zase odečte. Pokud z něj něco uberete, tak se neodečte celý.

Tři lana jsou ze dvou důvodů, ale nevím která převládá:
a) efektivně se tím zvětšuje tloušťka vodiče, takže je na povrchu menší intenzita elektrického pole a menší ztráty koronárním výbojem
b) kvůli skin effektu, díky němuž proud teče jen v blízkosti povrchu vodiče a s vyšší frekvencí tento jev narůstá. Pokud centimetr pod povrchem drátu poteče zlomek proudu, tak není od určitého průřezu efektivní zvětšovat tloušťku (protože dvakrát tlustší drát spotřebuje čtyřnásobek materiálu a váží 4x tolik, ale ztráty budou jen poloviční). Pak je lepší jedno lano nahradit více tenšími rozmístěnými do kruhu (nabízí se otázka, proč jsou tři a není jich třeba šest).
Důvod a) bude převládat pro vysoká napětí, důvod b) pro velké výkony

-A- je správně. Jde o koronový výboj.
Skin efekt je třeba brát v úvahu cca od stovek MHz.

No co se dívám, tak právě ne. Myslel jsem si, že je to kolem pěti cm, ale je to horší
Pro hliník je hloubka vniku při 50Hz jen asi 11mm a v této hloubce bude proudová hustota dosahovat jen 1/e (37%) toho co na povrchu. Zas na druhou stranu, i kdyby měl drát průměr 4cm, což snad nemá tak to nemusí ještě tolik vadit.
https://en.wikipedia.org/wiki/Skin_effect...

Tři tenčí vodiče se používají proto ,že se s nimi snadněji manipuluje a stačí menší izolátory .A je tu i zajímavost ,čím vyšší napětí , tím více proud teče pouze na povrchu vodiče .A když se dosáhne určitá napěťová mez , opustí proud vodič úplně a teče mimo vodič .Takže i tři vodiče mají opodstatnění , součet plochy povrchu je vyšší a využití vodiče efektivnější .Topič z kolbenky ahoj .