Kdo ho má větší? Kim s Donaldem poměřují svá tlačítka, jadernou bombu jimi však neodpálí

Když ve svém projevu severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že má na stole tlačítko, kterým je schopen okamžitě odpálit jaderné zbraně, nenechalo to amerického prezidenta Donalda Trumpa chladným. Na Twitteru napsal, že má také jaderné tlačítko, které je ještě větší, silnější a že funguje. S velkou pravděpodobností jde v obou případech jen o slovíčkaření, jaderné zbraně se odpalují jinak.

Samotný odpal rakety s jadernou hlavicí provede obsluha dané zbraně, což jsou pečlivě vybraní armádní specialisté. Samozřejmě jde ale o to, kdo jim dá rozkaz. Domnělé „jaderné tlačítko na stole“ je jen metaforou této pravomoci. Novináři z The New York Times se dali nicméně do pátrání, jak by takový odpal jaderné zbraně opravdu probíhal. Rozhodně by to nebylo tak rychlé jako stisk tlačítka na stole.

K použití jaderné zbraně je vypracován protokol, podle kterého se musí postupovat. V USA jsou pravidla nastavena tak, že konečně slovo k odpalu jaderné zbraně dává prezident a ten může samotný odpal i iniciovat.

Neslouží mu k tomu však tlačítko, ale brašna (byť se jí říká kufřík), kterou má prezident neustále u sebe. Přesněji řečeno, v jeho blízkosti ji neustále nosí jeden z pěti prezidentových vojenských pobočníků. Ten se vždy pohybuje jen pár metrů od prezidenta, má speciální výcvik a stejnou úroveň osobní ochrany.

Uvnitř kožené tašky je instruktážní návod, jak postupovat, plán rozmístění více než tisícovky raket amerického jaderného arzenálu, bunkrů pro bezpečný úkryt a dále pak rádiový vysílač a autentizační kód.

Vysílačka zajišťuje přímé spojení na armádní velitelství, které na pokyn může začít s procedurami příprav raket a jejich odpalu. Jen tak někoho ale neposlechnou, kromě autorizačního kódu je potřeba ještě ověření osobním kódem prezidenta USA. Ten nosí na speciální plaketě přímo u sebe.

Je pozoruhodné, že prezident USA teoreticky nepotřebuje žádné další schválení. Pokud se například nechá vyprovokovat severokorejským diktátorem, záleží čistě na jeho povaze, zda se k útoku odhodlá, což řada kritiků prezidenta Trumpa označuje za vážné ohrožení bezpečnosti celé planety. Předpokládá se však, že by tak důležité rozhodnutí nečinil prezident sám, ale až po uvážlivé poradě v okruhu poradců.

Velitel amerického strategického velení však ujišťuje, že je v procesu několik vrstev ochranných opatření, které rozdělují zodpovědnost a mají zamezit fatální chybě. Prezident má sice ústavní pravomoc ke spuštění jakékoli vojenské akce, ale zejména v případě jaderného útoku se to bez posouzení dalších vysokých vojenských i civilních vůdců neobejde. Rozkaz prezidenta k útoku sice nelze neuposlechnout, ale může například dojít k přehodnocení, jaká zbraň k němu bude použita.

Jenže jak to funguje v Severní Koreji? O tom už se pochopitelně moc neví. Dá se očekávat, že Kim Čong-un přímou pravomoc na použití konkrétních zbraní severokorejské armády má. Tlačítko na stole k jejich ovládání asi ne. A je otázkou, jestli má vůbec použitelné jaderné hlavice a rakety, které by je unesly. Zatím jsou o tom stále dost silné pochybnosti.

Diskuze (17) Další článek: Baterie v noteboocích můžou vzplanout! HP svolává k výměně zdarma

Témata článku: Twitter, USA, Vojenství, Raketa, Armáda, Zbraně, NEO, Donald Trump, Jaderný útok, Severní Korea, NYT, Velká pravděpodobnost, Autentizační kód, Vážné ohrožení, Jaderná bomba, Hlavice, Pátrání, Autorizační kód, Celá planeta, Rádiový vysílač, Ochranné opatření, Dělostřelectvo, Fatální chyba, New York, Pochybnost

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 13 grafických karet

Srovnání 7 dokovacích stanic s USB-C

Jak na perfektní noční fotografie

Kvalitní zdroje informací pro sebevzdělávání