Relativně mladý YouTube kanál Driven přinesl zajímavé srovnání: postavil proti sobě elektromobil Tesla Model S P100D a monopost formule 1 Benetton s desetiválcovým spalovacím motorem. První disciplínou bylo zrychlení na rovném úseku dlouhém čtvrt míle (cca 402 metrů).
Než vám prozradíme, kdo tento závod vyhrál, pojďme si stručně představit oba soupeře. Tesla Model S P100D má dva elektrické motory (jeden vpředu a druhý vzadu), celkový výkon 671 koní a točivý moment 950 Nm. Podle výrobce dokáže zrychlit z nuly na 100 km/h za pouhé 2,7 sekundy.
V případě formule se jedná o starší model Benetton F1 z konce dvacátého století, poháněný desetiválcovým motorem o objemu 3,0 litrů s pohonem na zadní nápravu.
Motor má výkon 770 koní, točivý moment kolem 520 Nm a celý monopost váží jen 525 kilogramů – má tedy lepší poměr hmotnosti a výkonu než dnešní vozy formule 1. K řazení rychlostních stupňů je určena šestistupňová převodovka, ovládaná pádly pod volantem.
Sprint na čtvrt míle
Do sprintu na rovné trati, dlouhé čtvrt míle, odstartovala lépe Tesla, která prakticky ihned získala náskok přinejmenším dvou délek. Závodní speciál F1 však ve zrychlování nepolevoval a zhruba ve druhé polovině měřeného úseku se dostal do vedení, které si udržel až do cíle.
Časomíra nakonec ukázala čas 9,6 sekund pro formuli a 10,8 sekund pro Teslu. Zatímco Benetton F1 dosáhl průměrné rychlosti 150,9 km/h, v případě Tesly to bylo stále velmi slušných 134,1 km/h. Výsledek tedy víceméně potvrdil očekávání – přeci jen proti sobě stál sériově vyráběný automobil a závodní vůz.
Druhý test proběhl s letmým startem – oba vozy se tedy rozjely na rychlost 40 mil za hodinu (cca 64 km/h) a poté začaly zrychlovat. Opět se měřil čas na čtvrt míle. I v tomto případě se v úvodní fázi Tesla ujala vedení, avšak Benetton vzápětí vystřelil vpřed a úsek absolvoval s časem 8,0 sekund. Tesla zůstala pozadu o pouhé čtyři desetiny sekundy.
Brzdění a losí test
Ve třetím testu bylo cílem otestovat brzdění, což je disciplína, ve které závodní vozy formule 1 vysloveně excelují. Oba soupeři tedy měli dosáhnout rychlosti 160 km/h a následně co nejrychleji zastavit. Fakt, že Tesla potřebovala asi o 20 až 30 metrů navíc, není překvapením. Velkou roli zde hrály ostré brzdy monopostu a také jeho citelně nižší hmotnost.
Posledním měřením sil byl losí test, jež slouží ke zjištění chování vozidla při prudkém vyhýbacím manévru před nečekanou překážkou. Řidiči obou vozů absolvovali trasu několikrát a postupně zvyšovali rychlost. Zatímco Tesla zvládla projet slalom rychlostí 104 km/h, formule 1 nesrazila ani jeden kužel při rychlosti 120 km/h.
Výsledky testů v podstatě potvrdily to, co se dalo od těchto soupeřů očekávat – formule 1 lépe zrychluje, brzdí i manévruje v zatáčkách. Doslova jedním dechem je však nutné dodat, že Tesla rozhodně nezůstala pozadu, zejména vezmeme-li v úvahu, že jde o běžně dostupný automobil.