Na keňském břehu afrického Viktoriina jezera objevili vědci až tři miliony let staré kamenné nástroje. Jde se o jedny z nejstarších známých kamenných nástrojů, na jaké kdy vědci narazili. Uplatnění našly při porcování hrochů a při drcení jedlých rostlin. O nálezu informuje studie publikovaná ve vědeckém časopise Science.
Vykopávky v lokalitě Nyayanga vynesly na denní světlo také pár masivních stoliček, které patřily k tzv. robustním australopitekům z rodu Paranthropus. I tady jde o rekordní nález, protože tahle staré ostatky paranthropů zatím nikde objeveny nebyly. Vědce ale mnohem víc vzrušuje možnost, že to byl právě Paranthropus, kdo nástroje vyrobil a používal.
„Dlouho jsme předpokládali, že vyrábět kamenné nástroje uměli pouze zástupci rodu Homo – tedy lidé. Ale nález ostatků paranthropa vedle těchto kamenných nástrojů otevírá fascinující možnosti," říká vedoucí týmu Richard Potts ze Smithsonian National Museum of Natural History ve Washingtonu.
Výroba nástrojů paranthropy by znamenala zvrat v našem nahlížení na dávnou minulost lidstva, protože tito mohutní primáti nejsou řazeni mezi přímé předky lidí. Za ty jsou považování drobnější, gracilní australopitéci, jako byl např. Australopithecus afarensis.
Co prozradily analýzy
Pottse a jeho spolupracovníky přilákaly k Viktoriinu jezeru zvěsti o velkém počtu fosilií pravěkého primáta Theropithecus oswaldi podobného dnešním paviánům dželadám. Tyto fosilie se často nacházejí společně s ostatky pravěkých zástupců rodu Homo. Od roku 2015 našli vědci při vykopávkách v Nayanze 330 kamenných nástrojů, 1 776 zvířecích kostí a dva zuby patřící paranthropovi.
V rámci studie provedli Potts a jeho spolupracovníci mikroskopickou analýzu opotřebení kamenných nástrojů a určili, jak byly používány. Prozkoumali také všechny kosti, na kterých se mohly vyskytovat stopy po poškození kamennými nástroji.
Dvě kostry hrochů skutečně nesly stopy po řezech. Vědci našli např. hlubokou řeznou stopu na úlomku žebra jednoho hrocha a sérii čtyř krátkých, paralelně vedených řezů na holenní kosti druhého. Na lokalitě Nyayanga se našly i kosti antilop poškozené při ořezávání masa kamennými štěpinami nebo rozdrcené kamenným kladivem při dobývání morku.
Analýza opotřebení třiceti kamenných nástrojů prokázala, že byly použity k řezání, škrábání a tlučení. Protože oheň ovládli pravěcí lidé až o další dva miliony let později, jedli výrobci kamenných nástrojů z Nayangy všechno syrové. Maso si tak možná naklepávali, aby se jim snadněji žvýkalo. Různé metody datování určily stáří nálezů z Nyayangy do doby před dvěma a půl až třemi miliony let.
Byla třeba zručná ruka
Nástroje objevené v Nyayanze vědci patří do tzv. oldowanské kultury. Už to je pozoruhodné, protože keňské naleziště leží více než tisíc kilometrů od místa nálezu dosud nejstarších oldowanských kamenných nástrojů v etiopské lokalitě Ledi-Geraru. Ty jsou staré „jen“ 2,6 milionu let. Vědci z toho usuzují, že oldowanské kamenné nástroje se v Africe velmi záhy rozšířily na nečekaně rozsáhlém území.
Význam keňského nálezu z Nyayangy tkví i v tom, že u nástrojů nalezených v Etiopii nemohli vědci určit, k čemu byly používány. Stopy po řezech kamenným ostřím na kostech hrochů objevených v Nyayanze ale nenechávají vědce na pochybách, k jakému účelu sloužily. Opotřebení nástrojů potvrdilo, že jimi jejich vlastníci zpracovávali rostliny, maso a morkové kosti.
Oldowanské nástroje lze rozdělit do tří typů - kladiva, jádra a štěpiny. Kladiva se používala k úderům do jiných kamenů při výrobě nástrojů, ale tlouklo se jimi i do jiných materiálů, např. do kostí. Jádra mají obvykle hranatý nebo oválný tvar a úderem kamenného kladiva se z nich odloupne štěpina, kterou lze použít k řezání nebo škrábání. Někdy se štěpina dál upravovala pomocí kladiva.
„S těmito nástroji můžete drtit lépe, než to dokáže slon svými stoličkami, a řezat lépe než lvi svými špičáky,“ vysvětluje Potts. „Vynález oldowanských nástrojů to je jako kdyby se jejich výrobcům najednou vyvinuly zbrusu nové zuby a ty se navíc ocitly mimo jejich tělo. V africké savaně to našim předkům otevřelo přístup ke zcela novým zdrojům potravy."
Jediné kamenné nástroje, které jsou ještě starší než nálezy z Nyayangy, byly objeveny na lokalitě Lomekwi 3 západně od jezera Turkana v Keni a jsou staré 3,3 milionů let. Většina byla vyrobena na balvanech, o které výrobce udeřil jádrem a doufal, že vznikne štěpina. Někdy položil jádro na kovadlinu a udeřil do něj kamenným kladivem. Vznikaly tak větší, hrubší a nahodile tvarované nástroje.
Ve srovnání s nástroji z Lomekwi 3 byly oldowanské nástroje výrazně dokonalejší. Výrobce držel jádro v jedné ruce, druhou rukou do něj udeřil pod správným úhlem kamenným kladivem a vytvořil tak ostrou štěpinu. Tento postup vyžaduje značnou zručnost.
Možnost, že ty šikovné ruce patřily paranthropům, vědce zaskočila. Jisté to však není. Zcela určitě vyráběli oldowanské nástroje i první lidé, kteří jejich výrobu rozšířili až do dnešní Gruzie a do Číny. Naši předci používali tento typ nástrojů až do doby před 1,7 miliony let, kdy se poprvé objevily ještě dokonalejší nástroje tzv. acheuléenského typu.
