Každý den je pro někoho tím nejtěžším, avšak nejnovější výzkum ukazuje, že sebevraždy mají tendenci se kumulovat ve specifické dny a v určitém týdenním rytmu. Studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise BMJ analyzovala data ze 26 zemí včetně České republiky. Přinesla zajímavé závěry o vlivu dne v týdnu a svátků na psychiku lidí.
Jak probíhal výzkum?
Výzkum probíhal ve dvou hlavních fázích s využitím dat z Multi-city Multi-country Collaborative Research Network, která zahrnovala údaje o sebevraždách z celkem 740 lokalit v období mezi lety 1971 a 2019. Prvním krokem bylo shrnutí denních počtů sebevražd z těchto lokalit a jejich propojení s údaji o teplotě vzduchu.
Následně byl každý den v týdnu analyzován zvlášť, a to ve vztahu k riziku sebevražd, přičemž za referenční den byla zvolena středa. Statistická analýza zahrnovala i rozdělení státních svátků do tří kategorií: Vánoce, Nový rok a ostatní svátky.
Každá z těchto kategorií byla zkoumána jak během samotného svátečního dne, tak i ve dnech před a po svátku. Veškerá data byla kontrolována na sezónní vlivy a na vliv teploty, což zajišťovalo konzistenci výsledků napříč různými obdobími.
Ve druhé fázi byla data z jednotlivých zemí sloučena pomocí tzv. meta-regresní analýzy, která umožnila identifikovat rozdíly v riziku sebevražd nejen v rámci jednotlivých dnů a svátků, ale i napříč kulturními a geografickými rozdíly mezi zkoumanými regiony.
Vědci tak dokázali zohlednit rozdíly mezi kontinenty, například vyšší víkendové riziko sebevražd ve Střední a Jižní Americe či v Jižní Africe oproti nízkému riziku víkendových sebevražd v Evropě a Severní Americe. Výsledky byly také rozděleny podle pohlaví a věku. Tímto metodologickým postupem byla zajištěna vysoká přesnost výsledků a jejich univerzální aplikovatelnost v různých regionech.
Jednoznačně nejhorší je pondělí
Výzkum zahrnující přes 1,7 milionu sebevražd za posledních bezmála padesát let odhalil, že globálně nejnebezpečnějším dnem z hlediska sebevražd je pondělí. Mezi pondělními počty sebevražd a ostatními dny pracovního týdne je totiž patrný významný rozdíl – v průměru 15 až 18 % všech sebevražd připadá právě na pondělky. Nejnižší riziko bývá naopak během víkendu, kdy se zvyšuje jen v některých zemích, jako je například Finsko nebo státy Střední a Jižní Ameriky.
Proč právě pondělí? Psychologové mají pro tento jev termín „broken-promise effect“ neboli efekt zlomených slibů. Teorie říká, že lidé častokrát oddalují tragické rozhodnutí s nadějí na nový začátek o víkendu, svátcích či během volných dnů. Avšak když tyto dny přejdou a nevyvolají kýženou změnu či ulehčení, objevuje se pocit beznaděje – často právě na začátku pracovního týdne, kdy se zátěž může zdát neúnosná.
Také s přelomem roku přichází zvýšené riziko sebevražd. Nový rok patří mezi dny, kdy je sebevražedné riziko obecně vyšší, což autoři studie připisují nejen „broken-promise“ efektu, ale také nadměrné konzumaci alkoholu během oslav. Pití alkoholu je totiž jedním z faktorů, které často přispívají k rizikovému chování, včetně sebevražedných myšlenek. Zajímavostí je, že tento efekt je silněji patrný u mužů než u žen.
Sebevraždy a sváteční dny
Zatímco riziko sebevražd na Nový rok je téměř univerzální, v případě jiných svátků, jako jsou například Vánoce, se situace v různých regionech liší. V Severní Americe a Evropě, včetně České republiky, riziko sebevražd během Vánoc klesá, což vědci přisuzují častější přítomnosti rodiny a přátel. To odpovídá i údajům Českého statistického úřadu (ČSÚ) o sebevraždách.
Naopak v některých zemích Jižní a Střední Ameriky riziko sebevražd kolem svátečních dnů stoupá, což může souviset s rozdíly v rodinných a sociálních normách. Podobné variace byly zaznamenány u víkendových dnů: zatímco v některých zemích je víkend bezpečnější, jinde, jako například ve Finsku, představuje zvýšené riziko.
Ve studii bylo rovněž patrné, že muži jsou na určité dny týdne a Nový rok citlivější než ženy. Tento rozdíl vědci připisují vyšší tendenci k izolaci, která u mužů obecně bývá silnější. Oproti ženám, jež mají zpravidla rozsáhlejší a pevnější sociální sítě, jsou muži náchylnější k tomu, že si vytvoří méně rozmanitý systém podpory a v těžkých časech se cítí opuštěnější.
Navíc je ekonomická aktivita mužů globálně vyšší, což může vytvářet větší tlak právě na začátku týdne a po svátcích, kdy začíná nový pracovní cyklus. Studie také ukazuje nárůst sebevražedných sklonů u mladších osob (do 64 let), zatímco u starších osob je riziko nižší.
K čemu je dobré to vědět?
Kultura a zvyky ovlivňují nejen způsob, jakým lidé slaví, ale i to, jak se během těchto oslav cítí. Studie ukázala, že například země s oslavami lunárního Nového roku jako jsou Čína, Tchaj-wan nebo Jižní Korea vykazují menší nárůst rizika sebevražd během těchto svátků.
Pouze Jižní Korea zaznamenala lehké snížení rizika během lunárního Nového roku. Tato pozorování podtrhují důležitost kulturního kontextu a nutnost přizpůsobovat prevenci sebevražd jednotlivým regionům a zvyklostem.
Výzkum přinesl první globální pohled na to, jak riziko sebevražd kolísá během týdne a v průběhu roku. Tyto podrobné informace mohou pomoci identifikovat dny s vyšším rizikem a zaměřit preventivní kampaně právě na tato kritická období.
Autoři studie doporučují například nasadit intenzivnější psychologickou podporu a screening během začátku týdne či před Novým rokem. Výsledky tak mohou být cenným nástrojem pro vlády, neziskové organizace i další subjekty, které se věnují prevenci duševních onemocnění.
Drobné výhrady ke studii
Pochopitelně ani tato studie není úplně dokonalá a všeříkající. Výsledky se opírají o data agregovaná na úrovni celých zemí, což může zkreslovat skutečné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi. Navíc, protože studie zahrnovala převážně městské lokality, nejsou její závěry dostatečně reprezentativní pro venkovské oblasti, kde je riziko sebevražd často vyšší.
Dalším omezením je kvalita a úplnost dat, zejména v méně industrializovaných zemích, kde mohou být údaje o sebevraždách podhodnocené či nesprávně zařazené. Z důvodu nedostupnosti aktuálních údajů studie také neobsahuje nejnovější data z některých zemí, jako jsou Spojené státy, kde byly použity údaje pouze do roku 2006.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 23. října v prestižním odborném časopise The BMJ (British Medical Journal). Toto periodikum se věnuje publikaci výzkumů, přehledových studií, klinických průvodců, zpráv o veřejném zdraví a dalších důležitých témat v oblasti medicíny a zdravotní péče. Přísný proces pomáhá zajišťovat, že jsou publikovány pouze práce s vysokým standardem vědecké kvality a praktického významu.
Zdroje: bmj.com, gizmodo.com, bmjgroup.com.