I když se Španělsko během nedávného blackoutu potýkalo s kritikou, že nemá dostatečnou zálohu, která by ve zlomku času dokázala vyrovnat náhlé komplikace při výrobě elektřiny ze Slunce (třeba formou rozsáhlých farem baterií a setrvačníků), jedno se mu musí nechat.
Tamní polostátní správce elektroenergetické přenosové soustavy Red Eléctrica provozuje web se skvělými grafy aktuální výroby a spotřeby elektřiny, a tak jsme mohli pondělní blackout pozorovat doslova v živém přenosu.
Grafy ČEPS: Jak je na tom právě teď elektřina v ČR
Mnozí se s odstupem času zákonitě ptají, kde bychom takový výpadek sledovali, kdyby podobný kolaps postihl českou soustavu.
ČEPS nabízí 16 grafů k výrobě a transportu elektřiny v Česku
V takovém případě všichni svorně zamíříme na datový portál státní akciovky ČEPS (pokud tedy budeme mít internet a nabitý telefon), která na území České republiky zajišťuje provoz Elektroenergetické Přenosové Soustavy a je to vlastně tuzemská verze španělské Red Eléctriky.
Česká fotovoltaika vyrábí MW už ve čtyři ráno
Web v několika pohledech nabízí ještě mnohem více informací než portál kolegů z jihozápadního cípu Evropy.
Zátěž soustavy 1. května 2025
K dispozici jsou tedy minutové grafy jak aktuální zátěže (MW), tak výroby barevně rozdělené podle typu (jaderné, parní/uhelné, vodní, fotovoltaické aj.).
Právě z druhého grafu je krásně vidět, jak se už v tomto ročním období za úsvitu probouzejí solární panely a třeba dnes na státní svátek a za jasného dne tvoří poměrně velký díl výroby.
Výroba podle typu 1. května 2025
Zkratky z grafu výše: parní/uhelné - PE, plynové a paroplynové - PPE, jaderné - JE, vodní - VE, přečerpávací vodní - PVE, alternativní - AE, závodní - ZE, fotovoltaická FVE a větrné elektrárny VTE.
Solární panely připojené do sítě ve 4:45 ráno vyráběly slušných 97 MW, v 7:00 výkon poskočil na 419 MW a během přípravy tohoto článku v 11:00 na úctyhodných 2,7 GW elektřiny!
Detailní pohled na solární výrobu 1. května 2025
Graf kolísání elektrické frekvence
Z dalších grafů pak stojí za zmínku ještě kolísání frekvence. Používáme střídavé napětí a proud na kmitočtu 50 Hz, dle normy se proto musí této hodnoty držet stůj co stůj.
Právě náhlá změna frekvence může způsobit blackout, celá síť je totiž vzájemně synchronizovaná a 50 Hz očekávají také všechny AC spotřebiče a jejich napájecí elektronika.
Frekvence v síti 1. května. I tady se krásně projevuje noční klid a silnější výkyvy během dne, kdy se opět probouzí civilizace, neustále zapínáme a vypínáme spotřebiče, zapojuje se OZE a vzniká šum
Aby frekvence zůstala za všech okolností co nejstabilnější, celá přenosová síť musí být jištěná co nejrychlejšími pojistkami. Mohou to být třeba různé bateriové farmy, anebo ještě lépe setrvačníky, které mohou velmi efektivně shlazovat případné výkyvy.
Plán výroby v příštích hodinách
Nakonec v nabídce grafů nechybí ještě hodinové plány výroby v MWh, na kterých je krásně vidět, jak energetici počítají s ranní, polední a zdaleka nejsilnější večerní špičkou.
Hodinový plán výroby pro 1. květen 2025. na kterém jsou krásně vidět ranní, polední a večerní špičky, se kterými ČEPS dopředu počítá
Graf přeshraniční výměny elektřiny
Zajímavá je i mapka přeshraničních toků. Ta zase ilustruje propojenost celé evropské sítě. Díky tomu s elektřinou můžeme obchodovat, můžeme si navzájem pomáhat, pohltit náhlou nadvýrobu (třeba z OZE), anebo naopak saturovat nečekaný hlad po energii (francouzská výpomoc Španělsku během blackoutu).
Plánované a skutečné toky elektřiny do/z okolních států 1. května 2025
I tato přeshraniční síť musí být co nejlépe synchronizovaná. Po cestě se totiž nesmí potkat elektřina, která by se lišila ve frekvenci, anebo třeba jen její fázi. Pak by se totiž jednotlivé vlny sčítaly a odečítaly jako ty na hladině jezera a v Mammendorfu u Mnichova by se přestala točit pračka paní Gertrudy.