Kolik kroků denně by měl člověk ujít, aby to mělo pozitivní dopad na jeho zdravotní stav? Odpovědi na tuto otázku se značně liší – některé studie uvádějí jako smysluplnou hodnotu sedm tisíc kroků, často lze narazit na doporučení ujít denně nejméně deset tisíc kroků. Výsledky posledního výzkumu ukazují, že ke snížení rizika předčasného úmrtí stačí denně udělat mnohem méně kroků.
Nový výzkum je výsledkem spolupráce evropských a amerických vědců. Navazuje na dosavadní vědecké práce, které prokázaly přímou souvislost mezi pohybem a delším a zdravějším životem, a naopak mezi nečinností a horším zdravotním stavem. Cílem byla přesnější kvantifikace počtu kroků potřebných pro přiměřenou fyzickou aktivitu. Výsledky byly ve středu zveřejněny v časopise European Journal of Preventive Cardiology.
Deset tisíc, sedm tisíc, nebo jen čtyři tisíce?
Nejčastěji se můžeme setkat s doporučením ujít alespoň deset tisíc kroků. Tato hodnota však ve skutečnosti pochází z marketingové kampaně jedné japonské firmy z 60. let minulého století, která chtěla prodávat své krokoměry Manpo-kei (v překladu „měřič 10 000 kroků“), a nikoli z odborného vědeckého výzkumu. Přinejmenším některé studie publikované od té doby toto číslo zpochybňují.
Vědci proto provedli metaanalýzu sedmnácti studií z celého světa, které dohromady zkoumaly 226 889 lidí. Tyto studie zahrnovaly obecně zdravé osoby i lidi s rizikem kardiovaskulárních onemocnění a jako měřítko fyzické aktivity používaly kroky absolvované v průběhu dne. Studie také sledovaly zdravotní stav lidí, včetně úmrtí, po průměrnou dobu přibližně sedmi let.
Výsledky ukázaly významnou souvislost mezi fyzickou aktivitou a sníženým rizikem předčasného úmrtí z jakékoli příčiny již při pouhých 3 867 krocích denně. Zejména u úmrtí souvisejících s kardiovaskulárními chorobami bylo možné pozorovat potenciální přínos již při 2 337 krocích denně. Kromě toho se prokázalo, že přínos většího počtu kroků zdánlivě nemá přinejmenším do 20 000 kroků denně žádnou hranici.
Důležité je nesedět
Nejméně aktivní lidé ve studiích udělali denně přibližně 4 000 kroků, a přesto u nich bylo zaznamenáno nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Čím více kroků lidé udělali, tím nižší bylo riziko úmrtí. Každých dalších tisíc kroků denně bylo podle výzkumu spojeno s 15% snížením celkového rizika úmrtí.
Studie naznačila, že u osob mladších šedesáti let snižuje chůze v rozmezí 7 000 až 13 000 kroků denně celkové riziko úmrtí o 49 %. U osob ve věku starších šedesáti let snížila chůze v rozsahu 6 000 až 10 000 kroků denně riziko o 42 %.
Existují přesvědčivé důkazy o tom, že sedavý způsob života přispívá k nárůstu kardiovaskulárních onemocnění a ke zkrácení života. Studie prokázaly, že nedostatečná fyzická aktivita postihuje více než čtvrtinu světové populace. Dostatečnou fyzickou aktivitu nevykonává více žen než mužů (32 % oproti 23 %) a obyvatelé zemí s vyššími příjmy ve srovnání se zeměmi s nízkými příjmy (37 % oproti 16 %).
Čím více chodíte, tím lépe pro vaše zdraví
V rámci objektivity musíme upozornit, že publikované výsledky mají určitá omezení. Studie, které výzkumníci analyzovali, nepoužívaly stejnou metodu počítání kroků, což by mohlo ovlivnit interpretaci jejich výsledků. A co je možná nejdůležitější: tento výzkum může prokázat pouze korelaci mezi počtem kroků a sníženým rizikem úmrtí, nikoliv přímý vztah příčiny a následku.
Autoři uvádějí, že jejich studie je první svého druhu, která zohledňuje proměnné, jako jsou regionální rozdíly v klimatu, a také věk a pohlaví. Tým například zjistil mírně nižší riziko úmrtí u osob starších 60 let ve srovnání s mladšími lidmi. Nejde zdaleka o první studii, která ukazuje, že menší fyzická aktivita prospívá méně výrazně než aktivnější život.
„Naše studie potvrzuje, že čím více chodíte, tím lépe pro vaše zdraví,“ uvedl profesor kardiologie na lékařské univerzitě v polské Lodži Maciej Banach v prohlášení vydaném Evropskou kardiologickou společností. „Zjistili jsme, že to platí jak pro muže, tak pro ženy, bez ohledu na věk a bez ohledu na to, zda žijete v mírném, subtropickém nebo subpolárním pásmu světa nebo v oblasti se smíšeným klimatem.“