Tenké střevo žen je o 30 centimetrů delší než tenké střevo mužů, informuje web New Scientist s tím, že větší délka tohoto orgánu dokáže zlepšit vstřebávání živin z potravy, což může být prospěšné zejména v období těhotenství nebo během kojení.
„Tenké střevo je především o vstřebávání, vstřebávání a vstřebávání,“ říká Amanda Hale ze Severokarolínské státní univerzity. „Je to místo, kde získáváte naprostou většinu živin ze všeho, co sníte.“ Kritizuje, že studenti se v hodinách anatomie obvykle neučí o rozdílech mezi pohlavími a místo toho se zaměřují na orgány jako takové. Znalost těchto rozdílů by však podle ní mohla pomoci při rozhodování o zdravotní péči.
Ženy ho mají delší
„Existuje jakýsi šablonovitý přístup, který se soustředí na to, co je průměrné nebo co prožívá většina lidí,“ říká Hale. „To je v rozporu s individualizovanou medicínou, která zjišťuje, zda má člověk specifické vlastnosti trávicího systému, které mohou přispívat k tomu, co se děje, a které neodpovídají běžnému stavu.“
Amanda Hale, Erin McKenney a jejich kolegové se obávali, že by důležité rozdíly mohly zůstat neodhaleny. Proto změřili trávicí orgány 21 ženských a 24 mužských dospělých mrtvol, které byly darovány Dukeově univerzitě v Severní Karolíně.
Zjistili, že tenké střevo mužských mrtvol bylo v průměru o trochu delší než čtyři metry, zatímco u ženských mrtvol bylo ještě o dalších 30 centimetrů delší. Následná statistická analýza naznačila, že tento rozdíl nebyl náhodným výsledkem. „Pokud jsou tenká střeva žen delší, mají větší povrch, což znamená, že dokážou z potravy vytáhnout více živin,“ říká Hale. „Může to souviset s reprodukcí, a nejspíš to tak je.“
Záhady rozdílů mezi muži a ženami
Tento anatomický rozdíl však pravděpodobně zcela nevysvětluje, proč jsou některé gastrointestinální potíže častější u jednoho pohlaví než u druhého. Například akademické zdravotnické centrum Temple Health v Pensylvánii uvádí, že ženy častěji trpí Crohnovou chorobou – zánětem kterékoli části trávicí soustavy od úst až po konečník.
Proti tomu muži častěji trpí ulcerózní kolitidou – zánětem střeva od tlustého střeva až po konečník. Podle McKenney hrají v těchto onemocněních pravděpodobně důležitou roli rozdíly v imunitním systému a genetika související s pohlavím.
Rozdílů ve velikosti je víc
Vědci dále zjistili, že se mezi mrtvolami lišila také délka dalších orgánů, ale u variací vyskytujících se mezi oběma pohlavími nebyl tak zřetelný rozdíl. Například délka žlučníku se pohybovala od 5,5 do 12,5 centimetrů, zatímco délka slepého střeva od 1,4 do 12,7 centimetrů. Některé mrtvoly měly také tlusté střevo – část střeva, která odstraňuje z částečně strávené potravy vodu a některé živiny – více než dvakrát delší než ostatní.
Délka orgánů obecně nesouvisela s výškou mrtvol, která se pohybovala od 149 do 184 centimetrů, ani s velikostí jejich ostatních orgánů. Například delší žlučník nemusel nutně souviset s delším slepým střevem. Celkově studie poukazuje na to, že při diagnostice a léčbě je důležité brát v úvahu jedinečnou anatomii člověka, uvádějí vědci ve své práci.
„Pomáhá to kultivovat povědomí a pochopení pro obrovské množství existujících variací, a pro to, jak se všechny tyto různé klinické stavy mohou projevovat různými způsoby, když jsou naše těla tak přirozeně odlišná,“ říká McKenney. Studie se sice skládala z relativně malého počtu subjektů, ale vědci tvrdí, že i to může posílit jejich zjištění.