Možná jste někdy slyšeli, že přestat kouřit vám okamžitě zlepší zdraví. Ve skutečnosti je to složitější. Nová studie provedená vědci z Jižní Koreje se zabývala otázkou, jak dlouho trvá, než se riziko kardiovaskulárních onemocnění u bývalých kuřáků vrátí na úroveň nekuřáků. Výsledky ukázaly, že může jít o roky, ale i celá desetiletí.
Kouření ovlivňuje tělo několika způsoby, které dlouhodobě zvyšují riziko onemocnění srdce a cév. Cigaretový kouř obsahuje více než 7 000 chemických látek, které mohou poškodit cévy, zvýšit krevní tlak a zrychlit srdeční tep. Hlavní „viníci“, jako jsou dehet nebo oxid uhelnatý, mohou zvyšovat riziko infarktu a cévní mozkové příhody tím, že přispívají k zanášení cév.
Důležité je jak moc a jak dlouho
Studie zavedla pojem „pack-year“ (PY), což je jednotka, která měří kumulativní zatížení kouřením. Princip výpočtu PY je jednoduchý – počet krabiček cigaret vykouřených za den se vynásobí počtem let, po které člověk kouřil. Pokud tedy respondent kouří například jednu krabičku (20 cigaret) denně po dobu jednoho roku, má jeden pack-year (1 PY).
Tato studie odhalila, že pokud někdo vykouřil méně než 8 PY, tedy by se dalo říci, že byl lehkým kuřákem, který nekouřil moc dlouho (řekněme jednu krabičku denně po dobu osmi let), jeho riziko kardiovaskulárních onemocnění může po ukončení kouření rychle klesnout a vyrovnat se riziku nekuřáků už za 10 let.
Naopak pro kuřáky s vyšším PY, tedy pro ty, kteří kouřili intenzivně a dlouhodobě, je tu zcela jiný příběh. Tito lidé mají podle výsledků studie obdobné riziko kardiovaskulárních nemocí jako současní kuřáci, a dokonce i po ukončení kouření může trvat až 25 let, než se jejich riziko srovná s nekuřáky.
Kouření ničí kardiovaskulární systém
Proč je tedy kouření takovým strašákem? Kuřákova kardiovaskulární soustava je vystavena dlouhodobému poškozování, a i po ukončení kouření tělo potřebuje nějaký čas na její opravu. Podle studie klesá riziko u bývalých kuřáků zhruba po pěti letech abstinence, ale úplné zotavení může trvat i více než dvě desetiletí, zvláště u těch, kteří měli více než 8 PY.
Jeden z hlavních závěrů studie zdůrazňuje, že přestat kouřit má zásadní význam, ale nejvíce prospěšné je před dosažením hranice 8 PY. Přestat kouřit v tomto bodě může znamenat, že člověk poměrně rychle dosáhne podobného rizika kardiovaskulárních onemocnění jako nekuřáci. V případě, že kuřák tento „bod bez návratu“ překročí, čeká ho výrazně delší cesta k uzdravení.
Studie se opírala o data z korejského zdravotního pojištění a sledovala přes 5,3 milionu lidí. Téměř 16 % účastníků byli kuřáci, zatímco 82 % ne. U těžkých kuřáků bylo riziko kardiovaskulárních onemocnění téměř dvojnásobné oproti těm, kteří nikdy nekouřili. To jasně ukazuje, že každá vykouřená cigareta a každý „pack-year“ má svůj dopad.
Opět jsou tu jistá omezení
I když studie přináší cenné poznatky o vlivu kouření na riziko kardiovaskulárních nemocí, má několik nedostatků. Prvním je skutečnost, že se jedná o retrospektivní observační studii, která využívá data z databáze korejského zdravotního pojištění. To znamená, že data byla získána z minulosti a neprobíhal zde kontrolovaný experiment, což znemožňuje zjištění přímé souvislosti mezi kouřením a výskytem nemocí srdce. Navíc data o kouření byla založena na sebehodnocení účastníků, což může vést k nepřesnostem – lidé často podceňují nebo zkreslují své návyky, což může ovlivnit výsledky.
Další omezení spočívá v tom, že studie zahrnuje převážně mužskou populaci a účastníci pocházeli pouze z Jižní Koreje. Úzký výběr může omezit zobecnitelnost výsledků na ostatní populace, zejména na ženy nebo jiné etnické skupiny, které se mohou lišit jak v míře kouření, tak ve zdravotních rizicích. Autoři také nezahrnuli faktory jako je expozice pasivnímu kouření nebo užívání jiných tabákových výrobků, které mohou mít vliv na zdraví srdce a cév.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 1. listopadu v prestižním odborném časopise JAMA Network Open. Toto periodikum se zaměřuje na publikování výsledků výzkumu napříč širokým spektrem lékařských oborů – od kardiologie a onkologie po veřejné zdraví, epidemiologii a digitální medicínu. Přísné recenzní řízení v JAMA Network Open je zárukou vysoké kvality publikovaných článků.
Zdroje: jamanetwork.com, studyfinds.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, healthday.com.