Již řadu let se vědci zabývají otázkou, jakým způsobem ovlivňuje strava lidské zdraví. Kromě vysloveně negativních důsledků může mít jídlo, které konzumujeme, i nesporně pozitivní vliv. Jednou z názorných ukázek budiž ketogenní dieta, která dle několika vědeckých studií může snížit riziko epileptických záchvatů.
Při ketogenní dietě (známé též pod zkráceným označením keto dieta) je přijímáno jen velmi malé množství sacharidů (méně než 10 %) a bílkovin (méně než 20 %) ve prospěch tuků. To vede ke změněnému metabolickému stavu organismu – takzvané ketóze – charakterizovanému zvýšenými hladinami ketolátek v krvi.
Snížení počtu epileptických záchvatů dietou
V únoru tohoto roku publikovali vědci pod vedením Omnia Fathy El-Rashida v odborném časopise Scientific reports výsledky průřezové studie, jejímž cílem bylo prokázat přínosy ketogenní diety na 143 dětských pacientů s diagnostikovanou epilepsií, na kterou nezabíraly dostupné léky.
K hodnocení účinnosti bylo použito Chalfontovo skóre závažnosti a údaje denní frekvenci epileptických záchvatů. Kromě toho byla prováděna antropometrická měření (měření výšky, hmotnosti a obvodu pasu) a laboratorní analýzy za účelem zjištění lipidového profilu.
Výsledky ukázaly, že během sledovaného období došlo k výraznému poklesu závažnosti epileptických záchvatů a jejich frekvence. Již tři měsíce po zahájení diety byl zaznamenán významný pokles počtu záchvatů. Po dvou až třech letech pak vědci hodnotili snížení jejich počtu dokonce jako „velice významné“. Současně s tím nebyly zaznamenány žádné významné změny v lipidovém profilu pacientů.
Hledání příčiny a následků
Odpovědí na otázku, jak je možné, že dieta ovlivňuje epilepsii, je střevní mikroflóra, které vědci v posledních letech věnují zvýšenou pozornost. Její roli z hlediska zdraví a nemocí prokázala celá řada studií. Dysbióza, tedy narušení střevního mikrobiomu, je spojována s řadou neurologických poruch, jako je autismus, úzkost a deprese.
Složení střevní mikroflóry zásadně ovlivňuje strava, kterou konzumujeme. Dieta s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů vyvolává četné změny v intermediárním metabolismu a vede k využívání ketonů (organických sloučenin obsahujících uvnitř uhlovodíkového řetězce karbonylovou skupinu) jako hlavního energetického substantiva.
Navzdory dlouhé historii klinického využívání byly mechanismy, které jsou základem účinku potlačujícího záchvaty, poměrně dlouho nejasné. V průběhu let bylo vysloveno několik hypotéz, včetně změn v neurotransmiterových systémech, inhibičního působení polynenasycených mastných kyselin nebo posílení funkce mitochondrií.
Tajemství střevní mikroflóry
V roce 2019 analyzovali odborníci pod vedením Marie Lindefeldt geny ve střevním mikrobiomu během ketogenní diety u dětí s epilepsií rezistentní na terapii. Výsledky publikovali v odborném časopise Nature ve článku „Ketogenní dieta ovlivňuje taxonomické a funkční složení střevní mikroflóry u dětí s těžkou epilepsií“.
Do studie bylo zařazeno dvanáct pacientů, kterým byly na začátku a následně po třech měsících odebrány vzorky stolice. Následná analýza ukázala mimo jiné snížení hladiny glukózy zhruba o desetinu. Pět dětí reagovalo na dietu poklesem počtu epileptických záchvatů o více než 50 %.
U dalších tří pacientů sice počet záchvatů neklesl, avšak zkrátila se jejich délka i následná fáze, projevující se mimo jiné zvýšenou únavou. Pouze u dvou dětí nedošlo ke zlepšení žádného ze sledovaných kritérií – tedy ani počtu, ani délky záchvatů.
Tyto výsledky potvrdila i studie doktorky Elaine Hsaio a jejích kolegů, která prokázala příčinnou souvislost mezi dvěma specifickými typy střevních bakterií, kterým se daří při ketogenní dietě, a ochranou před záchvaty u dvou různých typů epilepsie.