Historie | Osobnosti vědy a techniky

Klaudios Ptolemaios: I omyl může být podnětný

  • Klaudios Ptolemaios byl špičkový antický matematik, astronom a geograf
  • Jeho díla v antice ani středověku již nikdo nepřekonal
  • Současně je ale autorem propracované teorie, které byla od základů mylná
Klaudios Ptolemaios: I omyl může být podnětný
Kapitoly článku

Ptolemaios a astronomie

Jakkoliv předchozí práce byly vlivné, především tedy spis o zeměpise, který vedl k tvorbě map „světa“ (tedy ve skutečnosti map tehdy známého světa), jenž byly na tehdejší dobu celkem solidní, nejdůležitější část Ptolemaiova díla se týkala astronomie. Ptolemaios dovršil stavbu opravdu důmyslného systému, který umožňoval v rámci tehdejších možností přesné výpočty pohybů tehdy známých nebeských těles. Je třeba přitom zdůraznit, že tyto výpočty byly pro něj důležité pro další část jeho díla, pro astrologii.

Objevitelé sluneční soustavy

Jakkoliv to možná zní překvapivě, tak staří Řekové byli v principu „objevitelé“ sluneční soustavy. Ne snad, že by se národy starší než oni nezajímaly o dění nad svými hlavami. Už staří Babylóňané měli udivující astronomické znalosti. Rozdělili nebeská tělesa na stálice a oběžnice, uměli předpovídat některé konjunkce a zatmění a jejich záznamy poloh planet sahaly daleko do minulost. Právě Klaudios Ptolemaios jim za to mohl být vděčný, neboť díky nim byl schopen „ladit“ své výpočetní metody.

Nicméně žádný ze starověkých národů si nekladl otázku, jak jsou vlastně „nebesa“ uspořádána, respektive, po jakých dráhách a jak vlastně planety krouží. Ano, představy světa existovaly, byla tu deska Země plovoucí na oceánu a podobné jiné naivní teorie, ovšem staří Řekové byli první, kteří se na oběh nebeských těles i tvar Země jako tělese dívali čistě vědecky na úrovni tehdy dostupných znalostí. Jako první přišli s myšlenkou, že Země má tvar koule, a že planetární dráhy jsou kruhové a logicky uspořádané.

V astronomii Ptolemaios navázal na dřívější Aristotelovské představy, tedy především na geocentrické tvrzení, že Země je středem vesmíru. V jeho době již byla známa heliocentrická teorie Aristarcha ze Samu, který jako první tvrdil, že nikoliv Země, nýbrž Slunce je středem sluneční soustavy (a tím pádem dle tehdejších představ i celého vesmíru). Ptolemaios se ale z ryze praktických důvodů rozhodl pro aristotelovských systém.

Vesmír dle Aristotela

Největší z antických filozofů měl jako vše i svou představu uspořádání vesmíru detailně promyšlenou. Dle jeho názoru byla ve středu světa umístěna Země. V této tzv. sublunární sféře (tedy sféře pod dráhou Měsíce) probíhaly všechny známé fyzikální či třeba atmosférické jevy.

Co se fyziky týče, tak Aristoteles tvrdil, že v sublunární sféře je přirozeností všech věcí snaha zastavit svůj pohyb, případně pokud mohou, pak se pohybují po trajektorii směřující ke středu světa. Vzhledem k tomu, že ve středu světa byla umístěna Země, vysvětloval tímto důvtipným způsobem zemskou přitažlivost.

Kolem Země obíhal po kruhové dráze rovnoměrnou rychlostí Měsíc, který odděloval svět sublunární, tedy ten méně dokonalý pozemský, od translunárního, dokonalého. Ten byl věčný a neměnný, tělesa zde existující byla složena z dokonalé látky éteru a pohybovala se pouze rovnoměrným pohybem po kružnicích, respektive po kruhových sférách.

O neměnnosti tohoto dokonalého světa byl Aristoteles tak přesvědčen, že například komety, které evidentně znamenaly změnu v onom na první pohled dokonalém vesmíru, považoval za meteorologické jevy a zařadil je také do svého spisu o meteorologii.

Nad sférou Měsíce následovala sféra Merkuru, poté Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera a Saturnu, poslední planetě viditelné pouhým okem a tedy známé ve starověku. Za ní byla umístěna nehybná sféra stálic, kterou si Aristoteles představoval jako obrovskou tmavou kouli s napevno umístěnými světélky hvězd. Pochopitelně i ta se otáčela rovnoměrným pohybem.

Vesmír dle Aristotela měl několik předností. Vysvětloval celkem logickým způsobem kosmické jevy, vysvětloval zemskou přitažlivost a vcelku byl schopen funkce bez zásahu bohů. Tedy s jedinou malou výjimkou – byl to v podstatě jakýsi velký hodinový stroj, takže za onou sférou stálic existoval jakýsi „první hybatel“, který jej rozpohyboval. Proto se aristotelské učení tak líbilo pozdější křesťanské církvi, která s radostí ztotožnila tuto entitu s biblickým Bohem.

Na druhé straně, v tomto Aristotelově vesmíru existovalo několik zásadních problémů. Samozřejmě, tím největším byl fakt, že byl od základu mylný, ale to tehdy nikdo nevěděl. Druhým zádrhelem byla skutečnost, že fyzika se vlastně tímto výkladem rozdělila na dvě zcela rozdílné koncepce, tedy sublunární a translunární, kdy každá byla naprosto jiná.

I ten pozitivní koncept, tedy jakési „vysvětlení“ gravitace, byl ve skutečnosti danajským darem, protože byla vysvětlena od základu mylně. To lze demonstrovat na příkladu – pokud by se naše Země v Newtonově vesmíru posunula o nějakou vzdálenost, třeba pár tisíc kilometrů, my na Zemi bychom nic nepozorovali. Gravitace nás pevně drží na Zemi. Ostatně, toto se s ohledem na oběh Země kolem Slunce děje neustále, jak dnes víme.

Naproti tomu u Aristotela by v případě přesunutí Země ze středu světa jinam došlo k zajímavé katastrofě, kdy všechny objekty na Zemi by ji najednou opustily a padaly z ní do onoho středu vesmíru. Protože ten objekty přitahuje, nikoliv samotná Země.

V důsledku této mylné představy a díky obrovské autoritě tohoto nejvýznamnějšího starověkého filozofa byl značně pozdržen rozvoj vědy, což sám Aristoteles jistě nezamýšlel a určitě by jej to netěšilo.

Ty „ryze praktické důvody“ byly především ono komplexní vysvětlení gravitace, který aristotelský vesmír nabízel. Pak tu byl druhý problém. Pokud by totiž platil vesmír Aristarcha ze Samu, kde se Země pohybuje kolem Slunce, ovšem ve velké vzdálenosti je také obkroužena sférou stálic, vlastně by to znamenalo, že ten malý pochopitelný aristotelský vesmír je ve skutečnosti mnohem větší.

Ptolemaiovi neušlo, že v případě takového pohybu Země by mělo být možné postřehnout rozdíl v poloze stálic v různých místech zemské dráhy. Prostě, tušil, že by mělo být možné pozorovat tzv. paralaxu. To však navzdory tomu nejpřesnějšímu pozorování nedokázal – což je pochopitelné, protože jak dnes víme, paralaxu pouhým okem pozorovat nelze.

To mohlo mít jen dvě vysvětlení – buď je taková představa nesprávná, neboj je vesmír podstatně větší, než si v antice dokázali představit. Ptolemaios si bohužel pro sebe i pro další vývoj vědy vybral první možnost.

Nyní mu tedy zbylo jediné – jak v aristotelském vesmíru vypočítat co nejpřesněji polohu jednotlivých planet, jak se jeví pozorovateli ze Země. Navázal na několik svých předchůdců a navzdory tomu, že počítal dle zcela chybného modelu světa, tento problém zvládl. To je nesmírně obdivuhodný výkon.

Témata článku: Historie, Astronomie, Osobnosti vědy a techniky, Fyzika, Matematika, Horoskop, Tvrzení, Skutečný obr, Obrovský posun, Logický způsob, Poloměr, Pohyb planet, Protisměr, Starověk, Soulad, Jupiter a Saturn, Objevitel, Kruhová dráha, Galénos, Uvedený systém, Lom, Praktický důvod, Rovnoměrný pohyb, Klaudios Ptolemaios, Zásadní omyl


Určitě si přečtěte

Proč teď nedává smysl kupovat notebook a kdy přijde ten správný čas

Proč teď nedává smysl kupovat notebook a kdy přijde ten správný čas

** Během pár týdnů přijdou na trh výkonnější notebooky ** Čím dražší notebook vybíráte, tím víc se vám změní nabídka ** Také lehké notebooky budou téměř herní

Tomáš Holčík | 52

Výkon herního počítače za 139 Kč nebo i úplně zadarmo. Geforce Now startuje!

Výkon herního počítače za 139 Kč nebo i úplně zadarmo. Geforce Now startuje!

** Dlouhý betatest končí a nyní všichni mohou hrát přes internet ** Nemusíte žádné hry kupovat znovu. Jede to, co už máte v knihovnách na Steamu, Uplay, Battle.net a jinde ** Roční náklady odpovídají ceně jedné běžné hry

Tomáš Holčík | 68

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na klávesnice, myši, routery, tiskárny, sluchátka a další věci k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 22

Nejlevnější router s Wi-Fi 6 v testu: vážně ještě chcete kupovat routery jen pro 802.11ac?

Nejlevnější router s Wi-Fi 6 v testu: vážně ještě chcete kupovat routery jen pro 802.11ac?

** Otestovali jsme TP-Link Archer AX10, nejdostupnější router s Wi-Fi 6 ** Šetřilo se, ale zatím ty ústupky tolik nebolí ** Pro domácí síťování pohodlná volba, do firmy ale chcete něco lepšího

Tomáš Holčík | 36