Kapitoly článku:
Je málo vědců, kteří dokázali vybudovat úžasnou a propracovanou teorii, která měla jedinou malou chybičku – byla od základu mylná. Také je málo vědců, kteří ovlivnili vědu a světonázor mnoha generací, jejichž slovo platilo přes půldruhého tisíciletí.
A je taktéž málo vědců, kteří byli následně zatracovaní jako totální zpátečníci, zodpovědní za to, jak dlouho trvalo lidem prohlédnout. Toto vše platí na Klaudia Ptolemaia, nazývaného také dle svého působiště Alexandrijský. Navzdory tomu, že se mýlil, je tento špičkový antický matematik, astronom a geograf autorem vrcholných děl, která v antice ani středověku již nikdo nepřekonal.
Život velkého Ptolemaia je stejně jako život mnohých dalších antických vědců zahalen mlhou zapomnění. Ví se, že působil v dlouhá léta v Alexandrii v druhém století našeho letopočtu, přičemž se jeho životní data odhadují na 100 – 170 n.l.
Ví se také, že byl sice Řekem, ale římským občanem, což bylo v té době značně důležité (to se mimochodem ví právě díky jeho jménu Klaudios, které je římské a římská jména jako přídavek ke svým dosavadní dostávali novopečení římští občané). Svá díla psal řecky dialektem koiné, který se používal od období helénismu. Kde se přesně narodil není známo a asi to jednou provždy zůstane tajemstvím. Stejně jako další případné detaily z jeho života.
Ptolemaiovo dílo
Jiné je to u jeho díla. Ptolemaios byl především matematikem, ale po vzoru své doby se zajímal o mnoho různých oborů a možností uplatnění matematiky v nich. Díky tomu je faktem, že přímo v matematice toho mnoho nevykonal, ale jejím uplatněním v dalších oborech dosáhl skutečného věhlasu.
Sepsal zásadní díla zeměpisná, astronomická i astrologická a dokonce i o hudbě či optice. Díky své kvalitě se jeho spisy ve své většině dochovaly, ačkoliv někdy pouze v nekvalitních pozdějších překladech do arabštiny.
To je bohužel případ jeho práce o optice. Zde Ptolemaios stejně jako v některých dalších svých dílech nepřekročil stín své doby. Dle tehdejších představ například vysvětloval schopnost vidět předměty díky vyzařování paprsků z oka, které se odražené vrací zpět s informací o poloze a vzdálenosti spatřených objektů.
Ptolemaios se pokusil vysvětlit vnímání barev a některé další optické fenomény, ovšem ani zde se nedá jeho práce považovat za zlomovou a hlavně za správnou. Snad nejpodstatnější bylo jeho studium lomu světla, kde ovšem není jasné, zda k údajům dospěl experimenty nebo výpočty a aproximacemi známých hodnot.
Do oblasti hudby pronikl spisem Harmonie. Zde se projevuje jako matematik, protože se snaží noty a akordy převést na matematické rovnice. V tomto nebyl originální, propojení matematiky a hudby zkoušel už dávno před ním Pythagoras. Jeho vliv na další vývoj hudby nebyl klíčový, asi proto, že skladatelé obvykle matematiku příliš neovládají.
Je celkem příznačné, že tento spis neinspiroval tvůrce hudby, ale dalšího matematika, Johanna Keplera. Ten hledal spojení mezi hudební, matematickou a světovou harmonií ve svém poněkud filozofickém až mystickém spise Harmonie světů, jehož nejdůležitější součástí je vysvětlení třetího z Keplerových zákonů.
To můžeme v jistém smyslu chápat jako důkaz, že i (z dnešního hlediska) zcela ztřeštěný nápad (hledání hudby sfér a harmonie v pohybu planet) může vést ke konkrétním a převratným výsledkům.
Hlavní slávu si ale Ptolemaios vydobyl nikoliv v hudbě či optice, ale ve své práci o geografii a astronomii. Jeho spis Geographia je skutečně přelomovou prací, která umožňuje vytvoření mapy světa dle dobových znalostí. Ptolemaios nejprve popisuje jakým způsobem lze správně kreslit mapu, rozebírá možné metody a následně uvádí souřadnice asi 6 000 míst známých tehdejším učencům.
Tento soupis je pro nás dnes nesmírně hodnotný, protože ukazuje tehdejší zeměpisné znalosti. Bohužel je i hodně zavádějící, protože Ptolemaios přejímal data ze starších spisů, takže některá místa se v soupise nacházejí vícekrát, pod jinými názvy a pochopitelně s nesprávnými souřadnicemi.
Co se přesnosti týče, ta bohužel trpí tím, že Ptolemaios odhadl velikost Země daleko menší, než je ve skutečnosti. Navzdory tomu, že jiný slavný starověký matematik a zeměpisec Eratosthenés z Kyrény se ve svém výpočtu velikosti Země téměř trefil, Ptolemaios si bohužel ke své škodě vybral data jiná, značně podceněná. Díky tomu jeho souřadnice trpí značnou nepřesností, neboť je pochopitelně osobně neměřil, ale vypočítával ze známých dat a podle odhadu vzdálenosti.
Součástí dnes známých manuskriptů s opisem Ptolemaiova díla jsou i mapy, nakreslené dle jeho dat. Není ale jasné, zda byly součástí i jeho původní práce. Spíše to vypadá, že tímto se Ptolemaios nezatěžoval, že pouze dodal podklady a nechal na dalších, aby si mapy nakreslili sami.