Jestli se tedy mohu pokusit o obranu… Jednak onen citát, který zmiňujete, se netýká Ptolemaia, ale Aristotela, a za tím se tedy dost stojím, ale hlavně, když už uvádíte citáty, tak by bylo vhodné uvést je celé, tedy: “…což sám Aristoteles jistě nezamýšlel a určitě by jej to netěšilo”. Fakt, že práce Aristotela a Ptolemaia znamenaly velký pokrok, je jasný a v článku také jasně zmiňovaný. Bohužel - opět v článku zmíněno - se na ně následující věky dívaly jako na dogma, což by ani jeden nechtěl, ale stalo se.
To, co tvrdíte o Ptolemaiovi, není pravda. On nebyl jedním z prvních, kdo by nebeská tělesa degradoval z “bohů”. Ostatně, už v 5.stol.př.n.l byl v Aténách odsouzen filozof Anaxagorás za to, že mimo jiné tvrdil, že Slunce není bůh, ale velká rozžhavená koule (ve skutečnosti šlo o politický útok na jeho přítele Perikla). Aristotelés také ve svém učení konstatoval, že planety jsou tělesa, nikoliv bohové, bohužel ale velmi nešťastně rozdělil fyziku na translunární a sublunární a ignoroval experimenty, zvláště ty, které narušovaly jeho představy. Věřil tomu, že pokud je něco vrcholně logické, tak to musí být i správné a není třeba to dokazovat experimenty. Ptolemaios završil několikasetletou práci řeckých astronomů, kteří se pokoušeli najít výpočetní metody pro předpověď polohy nebeských těles - mnohé z triků, které použil, on sám nevymyslel, ale vše dovedl do velmi dobře použitelného stavu. Za to jej taky v článku chválím. Použití špatné soustavy bylo zásadní a především zcela zásadní bylo Ptolemaiovo tvrzení, že takto lze pohybu těles vypočítat, ale neznamená to, že se tak tělesa skutečně pohybují! Až Mikuláš Koperník stál za převratným názorem, že jeho výpočty znamenají nejen matematický, ale skutečný popis reálného světa. O tom příště. Bohužel, k tomu Ptolemaios nedospěl.
Ano, máte pravdu, že velcí lidé stojí na ramenou obrů - mimochodem citát Newtona. To ale neznamená, že není možné zmínit jejich chyby, některé dokonce tak zásadní, že bohužel vedou ke zdržení ve vědeckém poznání. Je normální se mýlit a stejně normální je si to přiznat. Soudím, že kdyby tu dnes Aristotelés či Ptolemaios mohli být, neměli by problém to uznat.
PS: A co se Newtona týče, ano i on se mýlil (nejvíc asi při své alchymistické práci či při odhadu stáří světa). Zatímco Aristotelés či Ptolemaios sice nějak vysvětlovali pohyb planet, ale neptali se, kde se bere síla, která jej způsobuje, první, kdo se takto začal ptát byl Koperník a především Kepler, což vše završil geniálně Newton. Ale ani jej nenapadla otázka, co to vlastně gravitace skutečně je a co to skutečně je čas. Nemohl za to, odpovědi jsou tak náročné, že ani dnes jim 99% lidí nerozumí. Ale je něco špatného na faktu toto zmínit?
