Autora bych se v tomto směru zastal. Že lidé dokážou spolupracovat, když dojde k nejhoršímu, je bezesporu pravda. Ale autor poukazuje na to, že nejsme v současné situace schopni tomu "nejhoršímu" předcházet, respektive snížit jeho riziko. Třídit odpad a snažit se eliminovat svou uhlíkovou stopu je bezesporu přínosné, ale nepatrné. Abychom dosáhli kýženého efektu, museli bychom například:• vypnout všechny uhelné elektrárny na světě. Že budou blackouty a bude kolabovat výroba? Jistě. Elektřina půjde jen na běh klíčových systému a pro běžné lidi třeba jen pár hodin denně po regionech.
• radikálně zdanit paliva a omezit tím osobní automobilovou, ale i leteckou dopravu. Na každý let by se klidně mohly vydávat povolení, aby se létalo opravdu jen v nutných případech a ne na dovolenou (statisíce lidí tím přijdou o práci, stamiliony budou strašně naštvaní)
• brutální zdanění masa a tím omezení velkochovů dobytka. Prostě bychom jedli maso zas jen jednou týdně, jako kdysi, už žádné ráno šunka, v poledne řízek, večer flákota.To jsou příklady změn, které by se mohly citelně projevit ve snížení vlivu lidské činnosti na rychlé oteplování Země. Přitom už není čas dělat něco takového plynule, třeba v horizontu padesáti let, muselo by to být rychleji. A ani tak by nebylo možné takové radikální kroky politicky prosadit. Byla by to politická sebevražda. A pokud by to přece jen nějakým procesem vešlo v platnost, lidi vyjdou do ulic protestovat a nestane se ve finále nic. Lidstvo se nesemkne, protože ještě není nejhůř - je nám zatím pořád dobře a nikdo si nebude chtít odepřít výhody.Jasně, uvádím extrémní, těžko představitelné příklady, ale realita taková vlastně je. Jen tak významné změny by zjevně měly vůbec nějaký efekt. Pojďme si ale dát jeden konkrétní příklad z reality: třídíte odpad, nemáte auto, jezdíte MHD... skvěle. Jako jednotlivec jdete vzorem. Jenže Česko mezi tím poněkud odbočuje ze své bohulibé vize odstavit hnědouhelné elektrárny a tu nejšpinavější v Počeradech nyní hodlá prodat na byznys. Soukromá firma by ji pak chtěla provozovat minimálně dalších dvacet let. Počerady produkují CO2 hrubým odhadem stejně, jako provoz všech nákladních aut na území ČR (co jsou proti tomu vámi ušetřené cesty). K tomu do ovzduší proudí další škodlivé látky a každý rok se tam spálí přes 6 milionů tun uhlí, které se těží v povrchových dolech z Mostecké pánve. Další tuny CO2 vyprodukuje samotná těžba uhlí a jeho doprava do elektrárny, nehledě na totální devastaci krajiny. Prodat Počerady znamená hrubým odhadem 10 miliard do státní kasy. Odstranit Počerady a vše co s tím souvisí, to by byl naopak zásek alespoň 30 miliard (velmi optimisticky a jen to nejnutnější). V zemi je deset milionů lidí. Zkuste se tedy každého hypoteticky zeptat: "Buď dostanete tisíc korun na ruku a věci zůstanou tak, jak jsou. Anebo mi teď zaplaťte tři tisíce a připravte se na zdražení elektřiny, ovšem přispějete tím alespoň malou částí k tomu, že se naše planeta bude zahřívat o něco méně. Co si vyberete?"Jak by to dopadlo je asi jasné. Proto se nedivím poněkud pesimistickému vyznění zmiňovaných knih i tohoto článku. Máte sice pravdu, že se lidi dokážou semknout, když je jim nejhůř, ale otázkou je, kdy to nastane? Kdy v nich převládna kolektivní obava před osobními zájmy? Obávám se, že jakmile u nás dojde k ekonomickému poklesu, vysychání zdrojů vody a začne sem proudit skutečná migrační vlna z již neobyvatelných oblastí, tak nejprve začnou sobecké boje o zbytek zdrojů a až teprve pak nastane doba, kdy bude skutečně nejhůř a lidi začnou táhnout za jeden provaz. Jsem se nějak rozepsal, ani nevím jak... zjevně silné téma 
Btw. stejně jako autor tímto nechci říct, že by snahy jednotlivců byly úplně zbytečné a marné. Naopak, od jednotlivců může přijít změna. Takže i já třídím odpad a snažím se smýšlet ekologicky, byť teda nejsem až tak příkladný jako vy a hřeším například poměrně častými přesuny autem. Nicméně si to alespoň uvědomuju.
Názor byl 1× upraven, naposled 10. 10. 2019 12:21
