Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vytvářejí klimatické změny příznivé podmínky pro šíření komára tygrovaného (Aedes albopictus). Tento hmyz, původem z Jihovýchodní Asie, přenáší na člověka některé nebezpečné nemoci – například horečku dengue, žlutou zimnici či virus Zika.
Podle ECDC se komár tygrovaný usadil v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Maltě, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku. Byl zaznamenán také v Belgii, na Kypru, Nizozemsku, v Česku a na východním Slovensku.
Nebezpečná horečka Dengue
Od začátku roku 2024 bylo ze 73 zemí či území z celého světa hlášeno více než 7,5 milionů případů horečky dengue a více než 3 000 úmrtí na tuto nemoc. Nejvíce případů hlásí Brazílie. V Evropě bylo v loňském roce zaznamenáno osm případů ve Francii, čtyři v Itálii a dva ve Španělsku.
Počátkem března letošního roku byla v jižním Španělsku hlášena nákaza jednoho člověka tímto virem, což poukazuje na skutečnost, že měnící se klimatické podmínky vytvářejí vhodné prostředí pro komáry i „na velmi brzkém začátku roku“, uvedlo ECDC.
V roce 2023 bylo v rámci Evropské unie hlášeno 130 lokálních případů horečky dengue, zatímco v roce 2022 to bylo jen 71 případů. Nárůst je ještě výraznější, pokud se podíváme do minulosti – v letech 2010 až 2021 došlo v celém období k 73 případům.
Co je horečka dengue a jaké jsou její příznaky?
Mezi příznaky horečky dengue patří bolest kloubů, která může být tak silná, že lidé mají pocit, že jim někdo zlomil kosti. Proto se jí také říká „horečka zlomených kostí“. Zatímco 75 % nakažených lidí nemá žádné příznaky, u 1 až 5 % se vyvine potenciálně smrtelná těžká forma.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se u těch, u nichž se projeví příznaky, objevují silné bolesti hlavy, bolesti za očima, nevolnost, zvracení a otoky žláz. Postižení mohou mít také vysokou teplotu a vyrážku. Příznaky se obvykle projeví mezi čtyřmi a deseti dny po nákaze a většinou trvají dva až sedm dní.
Může za to klimatická změna
„Změna klimatu vytváří příznivější podmínky pro invazivní komáry, kteří se šíří do dříve nezasažených oblastí a infikují více lidí nemocemi, jako je dengue,“ uvedla ředitelka ECDC Andrea Ammon. „Nárůst mezinárodního cestování ze zemí s výskytem horečky dengue také zvýší riziko importovaných případů a nevyhnutelně i riziko lokálních ohnisek.“
Roste také počet importovaných případů. V roce 2023 se horečkou dengue nakazilo při cestách do zahraničí více než 4 900 Evropanů, což je nejvyšší počet od zahájení sledování v roce 2008. Rok předtím bylo zaznamenáno 1 572 případů importované horečky dengue.
Další druh komára – komár tropický (Aedes aegypti), který přenáší žlutou zimnici a další nemoci – se usídlil na Kypru. Podle odborníků je potenciál jeho šíření do dalších částí Evropy „znepokojivý“. Tento druh komára se v minulosti vyskytoval v jižní Evropě, ale v polovině 20. století vymizel. Nedávno však znovu kolonizoval oblasti jako Madeira a části jižního Ruska a Gruzie.