V důsledku klimatických změn se zvýší pravděpodobnost teplotních extrémů, které s velkým náskokem překonávají dosavadní meteorologické rekordy. Uvádí to studie, publikovaná tento týden v odborném časopise Nature.
Názorným příkladem toho, co lidstvo čeká, mohou být nedávné vlny veder, které postihly severozápad Spojených států a Kanady. V jejich průběhu bylo překonáno mnoho dlouholetých teplotních rekordů až o pět stupňů Celsia.
Očekávejme vlny veder
Studie konstatuje, že k rekordně extrémním jevům bude v nadcházejících desetiletích pravděpodobně docházet častěji. Podotýká, že bez změny klimatu by něco takového bylo „téměř nemožné“. Dodává, že při určování pravděpodobnosti těchto extrémů je důležitější rychlost oteplování než dosažená úroveň oteplení.
Vedoucí studie Erich Fischer ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu uvádí zjednodušující příklad: „Extrémy v měnícím se klimatu jsou jako atlet na steroidech, který náhle překonává předchozí rekordy skokovým způsobem“.
Nezávislí vědci, jako je například klimatolog z Amsterodamské univerzity Dim Comou, oceňují především aktuálnost studie. Po vlně veder na severozápadě Pacifiku někteří odborníci tvrdili, že stávající klimatické modely nejsou schopné takové události simulovat. Tato práce však ukazuje, že je to možné.
Bezprecedentní horka
S rostoucími globálními teplotami jsou extrémní vedra stále častější, intenzivnější a trvají delší dobu. To způsobilo, že se v posledních letech po celém světě zvýšil počet zaznamenaných teplotních rekordů. Například v létě 2018 se vlny veder přehnaly přes velkou část severní polokoule a překonaly řadu rekordů. Na Tchaj-wanu i v Japonsku byly překonány národní teplotní rekordy o 0,1 °C – a podobné rekordy padly i v Evropě a USA.
Následující léto padly teplotní rekordy ve Francii i ve Velké Británii, kde byly překonány dosavadní hodnoty o 1,5 °C, respektive 0,2 °C. V létě 2020 vlna veder na Sibiři překonala dosavadní rekord pro tuto oblast o 0,7 °C a například v ruském městě Verchojansk vyšplhal teploměr až na 38 °C.
„Dopady bývají největší, když se anomálie objeví poprvé. Pokud se stejná anomálie vlny veder objeví znovu o několik let později, společnost je lépe připravena a adaptována – například díky zavedeným systémům varování před vedry, připravenému zdravotnickému systému, doporučením pro seniory atd.“ konstatuje Fischer.
Rekordní extrémy
Vědci ve své analýze definují tři kategorie extrémních povětrnostních událostí podle rozdílu mezi dosaženou extrémní teplotou a maximální roční týdenní teplotou v letech 1961 až 1990. Tyto kategorie jsou vypočteny pomocí ukazatele zvaného směrodatná odchylka, který se označuje řeckým malým písmenem sigma (σ).
Autoři definují události 2σ, 3σ a 4σ. Událost 2σ je extrémnější než 95 % ostatních extrémů. Podobně událost 3σ je extrémnější než 99,7 % ostatních událostí a 4σ je extrémnější než 99,99 % rekordů. Pro kontext – autoři uvádějí, že jak evropská vlna veder v roce 2003, tak ruská vlna veder v roce 2010 spadají do kategorie 2σ.
Pravděpodobnost výskytu alespoň jedné události 2σ v letech 2051 až 2080
Vědci využili soubor klimatických modelů k projekci změn globální teploty podle scénáře RCP8.5, který předpokládá extrémně vysoké oteplení. Poté vypočítali pravděpodobnost výskytu alespoň jedné události 2σ v letech 2051 až 2080 kdekoli na světě. Výsledky můžete vidět na mapě, kde červené stínování označuje oblasti s nejvyšší pravděpodobností, zatímco bílé oblasti, kde je pravděpodobnost nízká.
Kdo je v ohrožení?
Doktorka Sarah Perkins-Kirkpatrick z University of South Wales vysvětluje, že nejvíce jsou rekordními extrémy ohroženy suchozemské oblasti středních severních šířek. Důvod je prostý: tyto regiony jsou uprostřed kontinentů a pevnina se ohřívá rychleji než voda.
Autoři dodávají, že k nejpozoruhodnějším rekordním extrémům dochází tehdy, když po „obdobích stagnace“, kdy jsou rekordy po několik desetiletí překonávány jen okrajově, následuje náhlá rekordní událost.
Vypočítali proto roční pravděpodobnost, že na pevninách v severních středních zeměpisných šířkách dojde ročně alespoň k jedné rekordní události. Tyto hodnoty určují pro nedávnou minulost v letech 1991-2020 (tmavě modrá), aktuální období 2021-2050 (červená) a blízkou budoucnost 2051-2080 (světle modrá). Výsledky můžete vidět na grafech níže.
Roční pravděpodobnost alespoň jedné rekordní události
„Vzhledem k překonávání teplotních rekordů v Severní Americe a ničivým záplavám v Evropě a Číně v posledním měsíci je zřejmé, že změna klimatu ovlivňuje naši planetu“, uvedla Vikki Thompson z Bristolské univerzity. „Potřeba pochopit, co by se mohlo stát v budoucnu, je zásadní, abychom se mohli přizpůsobit.“
„Dobrou zprávou je, že můžeme zabránit nejhoršímu případu, který ukazuje tato studie,“ dodala. Studie ukázala, že pokud emise začnou okamžitě a rychle klesat, sníží se riziko rekordních extrémů přibližně o 80 %. „Musíme doufat, že politici využijí důkazy, jako je tento, aby ukázali potřebu globálního snížení emisí,“ řekla Thompson.