Podle nového výzkumu prší na většině území Spojených států stále více a na vině je změna klimatu. Vědci dle práce publikované v odborném časopise Geophysical Research Letters zjistili, že v důsledku klimatických změn stále častěji prší. Své poznatky spojili se skutečností, že ruku v ruce s oteplováním planety se ve vzduchu začíná držet více vlhkosti.
Tato zjištění jsou odrazem základních fyzikálních a termodynamických zákonů i důkazů z desítek let trvajícího výzkumu a poukazují na vliv člověka na počasí a klima v reálném čase. Výzkum nabízí potvrzení toho, před čím vědci zabývající se atmosférou varují již léta: teplejší vzduch znamená vlhčí svět. A protože globální teploty nadále rostou, očekává se nárůst extrémních srážek.
Klimatické změny způsobují silnější deště
Výsledky studie jsou v souladu s jedním ze základních principů fyziky atmosféry, který říká, že na každých 0,56 stupňů Celsia, o který se zvýší teplota vzduchu, může atmosféra pojmout o 4 % více vody (tento vztah je známý jako Clausiova–Clapeyronova rovnice). Tam, kde vznikají bouřkové mraky a atmosféra je dostatečně vlhká, to znamená, že teplejší klima podporuje intenzivnější srážky.
„Když prší, tak prší víc,“ říká hlavní autor studie Ryan Harp. „Ale co jsme také dokázali, bylo ... že jsme byli schopni ověřit některá očekávání, která jsme měli na základě modelových studií.“ Většina dosavadních studií se soustředila na prognózy vytvořené pomocí počítačových modelů založených na historických údajích. Tato studie je jednou z prvních, která na celostátní úrovni zkoumá pozorované denní trendy srážek.
„Myslím, že nás trochu překvapilo, že tato práce nebyla napsána již dříve,“ uvedl spoluautor studie a profesor na Northwestern University Daniel Horton. „Víme, že srážek by mělo přibývat ... ale chtěli jsme jen udělat velmi přímočarý článek, který říká: 'Ano, vidíme to'.“ Skutečnost, že realita odpovídá simulacím, dodává klimatickým modelům na důvěryhodnosti.
Nemusí nutně všude pršet víc
V rámci studie vědci zkoumali denní údaje z více než 1 700 meteorologických stanic rozmístěných na území 48 států USA. Aby mohly být zahrnuty do studie, musely mít všechny stanice nepřetržitý záznam nejméně od roku 1951. Ve východní části Spojených států zaznamenali ve dnech, kdy pršelo, nárůst průměrných denních srážek o 4,5 až 5,7 %. To však neznamená, že by bylo více deštivých dnů nebo celkově více deště.
„To nám nemusí nutně poskytnout celý obraz,“ konstatoval Harp. „Mohou existovat místa, kde intenzita srážek roste, ale jejich četnost klesá. Nemůžeme proto vědět, zda dochází k celkovému nárůstu nebo poklesu. To je jedna z věcí, na které pracujeme.“
Vedoucí předpovědních operací v Centru předpovědí počasí Národní meteorologické služby Greg Carbin, který se na tomto výzkumu nepodílel, ocenil, že se studie dotýká „paradoxu potenciálně menšího počtu srážkových dnů, kdy se v těchto dnech vyskytují srážky vyšší intenzity“. Sám ve své analýze nedávných srážek zaznamenal trend, že v méně dnech prší více.
„Celkově byla plocha pokrytá počtem dnů s 1 palcem srážek nižší než v posledních letech ve velké části střední a východní části USA,“ napsal Carbin. „Ve skutečnosti sužovalo severovýchodní oblasti mírné až silné sucho a extrémní až výjimečné sucho se nyní rozšiřuje v části středních USA.“ Extrémní srážky se dle něj vyskytly v St. Louis, Dallasu, východní části Kentucky a naposledy při hurikánu Ian na Floridě.
Měnící se trendy srážek
S pokračujícím oteplováním planety lze očekávat další nárůst intenzity srážek. To vyvolává obavy, zda stávající infrastruktura zvládne budoucí lijáky. Obce se možná budou muset při rozhodování o budoucí výstavbě obrátit na simulaci předpokládaných srážek, uvedl Horton.
Uplynulé léto bylo důkazem toho, do jaké míry mohou silné lijáky způsobit ve velkých metropolitních oblastech spoušť. Během pěti týdnů v červenci a srpnu se v celé zemi vyskytlo pět tisíciletých dešťů, tedy extrémně silných srážek, u nichž je pravděpodobnost, že se v daném roce vyskytnou, jen 0,1 %.
„Charakterizace změn v rozložení intenzity srážek zůstává přehlíženým a nedostatečně prozkoumaným tématem, přestože má zásadní význam pro hodnocení nebezpečí a řízení vodních zdrojů.“ konstatují vědci v abstraktu své práce.