NASA varuje, že klimatické změny nemusí způsobovat jen vlny veder, ale že také mohou vést například k hromadění vesmírného odpadu na nízké oběžné dráze Země. Získaná data totiž naznačují, že se důležitá vrstva naší atmosféry kvůli emisím skleníkových plynů zmenšuje.
Nárůst oxidu uhličitého vede k postupnému zmenšování horních vrstev atmosféry a nová studie, publikovaná v odborném časopise The Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics, tuto změnu poprvé vyjadřuje v konkrétních číslech.
Atmosféra Země se zmenšuje
Jedná se především o takzvanou mezosféru – vrstvu zemské atmosféry mezi stratosférou a termosférou, jež sahá od 50 kilometrů až do výšky kolem 80–85 kilometrů. S narůstajícími emisemi oxidu uhličitého se tato vrstva ochlazuje, a tím se zmenšuje. Vědci o tomto jevu věděli již delší dobu, ale teprve analýza dat sesbíraných třemi družicemi v období 29 let umožnila vypočítat rozsah zmenšování.
Vědecký expert na atmosféru Scott Bailey a jeho tým z Virginia Tech došli k závěru, že se mezosféra každých deset let ochlazuje o 2 až 3 stupně Celsia. V praxi to znamená, že se za stejné období zmenší o 500 až 650 metrů. „Protože oxid uhličitý účinně odráží teplo, tak jím zachycené teplo dříve unikne do vesmíru, než aby našlo jinou molekulu, která by ho pohltila,“ vysvětluje NASA.
V důsledku toho znamená nárůst skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, větší odrážení tepla do vesmíru – a horní vrstvy atmosféry se ochlazují. Když se vzduch ochlazuje, smršťuje se, stejně jako se zmenší nafouknutý balónek, když ho dáte do mrazáku.
Podle NASA mezosféra přímo neovlivňuje dění na zemském povrchu, což ale neznamená, že tyto nejvzdálenější okraje atmosféry naší planety nejsou životně důležité. Jedním z velkých potenciálních problémů je, že atmosférické plyny v této výšce mají zásadní vliv na tření, které působí proti družicím a dalším objektům na nízké oběžné dráze Země.
Jako dvojsečná zbraň
To je na jedné straně problém u objektů, u kterých chceme, aby zůstaly na oběžné dráze – jako jsou telekomunikační satelity (například Starlink společnosti SpaceX). U nich musíme zajistit, aby jejich oběžná dráha byla neustále korigována tak, aby je tření nestrhlo blíže k Zemi.
Odvrácenou stranou je však skutečnost, že tření v horních vrstvách atmosféry pomáhá odstraňovat vesmírný odpad a podporuje jeho shoření při návratu do atmosféry. „Jak se atmosféra smršťuje, její odpor vůči družicím může slábnout,“ předpovídá NASA, „tím sice bude méně překážet fungujícím družicím, ale také zůstane více kosmického smetí na nízké oběžné dráze.“
Již dříve panovaly obavy ohledně toho, kolik odpadu se na oběžné dráze kolem Země hromadí. Všechny družice a výzkumné platformy ve větší vzdálenosti, jako je Mezinárodní vesmírná stanice, proto musejí mít mechanismy, které jim umožní vyhnout se střetům s prolétajícím vesmírným smetím. Případná srážka může vést k poškození zařízení nebo jeho solárních panelů.
I když je tempo smršťování mezosféry relativně pomalé, zdá se, že je konzistentní vzhledem k současné úrovni emisí oxidu uhličitého. Vědci hodlají pokračovat ve sledování zmenšování atmosféry a ve zkoumání faktorů, které na něj mají vliv.