Kofein je v našich končinách téměř synonymem pro ranní rituál i odpolední vzpruhu, nicméně jeho vliv na mozek je mnohem hlubší než jen oddálení únavy. Nejnovější výzkumy ukazují, že i střední dávka kofeinu (200 mg, tedy asi dvě silné kávy) výrazně ovlivňuje dynamiku mozkové aktivity během nočního spánku, a to způsobem, který se spíše podobá bdělému stavu než klidnému nočnímu odpočinku. Jde o hlubší změny v organizaci neuronální aktivity, které mohou ovlivnit obnovu kognitivních funkcí.
Podstatou těchto změn je zvýšení tzv. komplexity mozkové aktivity, což znamená, že elektrické signály v mozku jsou během spánku pod vlivem kofeinu méně předvídatelné a informačně bohatší. Zároveň dochází k posunu mozku do tzv. „kritického stavu“ – tedy na pomyslnou hranici mezi přílišným řádem a chaosem. V tomto režimu je mozek extrémně citlivý, flexibilní a efektivní v přenosu informací, což je žádoucí během dne, ale v noci to může narušovat regenerační procesy.
Méně NREM spánku po kofeinu
Nejvýraznější změny se odehrávají během NREM spánku, tedy v té části noci, která je klíčová pro obnovu mozkových funkcí, konsolidaci paměti a úklid metabolických zplodin. Kofein snižuje podíl hlubokého NREM spánku, který je charakterizován delta vlnami, a naopak stimuluje rychlejší beta vlny, jež jsou běžné při mentální aktivitě a bdělosti. Výsledkem je, že i když spíte, váš mozek zůstává v jakémsi „pohotovostním režimu“.
Statistické rozdíly a přesnost klasifikace EEG během spánku.
Zásadní roli přitom hraje věk. Mladí dospělí (20 až 27 let) reagují na kofein mnohem silněji než lidé středního věku (41 až 58 let), zejména během REM spánku. Pravděpodobně za to může ústup hustoty adenosinových receptorů (zejména typu A1 a A2A) s věkem, který snižuje citlivost mozku na kofein. S věkem těchto receptorů ubývá, takže stejná dávka má na starší mozek slabší efekt.
Účinek kofeinu se však neomezuje pouze na fáze spánku. Tato látka svým působením na komplexitu a kritičnost mozkové aktivity zasahuje do rovnováhy mezi excitačními a inhibičními procesy v mozku. Blokádou adenosinových receptorů zvyšuje uvolňování stimulačních neurotransmiterů (například dopaminu, noradrenalinu či acetylcholinu) a zároveň mění aktivitu GABAergních neuronů, což se v EEG projeví jako posun k vyšším frekvencím a větší variabilitě signálu, zejména během NREM spánku.
Nenápadný režisér nočního odpočinku
Praktické důsledky těchto poznatků jsou evidentní: kofein nejenže prodlužuje dobu usínání a snižuje efektivitu spánku, ale mění i samotnou architekturu spánku, kde ubývá hluboké NREM fáze, přibývá lehčích fází a fragmentace.
Tyto změny mohou být dlouhodobě spojeny s vyšším rizikem kognitivních poruch, horší pamětí či zvýšeným rizikem civilizačních onemocnění. Zejména pokud je konzumace kofeinu chronicky vysoká a načasovaná do odpoledních či večerních hodin.
Kofein je tedy nejen mocným stimulantem, ale i nenápadným režisérem nočního odpočinku. Jeho účinky jsou subtilní, ale dalekosáhlé a mladší generace, která často kombinuje vysoký příjem kofeinu s nedostatkem spánku, může být těmito změnami zasažena nejvíce. Vědomé plánování dávky a načasování kofeinu je tedy nejen otázkou osobního komfortu, ale i dlouhodobé mozkové hygieny.