Kolik buněk v našich tělech ve skutečnosti není lidských? Mnohem méně, než se běžně uvádí!

Kolik buněk v našich tělech ve skutečnosti není lidských? Mnohem méně, než se běžně uvádí!

Kolik buněk v našich tělech vlastně není našich? Tato otázka na první pohled vypadá trochu divně. Stačí si ale uvědomit, že naše útroby obývá spousta mikroorganismů a hned začne dávat větší smysl. Pokud si ještě navíc někde přečtete, že poměr mikrobiálních buněk k těm lidským činí 10:1, možná vás to i trochu vyděsí.

Přestože se však tento poměr běžně uvádí v populárně-naučných knihách, článcích a dokonce i vědeckých studiích, má jednu vadu – v roce 2016 vyšlo najevo, že pro něj vlastně neexistuje žádný důkaz. Takže jak to vlastně je?

Aby zjistil skutečný počet mikrobů v našich tělech, tým biologů vedený Ronem Miloem z Weizmann Institute of Science analyzoval veškerou dostupnou literaturu, která se daným tématem zabývá.

Na tomto základě dospěl k závěru, že „referenční muž“ – tedy muž ve věku 20 až 30 let s výškou 170 cm a váhou kolem 70 kg – hostí cca 39 bilionů mikrobiálních buněk. Ty si spokojeně žijí mezi 30 biliony lidskými buňkami, což odpovídá poměru 1,3:1.

Původ výše uvedeného poměru 10:1 lze vystopovat k americkému mikrobiologovi jménem Thomas D. Luckey (1919-2014), který svého času odhadl, že 1 gram střevní tekutiny či stolice obsahuje 100 miliard mikrobů. A protože v dospělém jedinci se prý nachází v průměru 1000 gramů těchto materiálů, máme v sobě 100 bilionů mikrobů.

O sedm let později Dwayne Savage tyto odhady „obohatil“ o zjištění, že člověk má v průměru 10 bilionů lidských buněk a zcela nadhodnocený údaj byl na světě. Svým způsobem je smutné, že vědci ho následně slepě přebírali a až do roku 2014 nikoho nenapadlo, že by možná nebylo špatné zkusit ho ověřit.

Ani poměr 1,3:1 ovšem není něčím, co by mělo být uvedeno v učebnicích. Ptáte se proč? Jak vysvětlil redaktor The Atlantic Ed Yong, důvodem rozhodně není jen nutnost použít výše zmíněného „referenčního člověka“ (bez stanovení pohlaví, věku, váhy a výšky by totiž zjišťování průměrného počtu lidských buněk představovalo takřka sisyfovskou práci) – v potaz je třeba vzít i další skutečnosti.

„Tyto nové odhady mohou být tím nejlepším, co v současnosti máme, ale studie a čísla shromážděná Miloem přicházejí se svými vlastními předsudky a nejistotami,“ uvedl Yong. „Osobně bych preferoval, aby se vůbec žádný poměr nezmiňoval – k objasnění důležitosti mikrobiomu to nepotřebujete.“

Diskuze (11) Další článek: Instagram dokáže rozostřit pozadí u portrétu. Telefon s dobrým foťákem ale stejně potřebujete

Témata článku: Výzkum, Bakterie, Lidé, Tělo, Buňky, Dostupná literatura, Gram, Yong, Weizmann, Lidská buňka, Redaktor the, Buňka, Poměr, Předsudky, Skutečnost, Velký smysl, Potaz, Útroby, Mikroby, Vědecká studie, Bilión, Nový odhad, Průměrný počet, První pohled, Skutečný počet

Jízdní řády Bileto
Aktuální číslo časopisu Computer

Jak mobily určují svoji polohu?

Velký test notebooků pro studenty

Nejlepší reproduktory na párty

Služby a aplikace pro výuku angličtiny