Vědci pod vedením Christiana Brakenridgea hledali odpověď na otázku, jak nejlépe rozdělit čas v průběhu dne takovým způsobem, aby to mělo co nejlepší dopady na lidské zdraví. A to především v souvislosti s rizikovými faktory srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky.
Z výsledků studie vyplývá, že by měl být optimální spánek dlouhý 8 hodin a 18 minut. Právě takový hluboký odpočinek vědci označují za nejlepší pro regeneraci těla a mysli. Další 2 hodiny a 12 minut bychom pak měli věnovat lehkým aktivitám (chůze, domácí práce) a stejný čas i těm středním až náročným (běh, sport, rychlá chůze).
Optimální využití 24 hodin
Co nám zbývá? Dobrých 5 hodin a 12 minut byste měli stát a 6 hodin můžete sedět, aniž by to mělo zásadně negativní vliv na vaše zdraví.
Studie postavená na senzorech
I když tyto hodnoty mohou na první pohled vypadat jako naprostá „hausnumera vycucaná z prstu“, je to opravdu věda. Výzkumníci sledovali 2000 dospělých osob po dobu sedmi dnů pomocí snímačů a senzorů, které zaznamnávaly jejich fyzickou aktivitu.
Na začátku zároveň účastníkům změřili obvod pasu, hladinu cukru v krvi a citlivost na inzulín. Údaje z čidel poté porovnali s ukazateli zdravotních rizik – zvláště srdečních onemocnění a mrtvice.
Jednou za hodinu se projděte
Další získané poznatky ukazují, že pravidelné přerušování sezení lehkou fyzickou aktivitou (např. 3 až 5 minut trvající procházka každou hodinu) může zlepšit metabolismus; zejména po obědě. K tomu ostatně nabádají prakticky všechny chytré hodinky a náramky.
Sám Brakenridge uznává, že tato zjištění jsou zatím jen předběžná. Výsledky bude dle jeho slov nutné dále potvrdit delšími prospektivními studiemi.