Lidstvo se stalo dominantní silou formující naši planetu. V tom už jsme zcela zastínili přírodní procesy. Na velkých pozemních stavbách, jako jsou dálniční křižovatky, nebo při těžbě nejrůznějších surovin, např. v povrchových uhelných dolech, už lidé transportují větší objemy materiálu, než jaké uvádějí do pohybu přírodní síly, jako jsou řeky, sopky nebo vítr.
Člověk vytváří nové materiály, jako je ocel, sklo nebo beton, a hromadí je na zemském povrchu. Vědci označují toto dílo lidských rukou jako antropogenní hmotu. Objem antropogenní hmoty se zdvojnásobuje každých dvacet let. V průměru se v přepočtu na každého obyvatele zeměkoule každý týden vyprodukuje antropogenní hmota, která převyšuje jeho tělesnou hmotnost.
V roce 2020 jsme se tak dostali do situace, kdy výsledky činnosti lidských rukou v podobě antropogenní hmoty převážily nad hmotností všech živých organismů planety.
Kolik ještě zbývá volně žijících zvířat?
Člověk drasticky změnil i skladbu pozemské biomasy. Jasně to dokumentuje studie izraelských vědců vedených Ronem Milem z Weizmannova institutu v Rechovotu publikovaná ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Milo a jeho spolupracovníci si položili otázku, který ze savců vytváří největší objem biomasy. Jsou to sloni, protože každý z nich přidá na pomyslnou hromadu biomasy až čtyři tuny? Nebo jsou to myši, které jsou sice maličké, ale vše doženou obrovskými počty?
Milovi kolegové Lior Greenspoon a Eyal Krieger vyhledali podrobné údaje o globálním počtu, tělesné hmotnosti a dalších charakteristikách pro 392 druhů volně žijících savců. U těch byli schopni vypočítat, kolik všichni jedinci daného druhu celkem váží. Polovinou těchto dat pak „nakrmili“ umělou inteligenci, která z nich vyvodila klíč pro určení celkové hmotnosti méně prozkoumaných savčích druhů.
Vědci systém strojového učení na těchto datech trénovali tak dlouho, dokud nedošel u druhé poloviny dat ke stejným výsledkům, jaké získali svými výpočty Greenspoon a Krieger. Potom zadali do modelu všechna data, která o savcích dokázali získat. Umělá inteligence tak určila celkovou hmotnost jedinců náležejících ke čtyřem tisícům čtyřem stům druhů volně žijících savců.
Jako šampión v objemu biomasy vyšel americký jelenec běloocasý. Ten se podílí na celkové biomase volně žijících suchozemských savců plnými deseti procenty. Volně žijící suchozemští savci mají celkovou biomasu dvaadvacet milionů tun a mořští savci představují dalších čtyřicet milionů tun.
Co prozradila umělá inteligence
Celková biomasa volně žijících savců o objemu šedesát dva milionů tun není nijak závratná. Biomasa všech pozemských mravenců se odhaduje na osmdesát milionů tun.
Mnohem výmluvnější je ale její porovnání z biomasou celého lidstva, která dosahuje tří set devadesáti milionů tun, a s biomasou hospodářských zvířat a dalších na člověku závislých savců, která dosahuje šest set třicet milionů tun. Na každého z osmi miliard obyvatel Země připadají v průměru pouhé tři kilogramy biomasy volně žijících savců.
„Doufám, že naše údaje zapůsobí na lidstvo jako budíček, který nám připomene, že bychom měli udělat všechno možné, abychom volně žijící savce zachránili," říká Ron Milo.
Na souši je velká část biomasy divokých savců soustředěna v několika druzích s velkým tělem, jako jsou divoká prasata, sloni, klokani a několik druhů jelenců. Prvních deset druhů z tohoto žebříčku představuje 8,8 milionu tun biomasy, což je 40 % z celosvětové biomasy volně žijících suchozemských savců.
Volně žijící hlodavci, mezi které se logicky nepočítají myši a potkani žijící v lidských sídlech, tvoří 16 % biomasy suchozemských savců a na šelmy připadají 3 %. Mezi mořskými savci tvoří více než polovinu biomasy velryby.
Pokud bychom brali v potaz počet zvířat, pak nejpočetnější skupinou savců jsou netopýři. Připadají na ně dvě třetiny z celkového počtu všech volně žijících savců. Co do objemu biomasy, ale tvoří jen 7 % celkové hmotnosti suchozemských savců. Domácí skot váží dohromady čtyři sta dvacet milionů tun a psi váží zhruba tolik co všichni volně žijící suchozemští savci dohromady. Biomasa domácích koček je asi dvakrát větší než biomasa slonů afrických.
Milo doufá, že výsledky studie změní představy lidí o zdánlivé všudypřítomnosti volně žijících zvířat a ukážou rozsah, v jakém lidská činnost změnila svět.