Toho bych se nebál. Předci savců se od předků dnešních plazů a ptáků oddělili před více než 300 miliony let a od té doby se obě skupiny (Synapsida, Reptilia) vyvíjely geneticky nezávisle. Přesto v obou těchto oddělených vývojových větvích vznikly z původních primitivních organismů poměrně inteligentní životní formy. Ptáci jsou tedy se savci už 300 milionů let nepříbuzní, přesto některé ptačí druhy vykazují netriviální inteligenci srovnatelnou se savčí. Navíc ten vývoj k vyšší inteligenci proběhl opakovaně i v rámci těchto skupin, protože různé druhy plazů/ptáků i savců jsou různě inteligentní, a to někdy i v rámci jedné užší skupiny (řádu, čeledě).
Takže stručně řečeno, živočichové na podobné inteligenční úrovni nezávisle na sobě už vznikli a není důvod si myslet, že by nemohli vzniknout znovu. Evoluce sice v principu nevede nutně ke složitějším formám organismů, ale v podmínkách, které umožňují velkou druhovou rozmanitost, se i ty složitější formy a znaky nakonec objeví a některé i dlouhodobě přežijí a budou se dále vyvíjet. Ovšem nikde není řečeno, že ty podmínky musí být vhodné pro život dnešních velkých živočichů či dokonce savců vůbec. Nakonec v historii Země došlo k několika katastrofickým událostem, které měly za důsledek konec biodiverzity v dřívější podobě, ale nikdy to neznamenalo změnu podmínek tak, aby se život nemohl dále rozvíjet. Sice se rozvíjel jinak, než by tomu bylo bez té katastrofy, ale opět úspěšně. A kromě toho si nemyslím, že bychom jako lidstvo dokázali pouhou činností v domnělém vlastním zájmu způsobit katastrofu takových rozměrů, že by evoluce už neměla na čem stavět. To bychom museli opravdu pracovat s přímým záměrem zničit veškerý vyspělejší život na planetě, což by nás ale pozabíjelo dřív, než bychom to stihli dokončit.
Nic z výše uvedeného ovšem neznamená, že bychom se měli chovat, jako by na životě jiných druhů než našeho nezáleželo. Naopak, máme šanci být první z těch obřích katastrof, která může být zvrácena i poté, co už začala. Protože na rozdíl od nějakého asteroidu není lidstvo jen nevědomým kusem šutru. Tedy doufejme.