Některé vědecké objevy působí jako by byly vytržené ze sci-fi. Platí to i pro projekt, který dělá z komárů miniaturní létající injekční stříkačky schopné očkovat lidi proti malárii. Výzkum financovaný nadací Billa Gatese přinesl nečekané výsledky – geneticky modifikovaní komáři mohou přenášet oslabené parazity malárie, kteří v podstatě fungují jako vakcína.
Vše začíná u komárů infikovaných geneticky modifikovanými zimničkami tropickými (Plasmodium falciparum). Paraziti jsou zastaveni v rané fázi vývoje, než dosáhnou stádia, kdy by mohli způsobit závažné onemocnění. Při sání krve vstříknou komáři do těla hostitele malé množství těchto oslabených parazitů, čímž se aktivuje imunitní systém – podobně jako u běžného očkování.
Na univerzitě v nizozemském Leidenu proběhla klinická studie, která testovala účinnost dvou verzí těchto parazitů označovaných jako GA1 a GA2. Zatímco GA1 poskytla ochranu jen 13 % účastníkům, GA2 byla úspěšná u 89 % testovaných. To může představovat významný pokrok v boji proti této smrtelné nemoci, která ročně zabíjí statisíce lidí, zejména v Africe.
Létající očkování
Současné vakcíny proti malárii, jako je Mosquirix, poskytují pouze částečnou ochranu a jejich účinnost po roce výrazně klesá. Nový přístup využívající geneticky modifikované komáry může znamenat zásadní změnu – ochrana by mohla trvat déle a nevyžadovala by drahou distribuční síť. Leiden University Medical Center na tento výzkum obdržela granty ve výši 1,5 milionu dolarů od Nadace Billa Gatese.
Bill Gates uvedl, že boj s malárií připomíná nekonečnou hru na „ničení krtků“. Když se podaří nemoc potlačit v jedné oblasti, objeví se jinde. Nový směr však dává naději na trvalejší výsledky. „Musíme využít všechny dostupné nástroje a současně pracovat na budoucích řešeních, která povedou k úplnému odstranění této nemoci,“ uvedl Gates na svém blogu.
Přestože projekt přináší slibné výsledky, budí i obavy. Jedním z hlavních problémů je otázka informovaného souhlasu. Když komáři naočkují člověka bez jeho vědomí (a prokazatelného souhlasu), otevře to etické otázky o právu na rozhodování o vlastním těle. Profesor Robert Sinden z Imperial College London varoval, že regulační úřady by právě kvůli tomu takovou metodu pravděpodobně neschválily.
Komár jako zachránce lidských životů?
Výzkum pokračuje a vědci hledají způsoby, jak tuto technologii v budoucnu bezpečně využít a minimalizovat případná rizika. V rámci klinických studií byli účastníci dobrovolně vystaveni komárům, kteří byli chováni ve speciálních laboratorních podmínkách, aby se eliminovalo riziko nekontrolovaného šíření parazitů. Účastníci byli během testování pravidelně kontrolováni a jakékoli nežádoucí reakce byly hned řešeny, což pomohlo vědcům lépe pochopit účinky této metody na lidský organismus.
Výzkumníci z univerzity v Leidenu plánují rozšíření testování na větší skupinu lidí. Další testování proběhne i v endemických oblastech Afriky, kde je malárie běžná. Pokud se výsledky potvrdí, mohli by geneticky modifikovaní komáři poskytnout dlouhodobou ochranu proti malárii bez nutnosti pravidelného očkování.
Ačkoli létající vakcíny mohou znít jako něco z dystopické budoucnosti, dost možná budou představovat zásadní krok směrem k vymýcení jedné z nejnebezpečnějších nemocí světa. Třeba se jednou dočkáme doby, kdy komár nebude jen dotěrný a nepříjemný hmyz, ale zachránce lidských životů.
Výsledky bádání
Přestože výsledky studie vypadají slibně, je tu několik zásadních nedostatků, které mohou omezit praktickou aplikaci této technologie. Studie byla provedena na relativně malém vzorku 43 lidí, což může vést k otázkám ohledně statistické významnosti a reprodukovatelnosti výsledků. Účinnost parazita ve verzi GA2 sice dosáhla 89 %, ale k potvrzení budou nutné rozsáhlejší testy na větší a různorodější populaci.
Dalším nedostatkem je potenciální dlouhodobá bezpečnost této metody. Přestože geneticky modifikovaní paraziti by se neměli vyvinout do stádia způsobujícího onemocnění, existuje teoretické riziko, že by mohlo dojít k mutaci nebo selhání mechanismu zastavujícího jejich vývoj. To by pak vedlo k neočekávaným zdravotním komplikacím. Studie se navíc zaměřila jen na krátkodobé účinky, a tak zatím nevíme, jak dlouho ochrana trvá a zda bude nutné pravidelné „přeočkování“.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány ve vědeckém časopise The New England Journal of Medicine, který patří mezi nejprestižnější a nejuznávanější lékařské časopisy na světě. Každý článek prochází několika fázemi hodnocení, při nichž je posuzován nejen z hlediska vědecké přesnosti, ale také originality, relevance a praktického dopadu na klinickou praxi.
Zdroje: nejm.org, theblaze.com.