Evropská kosmická agentura (ESA) vyslala na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kultury kombuchy, aby zjistila, jak přežijí ve vesmíru v podmínkách odpovídajících prostředí na Marsu. O výsledcích experimentu informovala v pondělí 11. září v tiskové zprávě s tím, že tyto kultury jsou velkým příslibem pro podporu lidí na Měsíci a Marsu.
Kultury kombuchy se skládají z různých kmenů bakterií a kvasinek, které společně fermentují oslazený čaj a vyrábějí oblíbený nápoj kombucha. Ačkoli kombucha získala výraznější slávu až v posledních letech, její počátky sahají až do starověké Číny do doby kolem roku 220 před naším letopočtem.
Kombucha obstála na výbornou
Experimenty byly inspirovány předchozími studiemi, které ukázaly, že mnohobuněčné biofilmy obsažené v kombuše dokážou na Zemi odolat extrémním podmínkám. Pokusy, prováděné na Mezinárodní vesmírné stanici, v podstatě hodnotí limity pozemského života ve vesmíru. Například zda mohou organismy žít ve vesmírném prostředí a jak na tyto druhy působí nepřetržité vystavení kosmickému záření.
Vzorky kultur kombuchy byly uloženy mimo ISS
Vzorky kultur kombuchy byly uloženy mimo ISS, kde byly vystaveny kosmickému záření a drsným teplotám. Experiment odhalil, že mikroorganismus cyanobakterie je schopen opravit svou DNA i po vystavení kosmickému záření. Po opravě DNA pak pokračoval v procesu buněčného dělení. Kultura kombuchy odolala i škodlivým účinkům iontů železa, které by jinak mohly vést k vážnému poškození buňky.
Vědci mají podezření, že se na udržování procesu dělení buněk může podílet specifický gen označovaný jako sulA. Tento gen funguje jako buněčná „dopravní signalizace“, která dokáže zastavit buněčné dělení, dokud nebude dokončena oprava DNA – podobně jako červený semafor zastavuje auta na silnici. Hraje důležitou roli, neboť zajišťuje, aby před zahájením dalšího procesu množení buněk bylo opraveno jakékoli poškození.
A komu to prospěje?
Mikroby lze použít jako cenný model pro posouzení dopadu smrtícího kosmického záření na buňky. „Pochopením toho, jak tyto mikroorganismy reagují, mohou vědci získat poznatky, které umožní pochopit a zlepšit lidské zdraví a pohodu. To zahrnuje i vývoj strategií radiační ochrany pro astronauty ve vesmíru,“ uvádí ESA.
„Tyto kultury mají velký potenciál pro podporu dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci a na Marsu,“ konstatovala v prohlášení vedoucí astrobiologické skupiny Německého střediska pro letectví a kosmonautiku Petra Rettberg.
Potenciál bakterií přežít v drsných podmínkách vesmíru přiměl vědce, kteří experiment prováděli, aby je považovali za potenciální „biologické továrny“ – zařízení, která využívají biologické procesy k výrobě různých produktů. Mikroorganismy by například mohly umožnit vytvoření soběstačných systémů podpory života pro budoucí osídlení Marsu a jiných mimozemských prostředí.
„Díky schopnosti produkovat kyslík a fungovat jako biologické továrny by tato technologie mohla významně posílit budoucí vesmírné mise a snahy o průzkum vesmíru s lidskou posádkou,“ vysvětluje vědecká pracovnice ESA pro průzkum hlubokého vesmíru Nicol Caplin.