Komentář: Kvůli popularitě v době koronakrize zapomínáme na základní pilíře vědy

Na vědě je krásných několik věcí. Jednou z nich je, že nezná žádná dogmata. Pokud se věda pokouší zodpovědět nějakou otázku, nikdy není absolutní – vždy se vyjadřuje v jazyce pravděpodobnosti. Právě to ji výrazně odlišuje od náboženství či ideologií.

Toto platí dokonce i pro fyzikální zákony typu zákon zachování energie – navzdory tomu, co se na dané téma uvádí např. na Wikipedii a co si spousta lidí myslí. Už teď je mi jasné, že to nemálo z vás bude v diskusi rozporovat. Stále mám však v živé paměti, jak to jednomu mému dobrému kamarádovi a mě svého času potvrdil sám prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

Tyto zákony sice platí vždy (tedy zdánlivě absolutně), ale pouze v podmínkách, v nichž byly odvozeny. Pokud se dané podmínky změní, mohou platit i nadále, nicméně také nemusí.

„Většina veřejnosti má k fyzikálním zákonům bezmeznou úctu a důvěru. Tak to ale není. Jde o pouhý nedokonalý popis přírody, který za chodu měníme a upravujeme tak, aby souhlasil s pozorováním. Žádný fyzikální zákon si nemůže být jistý tím, že přežije v podmínkách novějších technologií a experimentů,“ konstatoval tehdy prof. Kulhánek.

Popularita nade vše?

Lepší formulace, než „věda nezná žádná dogmata“, by možná mohla být „věda by neměla znát žádná dogmata“. Bohužel právě nyní, v době pandemie COVID-19, na tuto věc někteří odborníci zapomínají a kvůli větší popularitě se uchylují k prohlášením, kterými se sami staví mimo vědu. Jejich komentáře tak lze vnímat přinejlepším jako ryze soukromé názory obyčejných lidí, nikoliv vědců. Ani oni sami, ani média to však bohužel nerozlišují.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Jaroslav Flegr, CC BY-SA 3.0

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. jednoznačně patří mezi lidi, kterých jsem si – minimálně v rámci České republiky – v životě nejvíc vážil. Nikdy jsem nechodil přímo na jeho přednášky, ale díky knížkám, které napsal, jsem se naučil obrovskou spoustu věcí o evoluční biologii (a u zkoušky z ní dostal áčko). Naposledy jsem ho viděl v Olomouci na přednášce slavného Richarda Dawkinse, kde v rámci následné debaty mluvil o svém modelu zamrzlé evoluce.

Proto mě hodně mrzí, že právě prof. Flegr patří k lidem, kteří se na koronakrizi rozhodli „přiživit“ a využít ji ke svému zviditelnění se. A to mně nepochopitelným strašením lidí řečmi o mrazácích na mrtvoly a dalšími podobnými výroky, které jsou sice vysoce přitažlivé pro masová média, ale to je současně asi tak vše.

Dne 16. října prof. Flegr zveřejnil na Facebooku následující graf:

Večer jsem našel ve svých zprávách na FB tenhle obrázek. Autor si nepřeje zveřejňovat své jméno, takže si myslím, že mi...

Zveřejnil(a) Jaroslav Flegr dne Pátek 16. října 2020

a mj. u něj uvedl: „z grafu vyplývá, že když dnes máme asi 3000 hospitalizovaných pacientů, tak už 24.10. jich budeme mít 6 tisíc (s tím už teď nic neuděláme – ti lidé jsou již dnes nakažení) a 31.10. oslavíme 10 000 pacientů v nemocnicích“.

Netřeba asi dodávat, že šlo o komentář veskrze dogmatický, tedy ve smyslu „jakékoli tvrzení, o němž nelze snadno pochybovat“ – a jako takový nevědecký. Stejně tak je nevědecký např. Flegrův výrok „Jestliže ve středu zavedená opatření nezaberou se zpětnou platností, což tedy zcela jistě nezaberou, tak minimálně dalších 10 dnů porostou stejným tempem a už 24.10. budeme mít 6 tisíc hospitalizovaných.“

Ten citovaný text by se dal formulovat X jinými, mnohem korektnějšimu, způsoby, pro něž by toto neplatilo. Jenže ty už by samozřejmě nebyly tak atraktivní jako „s tím teď už nic neuděláme“.

Chybička se vloudila...

Že tato predikce nevyjde, začalo být vcelku jasné už někdy 20. října, kdy bylo hospitalizováno 4 417 osob. V nadcházejících dnech sice hospitalizovaných začalo přibývat, ale hranice 6000 byla překročena až 26. října večer. Dne 28. října pak dokonce došlo k poklesu a v době, kdy vzniká tento článek (31. října k večeru) máme 7 673 hospitalizovaných.

Zastánci tvrdých opatření pochopitelně mohou namítnout, že zabrala právě tato opatření. Takový argument je ovšem úplně k ničemu a to nikoliv podle mě, ale podle samotného prof. Flegra – jelikož všichni ti budoucí pacienti byli údajně nakažení již 16. 10., na žádná opatření se vymlouvat nelze.

Imunita proti COVID-19

Mezi všemi titulky o blížící se katastrofě poněkud „zapadl“ velice zajímavý rozhovor s jiným člověkem, kterého velmi respektuji – s prof. RNDr. Václavem Hořejším, CSc. Ten 15. října publikoval Respekt a týká se imunity proti COVID-19 u lidí, kteří s touto nemocí nikdy nepřišli do kontaktu.

Prof. Hořejší v něm opakovaně používá formulace typu „je možné, že…“, „nevíme, jak moc nás vlastně chrání…“, „nemáme jasnou představu…“, „netušíme…“ atd. Obsah je nicméně veskrze zajímavý: teoreticky je možné, že buňky imunitního systému u 20–50 % jedinců virus SARS-CoV-2 dokážou identifikovat a likvidovat pouze díky předchozímu kontaktu s jinými koronaviry.

Jenže… prof. Hořejší je sice (na rozdíl ode mě) rovněž zastáncem tvrdých opatření, ale na první pohled je zřejmé, že jeho způsob vyjadřování zdaleka není tak atraktivní jako povídání o mrazácích na mrtvoly v ulicích. Které tam prostě budou – ne „možná“, ne „hypoteticky“, budou tam a to už příští týden.

Můžeme se samozřejmě podívat i na jiné předpovědi prof. Flegra. Například tu ze 13. září, podle níž bude „za dva týdny denně přibývat až 10 tisíc nakažených“. Realita je taková, že ona desetitisícová hranice byla překonána až 16. října, kdy bylo onemocnění COVID-19 nově prokázáno u 11 104 osob.

Dobře, možná by na tom nemuselo záležet. Koneckonců, dá se říct, že jestli budeme mít 10 000 hospitalizových 31. října, nebo o 4–5 dnů později, není zase až tak velký rozdíl. Pravda, mohlo by to být jedno. Ale nemělo by nám být jedno to, jak ochotně někteří – jinak velice inteligentní – odborníci najednou zahazují vědecký přístup… jen kvůli tomu, aby se o nich psalo.

Nemělo by nám být jedno, že někteří tito odborníci najednou nadšeně řeší oblasti, které opravdu nejsou jejich specializací, přičemž média jim věnují enormní pozornost.

A nemělo by nám být jedno ani to, že někdo hlásá věci typu „s dětmi by se mělo zacházet jako s nebezpečným odpadem“ a přispívá nemalou mírou k tomu, že obyvatelé této země jsou stále více vyděšení a ve snaze dostat se do nemocnic (kde přece „zítra už nebudou lůžka“) blokují sanitky. Zvlášť když je stále ve hře nezanedbatelná možnost, že k žádnému masakru nedojde.

Prof. Václav Hořejší před nárůstem počtu případů COVID-19 varoval již počátkem září. Volik však mnohem mírnější formu:

Diskuze (38) Další článek: Western Digital začal prodávat 20TB pevné disky s technologií EAMR

Témata článku: Koronavirus, Facebook, Věda, COVID-19, Wikipedia, Komentář, Média, Způsob vyjadřování, Říjen, Olomouc, Jaroslav, Richard Dawkins, Základní pilíř, Opozice, Popularita, COVID, Jaroslav Flégr, Memue, Respekt, Vyjadřování, Fyzikální zákony, Česká republika, Meme, Prof



Základem obrany je rozpoznat problém. Tohle jsou největší bezpečnostní hrozby s ukázkami z praxe

Základem obrany je rozpoznat problém. Tohle jsou největší bezpečnostní hrozby s ukázkami z praxe

Existují desítky různých hrozeb a útoků. Často se třeba útočí na konkrétní hardware, specifickou verzi softwaru nebo máte to „štěstí“ a jste prostě slavní. Najdou se ale i zcela obecné hrozby, které se mohou a často i týkají každého z nás.

Jakub Michlovský
Švédové vyzývají Evropskou unii, aby zakázala těžbu kryptoměn. Bojí se o životní prostředí

Švédové vyzývají Evropskou unii, aby zakázala těžbu kryptoměn. Bojí se o životní prostředí

** Ředitelé dvou švédských orgánů chtějí zakázat těžbu kryptoměn ** Důvodem jsou negativní dopady na životní prostředí ** Kryptoměny jsou prý z pohledu klimatických změn hrozbou

Karel Kilián
ŠvédskoEvropská unieKryptoměny
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

** Apple pustil fantazii na špacír a vymyslel celoskleněný mobil ** Na vizualizacích vypadá zajímavě, v praxi by byl asi hodně nepraktický ** Jde jen o další z konceptů, blízkou výrobu nečekejte

Martin Miksa
PrototypPatentiPhone
Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

** Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann je pozoruhodná tím, že víceméně pravidelně vybuchuje ** A letos se vyloženě předvádí ** V srpnu odpálila pořádnou erupci, v září doslova supererupci a 24. října následovala další velice silná exploze

Stanislav Mihulka
AstronomieKomety