Komentář: O čem je věda a jaké má limity

Názory k článku

polarq  |  08. 03. 2017 22:07  |  Microsoft Windows 7 Chrome 58.0.3029.6

Chvalihodne tema i hezky clanek :) - autor mohl jeste mozna zminit Poppera jako autora konceptu falzifikovatelnosti, alespon pro zajimavost Kuhna a jeho koncept vedeckych revoluci, pripadne Lakatose a jeho "vyzkumne programy", ktere elegantne integruji mnohe pohledy v clanku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Turtle16  |  09. 03. 2017 11:09  |  Microsoft Windows 10 Firefox 52.0

Pokud píšete o tomto. Bylo by fér napsat, že váš názor je jen jedním možným směrem. Myšlenka, že náboženství a věda jsou oddělené se někdy nazývá "Non-overlaping magisteria" a má spoustu zastánců a odpůrců. Prezentovat to autoritativně jako jediný možný přístup od vás není úplně intelektuálně poctivé.Třeva víra, že duha je most do Valhally bude mít sakra co dočinenění s vědou.Jinak nikdo neříká že by věda měla zkoumat existenci boha. Nepodložená absurdní tvrzení se nezkoumají. Stejně jako se nezkoumají další myriády možných vymyslitelných nefalsifikovatelných (ale také absolutně ničím nepodložených) nesmyslů. A věření je velmi špatný a hloupý způsob jak pracovat prakticky s čímkoli.Spoustě lidí se to nebude líbit ale objektivně jediná věc co dělí náboženskou víru od duševní poruchy je tradice a množství "postižených".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (8)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
09. 03. 2017 17:07 | Microsoft Windows 8.1 Chrome 56.0.2924.87

Vztah? Nikoliv. Někdo měl vidiny, asi polkl lysohlávku. Předal to dál. Další prohlásil, to nebyly vidiny, to bylo proroctví. Předal to dál. Další napsal bibli a založil církev. Církev zakázala vědu, prohlásila se sama za vědu a bylo období temna, zlatý věk pobožníků. Pak se něco stalo, církev prohrála a věda zavládla světu. Věda už není ilegální, ale vůdčí silou. Naopak náboženství je dnes de facto ocasem za vědeckými poznatky. Před časem, ještě za totality, jeden páter v kostele při čtení písma svatého prohlásil, že raketa nikdy nedoletí k Marsu, protože by odfoukla zemi. Páterové jsou právě ti, kdo útočí na vědu.
Vědu to však nezajímá. Opasek se utahuje, už není možné, aby náboženství odpovědělo na otázku, kde že je ten Bůh. Oni se přizpůsobili novým vědeckým teoriím a odpovídají, že existuje tam, kde není prostor a čas. Čímž jsou v koncích, protože si protiřečí odkazem na určení místa tam, kde žádné místo není Tam, kde není prostor a čas, nemůže být ani věc, ani život, a nelze se tam s ničím odkazovat. Já to vidím tak, že víra musí být z principu slepá a to v je dnešním světě ojevování velký problém.
Jak je z článku patrno, věda nemůže dokazovat existenci či neexistenci Boha. To je úkol náboženství - už z toho titulu, že se jedná o náboženského Boha, ne vědeckého Boha.
Víra je pouze pro chudáky průměrné lidi nebo pro sebevražedné atentátníky, kteří pro svůj život víru potřebují a potřebují se povyšovat tím, že mají duši, která se podobá bohu a po smrti s ním budou v nekonečné nehybnosti navěky blažení mimo prostor a čas. Máme štěstí, že bývalý československý zločinecký komunistický režim víru v naší zemi docela úspěšně vymýtil. Klín byl vyražen klínem. Zlo proti zlu. Proč zlu? Věřit v posmrtný život je zlo, plané sliby odměn a žehnání vojákům před zabíjením ve válce. Naopak věřit v poživotní smrt je dobro (na to musí přijít každý sám).
Naštěstí každý vědec, který někdy podlehl víře na základě nějaké své citové či životní pohromy, po čase zjistí pravdu, že věřit v Boha nemusí. Není věřícího vysokoškoláka, který by věřil v Boha celý svůj život a nakonec víru nepověsil na věšák. Každý přijde na
to, že víra sice hýbala světem, ale už patří historii a na smetiště dějin. Stejně, jako komunismus či jemu podobná náboženství.
.
Naštěstí článek krásně dokazuje, že vědě je Bůh spolu s náboženstvím ukradený. Neexistuje vědecká disciplína, která by měla za úkol dokazovat existenci Boha. To dělá náboženství a jeho teologové - snaží se dokázat, že se věda mýlí a nedostane se nikdy přes své limity (Dobytí Marsu dokazuje opak tvrzení katolických páterů z roku 1974). A co je mnohem horší, když vědci něco objeví, hned to kněží transformují dle svých potřeb (jako kroutící se ohon).Nakonec cituji z článku: "věda není služkou ani teismu, ani ateismu" a doplním:
" , ale náboženství se táhne za vědou jako ohon - kroutí se a přizpůsobuje se".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
09. 03. 2017 19:24 | Microsoft Windows 10 Firefox 51.0

Díky za pěkný článek. Vymezení nadpřirozena ovšem ignoruje rozdíl mezi tím, co je "měřitelné a vážitelné", a tím, co je spolehlivě reprodukovatelné.Před objevem kvantové mechaniky se bralo jako samozřejmost, že příroda je deterministický stroj, a této "samozřejmosti" je představa vědeckosti poplatná dodnes.Existoval-li by přenos informace nadsvětelnou rychlostí, jednalo by se "samozřejmě" o deterministický, spolehlivě reprodukovatelný děj. Šlo by jej pak použít k zinscenování logického paradoxu, ergo žádný přenos informace nadsvětelnou rychlostí není možný.Když by bylo možné ovlivnit nebo předpovědět, jak dopadne kolaps vlnové funkce nelokálně korelovaných částic, pak by bylo možné přenést informaci nadsvětelnou rychlostí. To ovšem viz výše možné není, ergo kolaps vlnové funkce propletených částic musí být nedeterministický.Předpokládá se determinismus, zapomene se na to, vyvodí se z toho povinný nedeterminismus, a ten se nadto povýší na náhodnost. Říká se, že podle kvantové mechaniky musejí být kolapsy vlnové funkce náhodné.Když odebereme předpoklad determinismu, který jsme ostatně (s jeho použitím) vyvrátili, a když odebereme i předpoklad, že nic inteligentního mimo náš časoprostor nemůže existovat, pak fyzika říká jenom to, že kolapsy vlnové funkce propletených částic nejsou reprodukovatelné.Pohyb virgule je měřitelný. Psychotronici mají zkušenost, že jejich metoda funguje skvěle do chvíle, kdy se začne zkoumat, jedná-li se o reprodukovatelný děj. Na otázku "jsi reprodukovatelně se projevující?" odpovídá metafyzika poctivě "ne".Kvantová mechanika říká, že existuje-li mimo náš časoprostor něco, co ovlivňuje kolapsy vlnových funkcí, pak od toho něčeho máme očekávat subtilní, jedinečné projevy, nikoli reprodukovatelnost.Otázka tedy nezní: "Lze předvést nějaký reprodukovatelný děj, který dokáže metafyziku?"Otázka zní: "Vyskytují se jedinečné, nereprodukovatelné děje, které ukazují na metafyziku?"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
13. 04. 2017 21:13 | Microsoft Windows XP Firefox 52.0

Článek je velmi výstižný, vím o čem autor hovoří, roky jsem působil na některých diskuzích, kde občas napsal nějaké komentáře sám autor, takže po přísně faktické stránce nemohu nic namítat. Nicméně subjektivně mi přijde popisovaný vztah autora k vědě poněkud idealistický - jako bylo by hezké, kdyby to tak fungovalo a vědci byli na obě strany přísně nestranní, ale to by museli být dokonalí tvorové bez emocí a vlivů, které i je utvářeli. Realita je ovšem taková, že i vědci jsou jen lidé s nějakými předpoklady, hotnotovými východisky a motivy jako my všichni. Ono se často poukazuje jen na úlety jedním směrem = to je když vědec propaguje nějaká náboženská tvrzení. ale za mnoho let jsem se setkal i s přesně opačnou stranou mince, kdy jsou v rámci nějaké své specializace vynikající vědci motivováni např. svým ateismem či materialismem a kdy stejně tak zneužívají svého vědeckého renomé k určitým prohlášením na adresu náboženství, víry či Boha, příkladem budiž v článku zmíněný známý evoluční biolog z Oxfordu Richard Dawkins, který je ovšem znám i svými poměrně militantně ateistickými postoji a který někdy překračuje pravomoci své specializace a vyjadřuje se k věcem, ke kterým se mu jako vědci vyjadřovat nepřísluší. Samozřejmě, má právo jako každý se k nim vyjadřovat jako soukromá osoba, ale reálně to lze jen obtížně oddělit, a prakticky to nefunguje. A takových propagátorů ateismu je mezi jinak špičkovými vědci víc, ale to se děje i na opačné straně mezi věřícími vědci. Platí zásada, že mimo rámec své specializace je každý vědec jen dalším laikem a např. wiki heslo "Nobelova nemoc" ukazuje, že se nemusí vůbec vylučovat to (ačkoli to na někoho může působit poněkud schizofrenně), aby v rámci své specializace špiškový vědec současně vyjadřoval naprosto šílená náboženská prohlášení a věřil v pověry. Laikové si mylně myslí, že když nějaký vědec vydá nějaké prohlášení, tak váhu autority jeho titulu lze automaticky vztáhnout na cokoli řekne, ale to není pravda. Je zcela irelevantní, pokud někdo cituje na podporu svého oblíbeného názoru vědce, jehož to není obor. Např. kdyby se geolog vyjadřoval k otázkám evoluční biologie, pak mu nepomůže, ani kdyby měl deset titulů z geologie před i za jménem.. To je ale poměrně častá argumentační chyba i různých kreacionistů, že vydávají články, které sice napsali vědci, ale ze zcela jiného zaměření. Jako na laiky to sice může dělat psychologicky dojem a mít to zdání váhy, ale fakticky to může být zcela mimo mísu. Obávám se ale, že většina čtenářů jemné nuance článku nepochopí a budou v něm vidět rozpory, které v něm být nemusí, protože nechápou smysl uvedených pojmů. Samozřejmě také platí, že hledisko metodologie naturalismu uznávající ryze přirozená vysvětlení se časem může prokázat jako dobově omezené - nemůžeme vědět jaké metody schopné zkoumat i oblasti, které jsou dnes mimo rámec možností vědy budou vyvinuty. Ale samozřejmě tím nelze operovat před jejich objevením. Možná se jednou budou na naturalismus lidé dívat "v muzeu" stejně jako na předchozí nějak omezené metodologie, které rovněž ve své době vynášeli autoritativní prohlášení, že to jinak nejde. Ostatně o takto jednostranně nastavené metodologii naturalismu se vedou čím dál častější debaty - podle něj by totiž některé obory nebyly ani vědecké, např. teoretická fyzika..Richard Molek

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
palocx  |  23. 05. 2017 01:34  |  Microsoft Windows 10 Firefox 53.0

Ateista věří že Bůh není
Věřící věří že Bůh je ...
.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor