Pamatujete si mezihvězdný objekt tvaru doutníku, který se minulý rok objevil v naší sluneční soustavě a v mnoha směrech zaskočil laickou i odbornou veřejnost? Jeho zkoumání nyní přineslo další podivuhodná zjištění. Kometa se totiž chová, jako by měla svůj vlastní „pohonný systém“, informuje časopis The Nature.
Objekt 1I/ʻOumuamua by vědci definován jako kometa, nikoli asteroid. Rozdílů mezi kometami a asteroidy je hned několik. Oba typy objektů jsou zbytky z formování sluneční soustavy, ale zatímco asteroidy jsou složeny z kovů a skalnatého materiálu, komety se skládají z ledu, prachu a hornin.
Komety mají obvykle protáhlé oběžné dráhy, které je vedou k vnějšímu okraji sluneční soustavy. Když se přibližují ke Slunci (zpravidla po překročení vzdálenosti 5 AU), začne se z jejich povrchu uvolňovat plyn a prach. Tím dojde k vytváření zářivého oblaku materiálu nazývaného koma a viditelného ohonu.
Kometa Oumuamua
200 metrů dlouhá kometa Oumuamua byla objevena 27. října 2017 soustavou dalekohledů na observatoři Haleakala na Havajských ostrovech. Od té doby ji vědci neustále sledují. K naší planetě se nejvíce přiblížila na vzdálenost 33 milionů kilometrů, nicméně v době objevu už měla za sebou průlet okolo Slunce i okolo Země, což komplikovalo další pozorování.
Nyní přišel tým vědců, sdružených pod Evropskou komickou agenturou vedený Marco Micheliem, se zásadním zjištěním. Oumuamua se pohybuje rychleji, než se očekávalo, tedy přesněji řečeno: nezpomaluje tak, jak by odpovídalo výpočtům. Rozdíly mezi vypočítanou a skutečnou rychlostí sice nejsou radikální, ale jsou měřitelné.
Oumuamua stále ještě zpomaluje kvůli gravitačnímu vlivu našeho Slunce, ale nikoliv rychlosti, kterou očekává nebeská mechanika. Důvodem je, že Oumuamua stále uvolňuje materiál z povrchu. Zahřátý objekt sublimuje a vytváří malý tah. Funguje tedy podobně, jako pohonný systém raket.
Vědci zvažovali i další scénáře, jak vysvětlit menší než předpokládané zpomalení, jako sluneční vítr, kolizi s jiným objektem, jinou než předpokládanou hmotnost a další známé nebo předpokládané astrofyzikální jevy. Nicméně „tato vysvětlení jsou buď fyzicky nerealistická, nebo nedostatečná pro vysvětlení pozorovaného chování,“ píší autoři ve studii.
Uvolňování materiálů z povrchu bylo potřebné k jednoznačnému prokázání, že Oumuamua je kometa a ne asteroid. „Myslíme si, že je to malá, podivná kometa,“ konstatuje Micheli v tiskové zprávě. „V datech vidíme, že její zrychlení se zmenšuje se vzdáleností od Slunce, což je typické pro komety.“
Výsledky výzkumu pro vědce znamenají, že bude výjimečně těžké zjistit, odkud z galaxie tento objekt pochází. Pokud by to byl asteroid s předvídatelnou rychlostí, odborníci by byli schopni odvodit trajektorii jeho pohybu. Ale s ohledem na variabilní rychlost to bude fyzikální úloha neobvyklých proporcí a pravděpodobně něco, s čím si až v budoucnosti poradí superpočítače.