Vědci z Telavivské univerzity vytiskli pomocí technologie podobné 3D tisku lidské srdce. Použili buňky a biologické materiály pacienta a výsledkem je orgán, který zcela odpovídá jeho imunologickým, buněčným, biochemickým a anatomickým vlastnostem. Svůj objev publikovali v pondělí 15. dubna kromě webu univerzity také v odborném časopise Advanced Science.
Tisková zpráva používá obrat „vytisknout“ v uvozovkách a zdůrazňuje, že doposud byli vědci v regenerativní medicíně – oboru na pomezí mezi biologií a technologiemi – úspěšní při tisku pouze jednoduchých tkání, neobsahujících cévy.
Vytištěné srdce může být řešením
„Je to vůbec poprvé, kdy někdo úspěšně dokončil a vytiskl celé srdce obsahující buňky, cévy, komory a síně,“ říká vedoucí výzkumu profesor Tal Dvir. Ten dále vysvětluje, že orgán byl vytištěn z buněk a dalších materiálů, díky čemuž je zcela kompatibilní s konkrétním pacientem.
„V našem procesu tyto materiály slouží jako biologický inkoust, látky vyrobené z cukrů a proteinů mohou být použity pro 3D tisk složitých tkáňových modelů,“ dodává Dvir. Kromě toho hrdě konstatuje, že v minulosti se sice srdce povedlo vytisknout, avšak nikoli včetně buněk a cév.
Praktické uplatnění tohoto objevu je více než zřejmé: vytištěná srdce by mohla sloužit k transplantacím. Onemocnění srdce se řadí k nejčastějším příčinám úmrtí a v některých situacích je jedinou možnou léčbou transplantace. Zde však hraje roli nedostatek orgánů, které se v současnosti odebírají zemřelým.
Zatím jen nanečisto
Nutno podotknout, že stávající orgán vytištěný touto technikou zatím není vhodný pro transplantaci. Důvodem jsou jeho malé rozměry, které dle profesora Dvira odpovídají velikosti králičího srdce. Vědci jsou však přesvědčeni o tom, že technologie bude stejně dobře použitelná i pro tisk ve velikosti potřebné pro člověka.
K „výrobě“ byly použity buňky, odebrané z tukové tkáně pacienta. Ty byly následně diferencovány a po smíchání s dalšími látkami použity pro vytvoření struktur srdce včetně cév. Jedním z klíčových faktorů přitom je využití buněk nemocného, díky čemuž je výrazně menší riziko, že by organismus nemocného na takový orgán reagoval odmítavě.
Vědci nyní plánují kultivaci vytištěných orgánů v laboratoři a hodlají je „naučit chovat se“ jako srdce. V další fázi pak plánují transplantovat takto vytvořená srdce pokusným zvířatům. Bude to tedy ještě běh na dlouhou trať, ale dle profesora Dvira nepříliš dlouhý: „Možná že za deset let budou v nejkvalitnějších nemocnicích po celém světě k dispozici tiskárny orgánů a tyto postupy budou prováděny rutinně.“