Mezinárodní vesmírná stanice by měla okolo Země obíhat do ledna 2031. Na projektu se od konce 90. let podílí USA a Rusko, jako hlavní dvě strany a další partneři – zejména Evropská kosmická agentura, Kanada, Japonsko a Brazílie.
Rusko se ale už delší dobu netají tím, že hodlá z ISS odejít. Dnes už bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin tím nejednou pohrozil. Na internetu se dokonce objevila animace, jak se ruský segment odpojuje od zbytku vesmírného přístavu.
Rogozinův nástupce Jurij Borisov možná bude používat mírnější slovník, ale i on mluví o odchodu Ruska z ISS. Podle aktuálních vyjádření se tak stane „po roce 2024“. Jestli to bude v roce 2025, nebo třeba o dva či tři roky později možná neví ani samotní Rusové.
Nová ruská stanice
Dnes se obě strany potřebují. Motory ruského segmentu nebo nákladních lidí Progress vyzvedávají stanici na vyšší oběžnou dráhu. NASA ale už experimentuje s motory nákladní lodě Cygnus.
Na druhou stranu platí, že pokud by dnes Rusko odešlo z ISS, mnoho dalších let by se jeho pilotovaný program s trochou nadsázky omezil na poletování ve stísněném Sojuzu okolo Země. Podobný pochmurný scénář má změnit ROSS – Ruská orbitální servisní stanice.
V mnoha ohledech má jít o modernější a větší verzi Saljutů. ROSS se bude pohybovat po téměř polární oběžné dráze se sklonem 96,8 stupňů vůči rovníku, což znamená, že bude přelétat nad téměř libovolným místem na planetě (ISS obíhá pod sklonem 51 stupňů).
Základem stanice má být modul NEM, který byl původně stavěn pro ISS. Po jeho vypuštění bude následovat start uzlového modulu s připojovacími porty, který by se měl trochu podobat modulu Pričal na ISS, a přechodové komory. Moduly budou vypuštěny raketami Angará A5M z kosmodromu Vostočnyj.
Následovat bude modul BM, po jehož vypuštění by měl komplex disponovat prostorem o objemu 217 metrů krychlových – to je méně než čtvrtina ISS, ale zase je to mnohem více než dvojnásobek prostoru na Saljutech.
V roce 2028 by ke stanici mohla vyrazit první posádka v lodi Sojuz. Zásobovaní zajistí lodě Progress. Obě kosmické lodě se používají už od dob zmíněných Saljutů.
V další fázi okolo roku 2030 se mají ke stanici vydat další dva moduly. Na jednom z nich má být i mechanický manipulátor pro obsluhu experimentů nebo vypouštění družic. Prostor stanice tím vzroste více než dvakrát.
Rusko také plánuje stavbu nové kosmické lodě. Nástupce Sojuzu hledá Rusko už pořádně dlouho. RKK Energia a Roskosmos se nyní přiklánějí ke vzniku lodě Orjol. Kromě pilotní verze pro čtyři kosmonauty vzniknou i nákladní verze pro dopravu zásob ale také nehermetizovaného nákladu.
Původně se plánovalo, že loď poletí někdy okolo roku 2028 k ISS, ale uvidíme, jestli se to podaří splnit.
Samotná stanice má sloužit pro vědecké experimenty, pozorování Země, vypouštění menších družic a zřejmě i vojenské účely. Na rozdíl od ISS zřejmě nebude trvale obydlena. Na stanici se vydají kosmonauti párkrát ročně a vždy tam stráví pár měsíců.
Otázkou je, zda se podaří stanici v roce 2028 zprovoznit, nebo zda vůbec vznikne. Termíny jakéhokoliv projektu v kosmonautice se obvykle nepodaří dodržet. Pro extrémní příklad nemusíme chodit daleko. V roce 2021 se k ISS připojil ruský modul Nauka, který měl původně rozšířit vesmírný komplex už v roce 2007!
Ruská kosmonautika navíc není v nejlepší kondici a nyní čelí (stejně jako celá ruská ekonomika) západním sankcím.
Zdroje: Roskosmos, danielmarin.naukas.com
