Konec záhady vajíčkovaru. Proč více vejcím stačí k uvaření méně vody než jednomu vejci

Třeba já jsem nad tím uvažoval... Můj výsledek byl ale jiny.

Souhlasím že záhada je poněkud silný výraz, ale to že vy jste to správně odvodil neznamená že ostatní jsou pitomci. Například já to nevěděl ( možná proto že podobné zařízení nevlastním).

U vařiče vajec je důležitý čas, za který se veškerá voda vyvaří – tím se určuje konec vaření. Efekt kondenzace pára > voda na chladnějších površích tady bude podle mě důležitější než objem dostupný pro zaplnění vodní párou. Ta je navíc lehce stlačitelná, vejde se všude.

Ano, víc vajec stačí méně vody stejně jako v každém hrnci.
M. Lutonský říká, že se pára snadno stlačí. Asi vaří vejce v papiňáku, vejcovar má nahoře otvory, tlak páry bude stále = tlaku atmosférickému.

A přitom by stačilo přečíst si článek

Objem roste s třetí mocninou, takže i když je váha dvojnásobná, velikost vzroste jen o čtvrtinu. Zde to znamená o 38% větší objem, ale jen o 11% větší rozměry.

Tak povrch roste pomaleji než objem, ale pořád roste. Asi je to pro tenhle případ zanedbatelné a pštrosí by se tam stejně nevešlo . Druhý extrém jsou třeba křepelčí, ta jsou proti slepičím pětinová.

Při vaření nejde o plochu, ale rozměry, protože teplo prostupuje dovnitř a tím se vejce uvaří. Protože o dost těžší vejce má jen málo větší rozměry znamená, že se nebude vařit o tolik déle, přestože je o mnohem více těžší.

Jenže vejcovar není mikrovlnka a teplo prostupuje povrchem. Jak je uvedeno výše, nemá objem, tudíž ani hmotnost, lineární korelaci s povrchem.

Sice neni linearni, ale zavislost tam je. Pri osminasobnem objemu je ctyrnasobny povrch, to uz zanedbatelne neni.

Teplo prostupuje lineárně, tj. čím je předmět širší, tím déle to trvá. Ve skutečnosti logaritmicky, ale to se na tak malém objektu téměř neprojeví. Protože je předmět větší jen třetí odmocninou ze zvětšení objemu (tj. i váhy), má velká změna objemu mnohem menší vliv na rozměry a tím i na změnu délky vaření.