Medicína | Materiál

Konečně budeme strhávat náplasti bezbolestně. Umožní to nový typ lepidla

  • Američtí a čínští vědci vyvinuli nový typ lepidla
  • Dokonale drží, v případě potřeby však své adhezní vlastnosti rychle ztrácí
  • Stačí ho vystavit ultrafialovému záření
Konečně budeme strhávat náplasti bezbolestně. Umožní to nový typ lepidla

Ke strhávání náplastí přistupuje především ta ochlupenější část lidské populace se zaťatými zuby. Čím lépe náplast drží na kůži, když ještě plní svůj účel, tím se také hůř sundává, když doslouží. Kompromis se hledá těžko, protože „nelepivé“ náplasti jsou také k vzteku.

Tým amerických a čínských materiálových inženýrů nyní publikoval ve vědeckém časopise Advanced Materials recept na lepidlo, s kterým náplasti dokonale přilnou dokonce i na mokrý povrch a „na požádání“ se zase povrchu „pustí“.

Lepidlo se nanáší v tenké vrstvě na nelepivé povrchy ve formě vodného roztoku. Postup se dá přirovnat k namazání vrstvičky másla mezi dva krajíce chleba. Roztok obsahuje řetězce polymeru, které povrchy spojí, jako kdyby je sešily obrovským počtem mikroskopických chirurgických stehů. Tenhle spoj je pak pevný a voděodolný.

Vzniklé polymerové spoje jsou nicméně citlivé na ultrafialové záření. Pokud jsou mu vystaveny, rychle povolí a spoj se uvolní.

Co ukázaly testy?

Vědci z harvardské John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences a čínské Xian Jiatong University odzkoušeli nové lepidlo na spoje mezi dvěma hydrogely, mezi hydrogelem a živou tkání, mezi elastomery, mezi hydrogely a elastomery a také mezi hydrogely a anorganickými pevnými látkami.

Všechny tyto materiály spojovalo lepidlo na jedničku. Z toho je zřejmé, že by se mohlo dočkat poměrně širokého uplatnění, které by sahalo daleko za výrobu „bezbolestných“ náplastí.

V dosavadních testech využívali vědci lepidlo, které povoluje pod účinky ultrafialového záření. Předběžné experimenty ale potvrdily, že lepidlo může být citlivé i na záření o jiných vlnových délkách včetně infračervených paprsků. Ty jsou pro využití v medicíně podstatně vhodnější než ultrafialové záření.

„Za normálních podmínek se nedaří k sobě lepit mokré povrchy,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Zhigang Suo z John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences. „My jsme objevili nový přístup k řešení tohoto problému. Naše molekulární stehy dokážou velmi pevně spojit mokré povrchy různých materiálů. Navíc může být tento spoj trvalý, dočasný nebo rozpojitelný na přání. Jak vidíte, příroda je plná děr, které jen čekají na zalátání.“

Pramen: Advanced Materials

Diskuze (10) Další článek: Alexa měla přes Vánoce v Evropě rozsáhlý výpadek

Témata článku: Výzkum, Medicína, Tělo, Materiál, Bezbolestná náplast, Vědecký časopis, Tenká vrstva, Americký vědec, Náplast, Zaťatý zub, Čínský vědec, Infračervený paprsek, Ultrafialové záření, Normální podmínka, Lepidlo, Roztok, Lidská populace, Vědec, Strhávání, Spoje, Výzkumný tým, Nový přístup, Obrovský počet, Živá tkáň, Nový typ


Určitě si přečtěte

Co pořídit k počítači: tipy na osvědčené klávesnice, sluchátka a další příslušenství

Co pořídit k počítači: tipy na osvědčené klávesnice, sluchátka a další příslušenství

** Toto jsou tipy Živě.cz na příslušenství k počítači, se kterým neuděláte chybu ** Klávesnice, myši, tiskárny, sluchátka... ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 27

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

David Polesný | 40