Ačkoli je planeta Venuše jedním z nejbližších vesmírných těles, stále o ní víme relativně málo faktů. Důvodem je velká oblačnost, zahalující většinu jejího povrchu. Proto astronomové například přesně nevěděli, jak dlouho vlastně trvá jedna otočka kolem osy.
Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles po patnácti letech pečlivého pozorování konečně našli odpověď na tuto hádanku. Pomocí radaru opakovaně vysílali k planetě signály, ze kterých dokázali určit nejen délku dne, ale i velikost jádra a sklon osy rotace.
Den na Venuši trvá osm měsíců
„Ačkoli je Venuše sesterskou planetou, byla řada jejích základních vlastností neznámá,“ uvedl v oficiálním prohlášení vedoucí výzkumu Jean-Luc Margot. V úvodu vysvětluje, že neprůhledné mraky zakrývají drsnou krajinu, kterou sužují kyselé deště a jež musí odolávat teplotám, při nichž se olovo dostává do kapalného stavu.
Jedna otočka kolem vlastní osy, kterou můžeme označit jako „jeden den“, trvá 243,0226 pozemského dne, tedy zhruba osm měsíců, respektive dvě třetiny pozemského roku. Venuše tedy rotuje velmi pomalu, proto jsou zde dny tak dlouhé, a navíc se otáčí opačným směrem než Země a většina ostatních planet.
Kromě toho se rychlost její rotace v průběhu času mění, přičemž délka jednoho dne kolísá v rozmezí až 20 minut. Proto je obtížné zjistit přesný údaj o délce jedné otočky. „To pravděpodobně vysvětluje, proč se předchozí odhady neshodovaly,“ konstatoval Margot.
Další zjištění o vesmírné sousedce
Vědci se domnívají, že za odchylky může velmi hustá a „těžká“ atmosféra, která rotuje mnohem rychleji než samotná planeta. Může tak rotaci kolem osy zpomalit, ale naopak i zrychlit. Něco podobného se děje i na Zemi, ale zde atmosféra ovlivňuje dobu jedné otočky maximálně v řádu milisekund. Na Venuši je tento efekt mnohem dramatičtější, protože její atmosféra je zhruba 93krát hmotnější než zemská, a má tak mnohem více hybnosti, kterou může přenášet.
Vědci dále zjistili, že osa rotace je nakloněná o 2,6392 stupně (v případě Země je osa nakloněná o 23 stupňů) a že její jádro má průměr asi 2 200 kilometrů, takže je podobně velké jako jádro Země. Obě planety mají řadu dalších společných znaků – jsou kamenné, mají téměř stejnou velikost, hmotnost a hustotu.
Zjištění údaje o době rotace a sklonu osy napomáhá pochopení vzniku planety, její vulkanické historii a toho, jak se v průběhu času měnil její povrch. Přesné údaje o pohybu planety jsou významné také z hlediska plánování přistání průzkumných sond. „Bez těchto měření bychom letěli v podstatě naslepo“, uvedl Margot.