Problém planety opravdu není míra přelidnění. Naopak by pak nefungovala současná civilizace, pokud by planeta byla zalidněná tak jako před dvěma tisíci lety. Prostě by nebyl dostatek lidí na to, aby něco efektivně vymysleli, vybudovali, někam lidstvo posunuli. Naprostá většina moderních objevů je postavená na práci velkého týmu lidí, kteří jsou v rámci populace vysoce nadprůměrně vzdělaní a inteligentní. A tedy musí být dostatečně velká populace, aby bylo z čeho vybírat.Co se týká znečištění, nebo spíše obecněji negativního ovlivňování člověkem, tak už před těma dvěma tisíci lety například člověk v relativně malé hustotě zalidnění dokázal naprosto zlikvidovat lesy v oblasti středomoří (Řecko, Libanon atd.). Tam vzhledem k velmi omezené schopnosti obnovy (sucho, málo půdy) došlo k tomu, že i ta trochu úrodné půdy byla zničena erozí (zejména vítr v kombinaci se suchem) a tohle se pak projevuje další stovky let na růstu pouští v dané oblasti (ano, velkou vinu na tom nese lidská aktivita stará dva tisíce let).Podobné odlesnění proběhlo například i na našem území ve středověku, kdy na území Čech žilo maximálně půl milionu obyvatel. Rozvoj těžby a sklářské výroby znamenal úbytek lesů z 80 % celkové plochy na méně než 40 % (v 19. století dokonce pouhých 29 %, v poslední době podíl lesů naopak roste).Průser je opravdu znečištění a nevratné zásahy do krajiny a to i v malém počtu lidí. Planeta Země má dostatečně výkonný ekosystém na to, aby uživila třeba i pětinásobek současného počtu obyvatel (o zdrojích na výrobu, energetiku apod. ani nemluvě). Znamená to ale dosáhnout úrovně, která je obvyklá alespoň jako v současné západní Evropě (dobrý příkladem je Německo, Rakousko, Nizozemsko), tedy intenzivní, ale nikoli devastující zemědělství na menších plochách s vhodnými plodinami (ne jako ty obří lány řepky, která nedrží vodu a musí se masivně hnojit), přirozené (nebo obnovené) členění krajiny s vodními plochami, lesy, mezemi apod., recyklace odpadu, ale zejména vody (čističky) atd. Například Afrika by v tomto ohledu měla obrovskou výhodu v tom, že umožňuje sklizeň až třikrát do roka, polovina území je tam stále velmi úrodná a má dostatek vody (ne celá Afrika je Sahara). Pokud by se pracovalo na obnovení lesů na území právě té Sahary a na Blízkém Východě, nebyl by takový problém s vodou ani tam.Vyšší hustota obyvatel by dále zrychlila pokrok, protože by bylo možné, aby se více lidí věnovalo studiu a dále pak vědě.
Jenže to by znamenalo mimo jiné věnovat se skutečné ekologii a ne ekologickému aktivismu, neprovozovat falešný humanismus ve formě rozdávání potravin zdarma (a tím ničit místní hospodářství) atd. atd. atd.
