Pověry o sýru a nočních můrách mají překvapivě pevný základ. Nová rozsáhlá studie kanadských vědců ukazuje, že skutečně existuje souvislost mezi konzumací mléčných výrobků, zejména u lidí s laktózovou intolerancí, a zvýšeným výskytem nočních můr a narušeného spánku.
Pochopitelně se nemusíme obávat, že by v mléčných výrobcích sídlily noční můry. Vysvětlení je ryze fyziologické a souvisí s komunikací mezi našim trávicím traktem a nervovou soustavou. Lidé s laktózovou intolerancí totiž nedokážou efektivně trávit mléčný cukr, což vede k nadýmání, křečím a dalším gastrointestinálním obtížím.
Fyzické potíže se přenášejí do snů
Tyto tělesné nepohody se podle výzkumu často „propisují“ do snů a způsobují jejich větší bizarnost či negativní emoční zabarvení. Platí to nejen pro mléčné výrobky, ale i pro další potravinové alergie a intolerance, které zvyšují riziko nočních můr nezávisle na konkrétním jídle. Studie také odhalila výrazné rozdíly mezi pohlavími: ženy častěji hlásily noční můry, lepší paměť na sny a téměř dvakrát častěji uváděly potravinové intolerance nebo alergie.
Výskyt intolerance laktózy podle zemí
Složení jídelníčku ovlivňuje nejen kvalitu spánku, ale i charakter snů. Zhruba 40,2 % respondentů uvedlo, že určité potraviny nebo večerní jídla ovlivňují jejich spánek. Pouze 5,5% účastníků studie přímo vnímalo vliv jídla na sny. Nejčastěji negativně působily sladkosti a dezerty (31 %) a na druhém místě skončily mléčné výrobky (22 %). Naopak ovoce, zelenina a bylinné čaje byly spojovány s lepším spánkem a pozitivnějšími sny.
Překvapivě velkou roli hraje načasování jídla. Pozdní večeře nebo noční „nájezdy“ na ledničku jsou spojeny s horší kvalitou spánku i častějšími nočními můrami. Trávicí systém totiž potřebuje čas na zpracování potravy, a pokud je zahlcen těsně před spaním, může to narušit přirozený spánkový cyklus a otevřít dveře nepříjemným snům. Zdravější stravování a omezení večerního pojídání naopak zlepšují schopnost pamatovat si sny a snižují jejich negativní ladění.
Osa střevo–mozek
Vědci se domnívají, že klíčovou roli v tomto procesu hraje tzv. osa střevo–mozek, tedy komunikační síť mezi trávicím traktem a centrální nervovou soustavou. Fyzické nepohodlí z trávení se tak může promítat do psychického prožívání během spánku. Zajímavé je, že tento mechanismus není omezen jen na laktózovou intoleranci – podobně mohou působit i jiné potravinové alergie, zánětlivé stavy nebo dokonce psychická nepohoda, která zvyšuje citlivost na tělesné vjemy.
Přiznejme, že tato vědecká práce má určitá omezení. Byla provedena na vzorku vysokoškolských studentů, takže její závěry nelze automaticky vztahovat na celou populaci. Sami autoři, vedení Dr. Torem Nielsenem z Université de Montréal, zdůrazňují, že jde o korelaci, nikoli přímý důkaz příčinné souvislosti. K potvrzení bude zapotřebí dalších experimentálních výzkumů, které otestují vliv konkrétních potravin.
Co si z toho tedy máme odnést? Především doporučení naslouchat vlastnímu tělu. Pokud po určitých jídlech pociťujete zažívací potíže, je rozumné vyhnout se jim, především ve večerních hodinách. Znovu se ukazuje, jak fascinujícím způsobem je propojeno naše tělo a mysl a že cesta ke klidnějším nocím může docela dobře vést přes náš jídelníček.