Kvůli koronaviru se izolují města, omezuje doprava či vstup lidí do zemí a také ruší akce. Reálný dopad má epidemie koronaviru už také na svět motorsportu.
Formule 1 „odložila“ Velkou cenu Číny, která se měla jet 19. dubna. Rozhodně to ale nemusí být poslední dopad na královnu motorsportu.
V Ženevě už zrušili slavný autosalon, šampionát německých sportovních vozů (DTM) přeložil chystané předsezónní testy z Itálie do Německa a jezdec juniorské formule 2 Christian Lundgaard musí vynechat právě začínající testy v Bahrajnu, protože zůstal v karanténě na Tenerife.
Formule 1 a koronavir nejdou dohromady
Dokonce i když jste konzervativní a myslíte si, že některá opatření jsou přehnaná, budete muset uznat, že závod formule 1 je něco, co v případně epidemie nechcete. A to ze dvou důvodů.
Na čtyři dny přicestuje na závod obrovské množství lidí z celé země i okolních států. Nejnavštěvovanějším závodem bývá tradičně Velká cena Velké Británie. Vloni jen v neděli přišlo 141 tisíc lidí.
Druhým důvodem jsou samotní „účinkující“, kteří jsou pak ideálními přenašeči nemoci do dalších zemí.
Kolotoč F1 v pohybu
Formule 1 nejsou jen rychlá auta. Je to také obří logistická operace a obrovské množství lidí, kteří jsou od března do konce listopadu v pohybu. Každý z deseti týmů formule 1 má na místě desítky lidí – mechaniků, inženýrů, lidí z marketingu. Svůj tým má v dějišti i samotná formule 1, dodavatel pneumatik, sponzoři a nesmíme zapomínat ani na novináře. Celkem jde o více než 2 tisíce lidí. Kromě toho v rámci víkendů F1 probíhá ještě doprovodný program, což mohou být další stovky mechaniků, inženýrů a členů juniorských týmů.
Podle vědců koronavir mimo lidský organismus déle než pár hodin nevydrží, takže přenos nemoci prostřednictvím kontaminace materiálu asi není reálný. Na druhou stranu platí, že přesunout obrovský kolos jménem F1 není logisticky a ani časově jednoduché. Je tak náročné najít náhradní termín či destinaci.
Kromě lidí se přesouvá obrovské množství materiálu. V případě evropských závodů využívají týmy své kamiony. Do dějiště grand prix dopravují nejen auta a vybavení ale třeba také motorhomy, což je během desítek hodin postavená vícepatrová budova, ve které mají zázemí jezdci, je tam kuchyně, prostor pro sponzory apod.
Na mimoevropské velké ceny motorhomy necestují. Náklad se přepravuje lodí a klíčové části (auta, náhradní díly, pohonné jednotky) pak šesticí letadel Boeing 747.
Závodní víkend začíná ve čtvrtek marketingovými a mediálními povinnostmi, ale motorhomy a další zázemí se buduje už v pondělí. Na závody mimo Evropu cestují první lidé (zajišťující například televizní přenos) už pár týdnů předem.
Čína a Italové
Velká cena Číny byla zatím odložena, ale její náhradní termín je ve hvězdách. Nejde jen o vývoj situace v Číně, ale také právě o logistiku. Letošní kalendář formule 1 měl mít rekordních 22 závodů. Najít náhradní termín může velmi reálně znamenat tři závody ve třech týdnech. Něco podobného už F1 jednou zažila, ale destinace byly v Evropě. Nyní se mluví o možnosti, že by se Čína vklínila do volného víkendu mezí Brazílií a Abú Dhabí.
Na stole jsou ale i aktuálnější problémy. Sezóna odstartuje 15. března v Melbourne. O týden později se má jet v Bahrajnu, kde je aktuálně 38 nakažených. O dva týdny později se F1 přesune poprvé ve své historii do Vietnamu, který zatím hlásí 16 případů.
Některé země omezují vstup osobám, které letí například přes Singapur nebo Italům. Z Itálie je Ferrari a AlphaTauri (juniorka Red Bullu) ale také dodavatel pneumatik Pirelli. Jeden další tým se nachází ve Švýcarsku a zbývajících sedm ve Velké Británii.
Ferrari, které má svou továrnu v Maranellu v oblasti Emilia-Romagna, už zavřelo svá muzea, pozastavilo návštěvy a do továrny nesmí zaměstnanci, kteří byli v nejvíce postižených oblastech.
Letos bude na programu i Velká cena Itálie, která se jede v Monze nedaleko od Milána. V kalendáři je ale až v září.
Peníze jsou ve F1 vždy až na prvním místě
Formule 1 zatím zrušila jen závod v čínské Šanghaji. Existují však obavy, že nakonec může být sezóna zkrácena až o třetinu závodů. Na F1 by to mělo i citelný finanční dopad.
Formule 1 má dva základní příjmy – z komerčních práv, které platí televizní společnosti a z poplatků, které platí okruhy. Ve druhém případě jde o desítky milionů dolarů za grand prix – tedy asi o řád více, než se platí za pořádání MotoGP v Brně.
Pokud se závod v Číně nakonec nepojede, nebudou muset místní nic platit. Smlouva počítá „se zásahem vyšší moci“. Posledním závodem, který byl bez náhrady zrušen, byla Velká cena Bahrajnu v roce 2011 a to kvůli protestům v rámci tzv. arabského jara.
Televizní společnosti pak musí platit plnou sumu bez ohledu na případný výpadek závodu. Je ale otázkou, co by se dělo v případě, že by zrušených závodů bylo více.
Peníze ze všech zdrojů se následně dají dohromady a část z nich se podle složitého klíče rozdělí mezi týmy – za pořadí v Poháru konstruktérů ale také ve formě bonusů pro mistry světa či slavné týmy (největší balík dostává Ferrari).
Případný pokles příjmů by měl největší dopad na menší týmy, které už dnes obracejí každou korunu.
Týmy navíc v současné době utrácejí velké množství finančních prostředků, protože v příštím roce dochází k velkým změnám pravidel.
Propad zaznamenala formule 1 i na akciových trzích. Akcie jejího majitele (Liberty Media) se na začátku ledna obchodovaly za 44 dolarů, na konci tohoto týdne to bylo už jen 36,3 dolarů, i když v samotném závěru se situace mírně zlepšila.
